Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jak běží čas, přicházíme k novým poznatkům. Z historie víme, že existují určité nemoci, u kterých není objasněno, jak vznikají a proč vznikají. V učebnicích se píše o původu a příčinách jen jako o předpokladu a jsou rozvíjeny různé teorie.
Případ
Vzpomínám si na případ svého pacienta, se kterým jsem potíže řešil a sledoval několik let. Ač jsme podnikli různá vyšetření v té době dostupná, ač on sám navštívil několik klinik, nemohli jsme přijít na to, proč má diagnózu chronického únavového syndromu. Jediný nález, který se občas objevoval, byla přítomnost kvasinky, a kromě únavy také nerovnováhy nálady včetně úzkostí až depresí. Šlo o mladého inteligentního muže a závěry psychologů a psychiatrů ukazující na hypochondrii mi na něj neseděly. Tehdy byl v zahraničí a přivezl si z kliniky, která se zaměřovala na autoimunitní nemoci, diagnózu Leaky Gut. V té době se o tomto fenoménu moc nevědělo a šlo o diagnózu, která byla kolegy specialisty přijímána s nejistotou a nedůvěrou. Jestliže se po celou dobu své kariéry věnuji střevní symbióze a dysbióze (místo těchto přes 30 let užívaných termínů jsou dnes používány ´zdravý mikrobiom´ a ´porušený mikrobiom´), dobře mi zapadla podstata diagnózy zvýšené propustnosti střeva do souvislosti s dysbiózou. A byl to i důvod, proč jsem před léty napsal o tomto fenoménu článek
Fenomén zvýšené propustnosti střeva (Leaky Gut). A s odstupem několika let přidávám druhý článek, ale s označením II.
(v souvislosti s výše uvedenými termíny zdravý a porušený mikrobiom, doporučujeme přečíst tento článek: Jakou roli hrají mikrobiom a střeva na naše zdraví.)
Rizika
Co tehdy nebylo přijímáno, je dnes potvrzováno četnými vědeckými studiemi. Tento fenomén je dáván stále víc do souvislosti :
- se zvýšeným rizikem chronických zánětlivých onemocnění včetně autoimunitních, jako je celiakie, diabetes 1. typu, roztroušená skleróza, zánětlivá onemocnění střev, ankylozující spondylitida, dále
- s rizikem metabolických poruch, např. obezity, těhotenské cukrovky, hyperlipidémie, inzulinové rezistence a nealkoholického ztučnění jater, dokonce
- s rizikem střevního onemocnění typu syndromu dráždivého tračníku, neceliakální citlivosti na lepek a různých střevních dysfunkcí
- s některými druhy rakoviny, jako je gliom a hepatocelulární karcinom,
- se skupinami poruch autismu, schizofrenie, depresivních poruch a konečně
- se syndromem chronické únavy.
Záhada odhalena: zonulin
Tento přehled byl publikován v Clinical Gastroenterology and Hepatology a onu zvýšenou propustnost střevní dává do souvislosti s existencí proteinu zonulinu, jenž se tvoří:
- ve střevních a jaterních buňkách. Pomáhá modulovat propustnost střevní výstelky. Současně však bylo zjištěno, že zvýšení propustnosti se prostřednictvím zonulinu odehrává
- i v jiných tkáních mimo střevo. Může být takto postižena cévně mozková bariéra, a tím se může zvýšit průnik některých nežádoucích látek do mozku.
Tento protein byl znám již dříve, ale právě jeho identita byla v souvislosti s uvedenými nemocemi ještě záhadou. Až do té doby, než uskutečnil tým vedený Alessiem Fasanem z University of Maryland School of Medicine studii a publikoval ji v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci zjistili, že zonulin hraje roli při regulaci funkce střevní bariéry, může hrát roli při rozvoji popsaných chronických zánětlivých onemocnění a je zodpovědný za řadu autoimunitních onemocnění. Kontrola hladin zonulinu může pomoci odhalit nebo určit riziko střevní propustnosti. Vysoké hladiny zonulinu mohou naznačovat střevní propustnost, střevní zánět a jiné poruchy střev.
