Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Alergie je definována jako nadměrná reakce imunitního systému na látky, které jsou obecně považovány za neškodné. V posledních letech alergické potíže rychle nabývají epidemických proporcí. Je odhadováno, že zhruba 40 % světové populace trpí atopií a mezi 10-15 % dětí trpí astmatem. Studie také indikují, že výskyt atopické dermatitidy vzrostl za posledních 30 let až 5x.
Probiotiky proti alergii?
Většina dětí si vytvoří alergenní citlivost v prvních dvou letech života. Pokud začne dítě v tomto věku trpět atopickým ekzémem, existuje více než 50% pravděpodobnost, že se u něj do 12 let vyvine i astma. Zdá se, že alergie jsou stále se vyvíjejícím kolosem, který dokáže v životě jedince měnit svůj charakter a závažnost.
Klíčovými rizikovými faktory atopické trojky (alergie, ekzémy, senná rýma) zůstávají:
- Atopie matky
- Prodělání černého kašle
- Imunizace v době oslabeného organismu (např. příliš brzy po nachlazení/prodělání nemoci)
- Užívání antibiotik
Jednotlivé faktory zvyšují riziko o 22-38 %, jejich kombinace až o 67 %.
Antibiotika sama mají na svědomí právě tu 38 % hranici.
Teorie hygieny nahrává alergii
Vědci často diskutují o tzv. „teorie hygieny“. Předpokládají, že razantní nárůst alergií v posledních desetiletích je spojen se současným prostředím, které je nadměrně čisté, vydezinfikované a plné antibiotik.
Ve zkratce: už nejsme vystaveni stejnému mikrobiálnímu světu jako kdysi.
Bakteriální kolonizace lidského střeva normální mikrobiotou ihned po narození řídí vznik imunitních mechanismů a imunitní tolerance v neonatálním věku a proto je nenahraditelnou součástí normálního vývoje imunitního systému. Přítomnost správné mikrobioty je zásadní proto, aby reakce na dietní antigeny i antigeny z okolního prostředí byla přiměřená a správná. Pokud je tento přirozený systém narušen, je následně narušeno i jedno z ramen imunity, tzv. Th2. To ve svém konečném důsledku způsobí zcitlivění organismu a jedinec se stává „alergickým“.
Jak pomohou probiotika?
Zdůvodnění k použití probiotik je podpora zdravé, ne-atopické střevní mikrobioty. Některé kmeny Lactobacillus (L. acidophillus, L. rhamnosus, L. reuteri) podporují část imunity, která chrání proti vzniku alergického projevu.
Jedna z nejzajímavějších studií, která prokazuje pozitivní působení a naprosto bezpečný mechanismus prevence vzniku atopického ekzému a alergických reakcí u dětí, je „The Swansea Baby Study“. Matkám i kojencům byla perorálně podávána specifická probiotika (dávkou i kmenem) v době, která je pro vznik alergií u dětí kritická. Ženám v posledním trimestru těhotenství a novorozencům v prvních 6 měsících života. Oproti kontrolní skupině se výskyt alergického ekzému snížil o 57 % a vznik alergií na běžné alergeny (kravské mléko, roztoče, pyly aj.) o 44 %.
„The Swansea Baby Study“ prokázala, že se lze proti této moderní epidemii bránit, a co víc – je možné se bránit přírodní cestou.
Mléko typu A1 a alergické projevy
Nediagnostikovaná alergie na mléko nebo jeho intolerance může stát za vznikem mnoha problémů nejen u dětí. Studií spojujících právě konzumaci mléka s A1 kaseinem a zvýšený výskyt některých onemocnění existuje mnoho. Jedná se hlavně o neurologické poruchy (u dětí i dospělých), dále pak diabetes typu I. i některá kardiovaskulární onemocnění. V souvislosti s konzumací mléka typu A1 byly také u pacientů zaznamenány různé alergické reakce, senná rýma, ekzémy a astma, změny nálad, deprese, bolesti kloubů, syndrom dráždivého střeva, únava, vyčerpanost a další.
