Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jako pediatr jsem byl často volán k nemocným dětem, které měly horečku. Rodiče si nevěděli rady, teplota se u dítěte stále držela.
Parametry vdechovaného vzduchu
První věcí, kterou ucítíte při vstupu do pokoje nemocného dítě (ale to samé se týká dospělých lidí), je, že vzduch v pokoji není větrán, je evidentně pro zdraví škodlivý a „příznivý“ pro horečnatý stav.
Při běžné činnosti vyprodukuje jedna osoba za hodinu asi 15-20 litrů oxidu uhličitého a pro udržení tohoto limitu je nutné množství čerstvého vzduchu někde mezi 20-30 m3 za hodinu na každou osobu. Při horečnaté nemoci se uvedené parametry mění v neprospěch zdraví. Bez výměny vzduchu se neobejdete. Do vzduchu se uvolňují zplodiny metabolismu, především oxid uhličitý, vodní pára a těkavé organické látky.
Prvním zákrokem tedy bývá snaha otevřít okno a vyvětrat místnost.
Opozice:
– Setkal jsem se však s názorem, že výměna teplého vnitřního vzduchu za vnější studený s sebou nese poměrně značnou ztrátu tepla v domě. Ano, to může být pravda, zvláště v dnešní době energetické krize, ale priorita v případě horečnaté nemoci je přednější.
Teplota z přehřátého těla má směřovat ven do chladnějšího prostředí. Pokud je to naopak, že teplota vzduchu v místnosti je vyšší, pak je logické, že se teplota v těle bude držet. Delší pobyt v nedostatečně větrané místnosti, kde se pacient zdržuje, má za následek celou řadu různých potíží, včetně té, že uzdravování trvá déle.
Hygienici dokonce dokážou tuto situaci vyhodnotit pomocí měřítka znečištění vzduchu tzv. Pettenkoferovým kriteriem, které používá koncentraci snadno měřitelného oxidu uhličitého jako indikátoru znečištění vzduchu lidskými zplodinami a stanovuje jakožto optimální hodnotu koncentraci pod 0,1 % oxidu uhličitého.
Jiné negativní okolnosti
– Někdy je lůžko nemocného umístěno v jedné společné místnosti, kde se vaří, a pak se k tomu jevu přidávají další fakta, že vaření je dalším velkým zdrojem emisí (vodní pára, pachy, oxidy dusíku při použití plynových sporáků).
– Sušení prádla nebo sprchování rovněž produkuje mnoho vlhkosti, která může vést v nedostatečně větraných koupelnách ke kondenzaci na stěnách a vzniku plísní.
– Laserové tiskárny zase uvolňují do ovzduší malá množství vysoce jedovatého a dráždivého ozónu.
Kdy zábal ztrácí efekt
A pak přicházím k lůžku nemocného, horečnaté dítě je sice umístěno do studeného zábalu, ale je přitom zakryto dekou či peřinou. Ouvej, efekt studeného zábalu se vytrácí, neboť i zde platí pravidlo, že vysoká teplota z těla musí mít příležitost vyjít do chladnějšího prostředí, tedy do studeného zábalu. A tomu zabrání ona přikrývka, která opět tělo zahřeje.
Zábal ano, ale bez přikrývky!
Způsob podávání vody
Horečnaté tělo vydává tekutiny, dítě je hydrolabilní, snadno ztrácí tekutiny. Když tekutiny nemá, opět se zvyšuje teplota. Hledám u lůžka nápoje, čaje, iontové nápoje, protože jsou nutné pro doplňování tekutin. A zde je opět častý problém, že zde nápoje nevidím. Rodiče vysvětlují, že mají strach, aby dítě nezvracelo. A mají částečně pravdu. Když vypije najednou větší množství tekutin, skutečně může zvracet, a to je pak ještě horší situace; když se dítě rozezvrací, dochází k vnitřnímu metabolickému rozvratu. Je proto nutné takové situaci předcházet, počítat s tím, že dítě v horečce rychle ztrácí tekutiny, a tak mu nabízet neustále malé množství tekutin – po lžičkách, pomalu a s přestávkami, ale systematicky a trvale. Pokud není zajištěna dostatečná hydratace, opět je výsledkem vysoká horečka s nutností dítě hospitalizovat a tekutiny doplňovat infuzí přímo do žíly.
Vyjmenoval jsem zde tři základní nutnosti, které mají být zajištěny při horečnatém onemocnění. Pokud nejsou dodržovány, má nemoc otevřené dveře k tomu, aby se zhoršovala.
Lékař hledá prostřednictvím objektivního vyšetření příčinu vysoké horečky a zahájí konkrétní léčbu podle vyvolavatele, ale tato tři pravidla platí stále.
Praktik MUDr. P. Šácha