Souvislosti s nemocemi
Nové poznatky se také dotýkají patologického mechanismu u celiakie, jež je důsledkem reakce imunitního systému na gluten pšenice. Ve střevě pacientů gluten vyvolává zvýšenou produkci zonulinu. V reakci na přítomnost zonulinu se zvyšuje propustnost střevní sliznice pro velké molekuly, tedy v případě celiakie jde o gluten, který tak nepatřičně vstupuje do organismu a vyvolává tam silnou imunitní odezvu, která je zacílena na tkáně střeva, a nikoli na samotný gluten. Podobně mohou být průnikem přes zvýšenou propustnost přes stěnu střeva vyprovokovány autoimunitní reakce na molekuly, jež jsou spojeny se vznikem cukrovky.
Se zvýšenou střevní propustností úzce souvisí také histaminová intolerance, v posledních letech tolik diskutovaná. V minulosti se zjistilo, že enzym DAO je zásadním enzymem pro rozklad nadbytečného histaminu; pokud ho máte nedostatek, není vaše tělo schopno odbourat přebytečný histamin, což může vést k histaminové intoleranci. A myslelo se, že by problém mohl být vyřešen, pokud jej do těla budete uměle dodávat. Jenže se ukázalo, že se ne vždy očekávaný výsledek dostavil. Nedostatek enzymu je totiž jediná patologická cesta pro histaminovou intoleranci. Další studie ukázaly na souvislost zvýšené střevní propustnosti, protože právě při ní se častěji vyskytuje histaminová intolerance. Byla také studována souvislost se zvýšenou hladinou lipopolysacharidů, které jsou důležitou součástí vnější membrány gramnegativních bakterií, a v takovém případě pomáhají k patologickým změnám na střevní výstelce, tedy i ke zvýšení střevní propustnosti.
Lékař, který stanovuje diagnózu a pomýšlí na zvýšenou střevní propustnost, má také nahlédnout na funkci trávicího enzymu elastáza 1 a kalprotektinu ze stolice, aby porovnal souvislosti mezi problémy slinivky a střevním zánětem. Existuje seznam dalších testů k doplnění mozaiky.
Příkladem
Pracoval jsem často s ekzematiky, probírali jsme všemožné alergie, a pokud se podařilo vyšetřit poměry slizničního sekrečního IgA, obvykle jsme zjistili nízké hodnoty, což nás upozornilo na potlačený imunitní systém střev, nejčastěji následkem antibiotické či imunosupresivní léčby, a to korespondovalo s chronickou dysbiózou, zvýšenou propustností střevní a od toho okamžiku se předpokládala i vyšší expozice různých antigenů látek, které se tak dostaly do krve. A vysvětlovalo to, proč imunitní systém reaguje podrážděně a chaoticky.
V anamnéze tyto situace také provázel chronický stres jedince v rodině, v zaměstnání, ve společnosti. Současně lze také podobným způsobem sledovat antigliadinové IgA, kdy vysoký anti-gliadin IgA může indikovat poplašenou imunitní odpověď na lepek.
Znalost poměrů individuálního mikrobiomu každého chronicky nemocného člověka bez rozdílu diagnózy je na prvním místě a má být základním kamenem diagnostiky.
Závěrem
Podle mého názoru je vždy nutný komplexní rozbor situace. Dnes již máme k dispozici mnoho testů potřebných pro dobrou diagnostiku. Na svět se klubou nové možnosti léčby. Hodně to však záleží na přístupu praktického lékaře, ev. specialistů, ke kterým pacienta obvykle praktický lékař pošle, pak jde o to, kdo takové vyšetření zaplatí, protože pojišťovna ne všechno hradí, a tak většinu těchto novodobých vyšetřovacích metod si musí prozatím platit pacient sám. To je často tvrdá realita, nestačí jen vědět jak na to.
Tento druhý článek na uvedené téma jsem sestavil již z pozice důchodce, který nemá žádnou ordinaci a nemůže se přímo účastnit diagnostického ani léčebného procesu, a jsem rád, že již nemusím zápasit s větrnými mlýny nastaveného zdravotního systému. https://www.celostnimedicina.cz/boj-s-vetrnymi-mlyny-kdy-je-vitr-silnejsi.htm. A jsem rád, že mohu předat štafetu mladším. Třeba mladému kolektivu pokrokového institutu funkční medicíny a výživy (https://ifmv.cz/).
MUDr. P. Šácha