Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kdopak by neznal infekční rýmu způsobenou viry, nejčastěji rhinoviry, které se přenášejí kapénkami. Nejčastěji se objeví na podzim, v zimě a na jaře. Tedy v období, které je výhodné pro virus, protože ten ke svému dělení vyžaduje nízkou teplotu (33 °C) na sliznici nosní dutiny. Lidově takovému procesu říkáme nachlazení. Když se projeví rýmou, bolestmi v krku, zimnicí a pak vysokou teplotou, je velmi pravděpodobné, že jde o výsledek setkání právě s rhinovirem.
Za rýmou je Rhinovirus
Jedná se o jednoduchý RNA virus a je mnohem menší než obávaný koronavirus SARS-CoV-2. Tento nezvaný host se přichytí na povrchu lidské buňky a voudí se dovnitř podobně, jak to známe z legendy o trojském koni. V noci se otevřela dvířka koně, z něj vyšli vojáci a napadli Tróju zevnitř. Tak se chová i virus.
Naváže se na receptor, má uvnitř malou bílkovinu, a ta funguje jako klíč v zámku, kterým uvolní do napadené buňky vlastní genom spolu s dalšími procesy. Pak již nic nebrání tomu, aby zde virus způsobil nepříjemnosti. Imunitní systém na to reaguje, infekce vede ke stimulaci cytokinové kaskády a spustí zánět jakožto obrannou reakci.
Cytokiny jsou informační a regulační molekuly, které se účastní přenosu informace.
Jak vznikne rýma?
Zvýší se aktivita bílých krvinek, např. neutrofilů, ty se rychle přemístí k povrchu napadené sliznice. Přítomnost neutrofilů na sliznici vede k produkci hlenu atd. K příznakům se přidají bolesti hlavy, tlak v oblasti tváře a ucha, ztráta chuti a čichu. A další příznaky se projeví podle toho, které sliznice jsou napadeny.
Jak dlouho trvá nachlazení?
Prvotní příznaky se objeví během 1 až 3 dní od kontaktu s virem. Inkubační doba nachlazení je tedy zhruba 12 až 72 hodin. Nachlazení pak trvá různě dlouho, obvykle 7 až 10 dnů. Některé příznaky však mohou přetrvávat i tři týdny. Je to individuální. Není k dispozici žádná léčba ani očkování. Víme, jak dopadla Trója. Hlavním léčivým zákrokem je postel, teplo a tekutiny.
Osvědčené způsoby léčení
Naše babičky věděly, jak na to. Nečekaly, až se dostaví první příznaky, nečekaly na inkubační dobu. Chlad v nose a v dutinách je nejčastěji způsobován chladem v nohou (!) a nekrytou částí hlavy a čela, proto prochlazeného posadily ke škopku s horkou vodou a nohy pořádně rozpařily. Během toho jej nutily vysrkat horký lipový čaj a pak honem pod duchnu. Někdy přidávaly napařování loktů do horké vody, společně s vdechováním páry. Mezitím připravily povzbuzující slepičí polévku. Proč asi?
Vědci mají dokonale prostudovaný mechanismus, jak virus v těle působí. To je dobře, protože když znáte podstatu a mechanismus působení patologie, pak také snadněji pochopíte, jak máte léčit. Hledají tedy i způsoby léčení a prověřují i slepičí polévku či jiné vývary, protože výsledky babiččina postupu jsou známé, každý si je jistě pamatuje.
Babičky byly úspěšné, narozdíl od reklam
Klasicky v dnešní době člověk podléhá reklamě v televizi a honem běží do lékárny, aby si propagovaný lék na chřipku koupil, protože je o něm proklamováno, že úspěšně léčí a od nemoci ulevuje. To je základní požadavek, protože je snaha se nemoci co nejdříve zbavit i za cenu pouhého potlačení příznaku lékem. Jen aby mohl rychle pokračovat v práci (a aby mohlo jít dítě co nejdříve do školky). Nikdo totiž hypotéku za nemocného nezaplatí.
Ale naše babičky věděly, že týden v posteli nelze ošidit.
A proč vývar na rýmu a nachlazení?
V čem je dobrý? Studie ukázaly, že v podmínkách laboratoře (in vitro) ovlivňuje působení výše popsaných neutrofilů. Pak by mohl vykazovat protizánětlivou aktivitu.
Výše jsem popsla, že nemocný trpí ztrátou chuti a čichu. Je známo, že chuť polévky má vliv na povzbuzení chuti, a to je důležité k obnovení příjmu potravy, neboť nemocný musí sám boj s virem vybojovat.
TIP Celostní medicíny: Přečtěte si článek o benefitech masového vývaru na imunitu, nervy i krásu.
Umami jako klíč
Chuť ve spojení s čichem vytváří komplexní zážitek při konzumaci jídla. Ve sliznici jazyka, měkkého patra a zadní stěny hltanu jsou umístěny chuťové pohárky. Receptory chuťových pohárků reagují na chemické sloučeniny rozpuštěné ve slinách vznikem nervového impulzu a pomocí signálních molekul připomínajících hormony zprostředkovávají vnímání chuti potravin. Vzniklé impulzy se šíří neurony tří hlavových nervů do prodloužené míchy a poté do citlivé části mozkové kůry.
Každý máte představu o chuti sladké, slané, hořké a kyselé, ale v přirozených potravinách – v mase, rybách, drůbeži – byly popsány také látky umami. Pro chuť umami nemáme přesný název, ale je ji možno popsat jako chuť lahodnou, delikátní, každý si k ní může přidat svůj vlastní přívlastek. Podobné vnímání chutě si můžete definovat při konzumaci sýrů a zeleniny, jako jsou rajčata, špenát, řasy, lahůdkové droždí. Umami látky byly chemicky popsány jako kyselina glutamová a 5’‐ribonukleotidy. A právě těmto umami látkám, které jsou přítomny ve vývaru z přírodních surovin, vědci připisují ono zvyšování chuti k jídlu.
Tradiční babské rady na nachlazení
Zvýšený příjem horkých tekutin. Vývar s masem, zeleninou a nudlemi je vyváženým zdrojem živin a účinně brání také dehydrataci. Při současné inhalaci par dojde ke zvýšení teploty v nosních dutinách a respiračních cestách, což podporuje pohyb hlenu.
Popsané postupy nechápejme jako univerzální léčivý postup. Zkušenosti našich babiček, které v minulosti neměly možnosti dnešní doby, však ukázaly, že opravdu mohou pomoci v procesu uzdravení.
Léčba láskou
Opomíjet bychom neměli ani psychosociální účinky vývaru, často připravovaného s láskou, pečlivě. A ještě bych zdůraznil jednu podstatnou věc. Babička si sedla k pacientovi a rozebírala s ním, proč se prochladil. Ukázala na ten fakt, že příčina nebyla v prochlazení, ale šlo o to, že dotyčný byl nepozorný a nevnímal chladné počasí, neměl čelenku, čepici, šálu a vyšel ven do chladu jenom v lehké obuvi. Takže si to onemocnění způsobil sám. Virus toho jen využil a prosadil se. Babička tedy dala poučení, aby se situace více neopakovala.
Toto pravidlo je jasné. Kdo vidí do minulosti, vidí také do budoucnosti.
MUDr. P. Šácha