Co zastavuje život

Vybral jsem si složité téma, které se věnuje těžkým životním situacím, jež jsou, mimo jiné, podmíněny nedostatkem kyslíku, například v případě infarktu myokardu a při mozkové mrtvici.

Neustálá potřeba kyslíku

Právě nedostatek kyslíku zabíjí buňky v srdci a mozku. Srdeční sval a jeho buňky jsou velmi citlivé na množství kyslíku, protože vyžadují nepřetržitě velkou dodávku energie. Víme moc dobře, že naše srdeční pumpa pracuje bez ustání 24 hodin denně a po celý život. A podobně mozek. Patří mezi nejaktivnější orgány v těle, vyžaduje až 25 % veškerého kyslíku a je třeba si uvědomit, že neexistuje žádná rezerva, ze které by bylo možno kyslík čerpat. Kyslík musí přicházet neustále, s každým nadechnutím. Mozkové buňky jsou kriticky citlivé na hypoxii(stav bez kyslíku), protože neustále přenášejí elektrické impulzy, koordinující funkci všech orgánů, jež např. umožňují pohyb a jiné životní funkce. A takové procesy jsou velmi energeticky náročné. Stav hypoxie je tedy nežádoucí, protože zastavuje život.

Technika pro sledování stavu

Moderní doba přináší dokonalou techniku, kterou můžete mít také doma. Mám na mysli přístroje ke sledování zdravotního stavu. Setkal jsem se s nimi již před 20 lety v USA. A měl jsem možnost poznat jejich výhody. Pacient byl ve spojení se svým lékařem, posílal mu výsledky měření přes PC, a tak mohl lékař na dálku sledovat, jak na tom jeho pacient je. Mohl mu regulovat léčbu, pozvat si jej na osobní kontrolu v ordinaci, eventuálně jej hned poslat k hospitalizaci. V tomto vidím hlavní podstatu.

Přístroj orientačně zaznamenává stav okysličení krve, přesněji saturaci hemoglobinu v arteriální krvi kyslíkem. Jsou-li hodnoty nízké, je třeba hledat příčinu, proč mají tkáně kyslíku málo, proč není zajištěna dodávka kyslíku tkáním. Je třeba vyhodnotit srdeční frekvenci, dechovou frekvenci, tlak krve.

Některé hodnoty dokonce již přístroj poskytuje – zachycením EKG, systolického tlaku, tepové frekvence.

Pokud jste nestabilní ve smyslu schopnosti zásobovat tkáně kyslíkem, nebo máte kolísavý tlak či puls, máte obavu z infarktu…, pak může být přístroj přínosem, že vás může včas přivést k lékaři a můžete mu předložit výsledky pozorovaných hodnot třeba za posledních 14 dní apod., což může být pro stanovení diagnózy cenné.

Přísun kyslíku

Přísun kyslíku do těla je nejdůležitější funkcí kardiovaskulárního systému. Všechny buňky potřebují kyslík na výrobu energie ATP. Tento proces se děje v mitochondriích, což jsou „továrničky“ tvořící energii ve formě ATP, jsou jakýmisi generátory energie pro všechny živé buňky.

ATP (adenosintrifosfát)

ATP je molekula nesoucí energii, kterou vychytává z chemických reakcí při rozpadu molekul potravin a kterou uvolňuje, aby byla použita k mnohým životním funkcím. Zde je tedy zdroj energie, který udržuje organizmus při životě. Odehrává se složitým pochodem tzv. oxidační fosforylací, jež požaduje velké množství kyslíku. Zdravé buňky si takto vytvářejí energii za přítomnosti kyslíku.

Při nedostatku kyslíku

Pokud tělo nemá kyslíku dostatek, probíhá oxidativní fosforylace pomalu a zastavuje se. Tehdy je organizmus nucen řešit stav jinak a energii si náhradně produkovat bez přítomnosti kyslíku procesem nazývaným anaerobní glykolýza. Ta je ovšem mnohokrát méně efektivní. Navíc se při ní generuje kyselina mléčná, působící únavu i bolest svalů. Vlivem nahromaděné kyseliny mléčné může dojít ke změně pH vnitřního prostředí buněk, což na zdraví nepřidá, naopak podpoří vznik ještě jiných zdravotních potíží.

A nyní srovnejme:

Uvolněním jedné chemické vazby ATP vznikne energie zhruba 30 ATP molekul na jednu molekulu glukózy, avšak při anaerobní glykolýze dostaneme jen dvě molekuly ATP. To samozřejmě buňkám nestačí pro život a plnění funkcí, je to jen velmi slabá náhrada…

Srdce a cévy

Srdce a cévy jsou vlastně dopravním systémem pro dodávky kyslíku do buněk. Všechny buňky kyslík vyžadují, ty mozkové jsou přitom nejcitlivější; umírají za pár minut, pokud jim kyslík chybí.

Samo srdce využije až 20 % veškerého kyslíku v těle. Má vlastní síť koronárních tepen nesoucích krev do srdečního svalu. Pokud kyslík nedostanou, umírají jeho buňky do 20 minut.

Hypoxie, způsobená ucpanými tepnami, je smrtelná pro buňky mozku i srdce. Podle WHO (Světové zdravotnické organizace) umírá ročně z důvodů kardiovaskulárních chorob více lidí než z jiných příčin.

Kardiovaskulární onemocnění

Obecně se vztahuje na stavy způsobené zúžením či ucpáním cév. To vede k bolestem na hrudi (angíně pectoris), infarktu myokardu, k mozkové mrtvici.

Průtok krve je omezen nebo znemožněn, kyslík nemůže dorazit k srdečním buňkám, a ty okamžitě trpí hypoxií. Bez přísunu kyslíku přejdou tedy na anaerobní glykolýzu (tvorbu energie bez kyslíku), při níž dostanou jen 16 x méně energie než s kyslíkem. To vede k velké energetické krizi, buňky se dostanou do šoku a umírají. Do hodiny se musí obnovit přísun krve bohaté na kyslík, jinak je konec. Srdce jako výkonná pumpa přestane fungovat a kyslík se nedostane ani do jiných částí těla. Je to stav srdečního selhání.

Podobný proces s ucpáním cévy se odehrává i v mozku, ale zde tento proces umírání mozkových buněk probíhá mnohem rychleji a dramatičtěji.

Podobně jako u kardiovaskulárních chorob a mozkových příhod se stejná podstata odehrává u cukrovky a nemocí jaterních, steatózy a cirhózy, také u apnoe a poruch spánku a dále i u procesu rakoviny. To jsou nemoci, kterým nedostatek kyslíku také velmi „vyhovuje“.

Nutnost změny

Společným jmenovatelem pro předcházení takovým stavům je nutnost provést změnu životního stylu včas, a to dříve, než takové situace nastanou. Změna se týká pravidelného cvičení, rekreačního sportování, chůze NORDIC WALKING, plavání, jízdy na kole, nácviku správné techniky dýchání a zdravého jídelníčku.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.