Laugesen a Elliott v roce 2003 zveřejnili epidemiologickou studii, u které dospěli k závěru, že zvýšená spotřeba kravských A1 mléčných výrobků významně pozitivně korelovala u skupiny pozorované 20 let s výskytem ischemické choroby srdeční. Studie autistických dětí ukázaly, že až 95 % autistických dětí má 100x vyšší hladiny mléčného proteinu v krvi a moči než je běžné. A rozsáhlá, 20 let trvající islandská studie pěti severských zemích, ukázala, že beta kasein A1, může přispívat k diabetogenicitě (vzniku cukrovky) z kravského mléka.
Mléko: Hormony a antibiotika
Zdravotní problémy z konzumace kravského mléka a mléčných výrobků začínají u moderního zemědělství a souvisí se současnými metodami chovu zvířat i způsobem zpracování mléčných produktů. Příkladem může být používání hormonů a antibiotik, jež si často najdou cestu do mléčných výrobků díky chovatelským praktikám, dále pasterizaci, která ničí četné zásadní enzymy a dále pak i odstraňování tuku při výrobě nízkotučných produktů, poněvadž schopnost těla vstřebávat a využívat živiny a vitamíny rozpustné v tucích z mléčných výrobků a mléka je tím snížena.
Mléko A2 vs. A1
Mléčné bílkoviny se dělí do dvou hlavních skupin: syrovátka a kasein. Kasein se dále dělí na alfa, beta a kappa a každý typ kaseinu je v různých druzích mléka zastoupen v různých poměrech. Tyto poměry jsou přímo závislé na genetice skotu (krávy), která ji vytvořila. Pravá mléčná alergie na kasein se objevuje asi u 3 % populace, kdežto intolerance na mléko je daleko častější. Mléčná alergie a z části i mléčná intolerance se zdají být důsledkem vyššího podílu beta kaseinu A1 v mléce.
Mléko skotu z prastarých chovů Jersey a Guernsey, mléko velbloudí, ovčí, buvolí, jačí, oslí nebo kozí přirozeně obsahuje A2 beta kaseinové proteiny s aminokyselinou prolin a neobsahuje kasein typu A1.
Holštejnské chovy skotu (novodobé chovy) však obsahují převážně kasein A1, kde aminokyselina prolin zmutovala do aminokyseliny histidin. Toto je velmi důležitý rozdíl, protože beta kasein obsahuje seskupení aminokyselin zvaných BCM-7.
Mléko a zahlenění
BCM-7 působí jako silný opiát, který má za následek iritaci zažívací traktu, nadbytečnou tvorbu hlenu a příznaky alergické i intoleranční. BCM-7 může také stimulovat histamin a tím způsobit ekzematické projevy kůže. Aminokyselina prolin (v A2 mléce) se váže na BCM-7 a tím zabraňuje její propustnosti do kravského mléka, kdežto aminokyselina histidin (v A1 mléce) BCM-7 vázat neumí.
Odborníci proto doporučují vyzkoušet mléko a výrobky z něj s vyšším obsahem kaseinu A2, poněvadž nevyvolávají stejné alergické reakce, jako ty s kaseinem A1, a to hlavně u dětí při zařazování této důležité živiny do dětského jídelníčku. Velmi těžko stravitelného kaseinu je totiž v kravském mléce 300x více než v mléce mateřském.
TIP Celostní medicíny: Přečtěte si o mléku A2 více, třeba o tom, jaké další choroby jsou s A1 spojované, a kde A2 mléko koupit.
Autor: Kateřina Boesenberg, ND
Článek vznikl díky České Naturopatické Společnosti (ČNS), která byla založena v roce 2013. Jejím posláním je prosadit v České republice vysokou úroveň poskytované naturopatické péče, tedy poradenství v oblasti přírodní medicíny. Uskutečnění tohoto cíle umožní základna profesionálně vyškolených naturopatů, fytoterapeutů a klinických nutričních terapeutů s vysokým standardem jejich profesní úrovně. Seznam terapeutů najdete na webových stránkách společnosti.