Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
To jsem si zase vybral téma…!
Jisté je, že o potřebě jíst ovoce a zeleninu každý ví, jenže realita konzumace je jiná. Výzkumy WHO (Světová zdravotnická organizace) ukazují, že v Evropě je konzumace zeleniny mnohem nižší než doporučená denní dávka. Situace není lepší ani v případě ovoce, denní dávka nedosahuje v mnoha zemích ani 15-20 dkg denně na osobu.
Jaké máme možnosti zajistit se dostatečným množstvím ovoce a zeleniny? Doba je taková, že jsme závislí na potravních řetězcích, to jsou místa, kam pro ně chodíme. Počet rodin, které mají na stole čerstvou, na slunci dozrálou, zdravou zeleninu i ovoce, pocházející z vlastního záhonku nebo ze zahrádky rodičů či prarodičů, ubývá.
Když se postavím u vchodu do hypermarketu, vidím, že lidé ovoce a zeleninu kupují, mají k dispozici krásně vypadající zeleninu a ovoce: krásné na pohled, polomrtvé uvnitř…
V průběhu několika desetiletí došlo na celém světě k celkové změně zemědělství. Pěstování zemědělských produktů se centralizuje, objevují se v rámci unie regiony, které zásobují zeleninou a ovocem velký počet potravinových supermarketů. Hlavním cílem je dosažení co největšího objemu, kvalita se však dostala na druhé místo. Většina úrodné půdy je vyčerpána a je nutno ji uměle hnojit, již téměř nevidíme hlubokou orbu, ale tzv. diskování. Existence potravních řetězců je závislá na prodloužení doby skladování s použitím konzervačních prostředků. V obchodě si koupíte krásné hroznové víno z Jižní Ameriky nebo jablka a hrušky ze Španělska, či dokonce z Nového Zélandu. Tyto plody jsou při naskladnění ošetřeny chemikáliemi, které umožňují bezproblémový mnohatýdenní transport a jedno- až dvoutýdenní skladování na pultech. Ovoce je utrženo zelené a počítá se s tím, že během transportu dozraje. Ale nutriční hodnota tohoto ovoce je obvykle mnohem nižší než u domácího ovoce, které bylo očesáno zralé. Babičky říkaly, že máme jíst ovoce ze zahrady, je sice menší, nemá tak krásný, naleštěný vzhled jako z hypermarketu, ale je zdravější.
V některých zemích, třeba v Holandsku, se pěstují některé druhy zeleniny (jako papriky, rajčata a okurky) tak zvaným hydrokulturním systémem bez půdy.
Přitom zelenina a ovoce mají tak pozitivní vliv na náš organismus. Ovoce a zelenina je skutečnou pokladnicí minerálních látek a vitaminů a jejich konzumace má pozitivní vliv na organismus. Kromě výživových vlastností obsahuje ovoce cenné látky: enzymy, barviva a polyfenoly. K těm bych dal vykřičník. Stejně tak zelenina obsahuje mnohé prospěšné látky včetně různých sloučenin síry, chlorofylu a dalších barviv a sloučenin, které mají antioxidační účinky.
Organizací spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO) je doporučeno „nejméně pět porcí ovoce nebo zeleniny denně“.
Ano, dobře, ale co s tím, jak toho dosáhnout? Je stále málo těch, kteří konzumují každý den doporučenou denní minimální dávku.
Dělám hodně rozbory zdravotních situací jedinců, kteří trpí chronickou nemocí, a v otázce na stravování dostávám odpovědi typu: „Snažím se jíst zdravě, ale jsem hodně ve spěchu ráno, a dokonce i večer, přes den si vezmu něco rychle a lehce stravitelného – na čerstvé nebo jen málo upravené ovoce nebo zeleninu nemám čas.“ Většinou tedy ono zdravé jezení spočívá jen u té snahy.
Je na každé rodině, jak si sestaví priority v rodinném rozpočtu, jak si zajistí přísun a jakého dodavatele zvolí, zda hypermarket, nebo soukromého pěstitele, nebo zda se dokonce pustí do vlastního pěstování. Z pohledu dnešní doby a rostoucí inflace to asi bude ta správná cesta.
Zastavit spěch, stres, zásobit se vlastními zdroji.
MUDr. P. Šácha