Chytejte se každého stébla radosti, nespokojenost je k ničemu

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Někdy se nám dějí tak zlé věci, že je velmi těžké cítit se spokojeně. Jenže z čistě praktického hlediska pro nás není dobré, za žádných okolností, cítit nespokojenost. Svět totiž funguje jako zrcadlo a odráží nám naše pocity zpět. Jakákoliv, byť jen vnitřní, stížnost na to, co se děje, vytváří kolem nás neharmonické vlnění. A to někdy může způsobit spirálu dalších nechtěných okolností. Moudří lidé se tak snaží vidět ve všem raději jen to dobré.

Nejsem zastáncem potlačování a vyhýbání se negativním emocím. Protože například „rozčíliti se je velmi zdravé,“ říkával kdysi i Vladimír Menšík; hněv nás může zase mobilizovat k akci a potoky slz být tou nejlepší očistou, kterou tělo i duše potřebuje. Ale nespokojenost? Ta je k ničemu.

Všechno se děje v náš prospěch, i když to právě teď třeba nevidíme

Výhodné je radovat se úplně ze všeho. Vadim Zéland v VIII. díle Ovlivňování reality (2009: 87) píše: „Je třeba pozorovat, jak se život mění k lepšímu, chytat se každého stébla radosti, ve všem hledat dobrá znamení.“ A hlavně si také pamatovat stav, kdy jsme byli doslova neseni nadšením, jako bychom měli křídla a tento sváteční pocit si v duši stále hýčkat a mazlit se s ním.

Protože, dodávám teď již já, právě tento vysoce radostný pocit dokáže roztočit tu správnou spirálu příznivých okolností a štěstí.

Důvod k radosti je vždy – i když jsme nemocní

Ve filmu Pollyana „nakazí“ malá holčička stejného jména všechny svým nadšením. Hraje sama se sebou i s druhými HRU NA RADOST. Hra spočívá v nalezení dobrého i v tom, co na první pohled vypadá jako špatné. A tak, když jí z charity místo panenky přijdou berle, uvědomí si, že může mít velkou radost z toho, že berle – na rozdíl od jiných – vůbec nepotřebuje.

Pollyanna způsobí poprask například u nemocné paní, která již několik let vůbec nevychází ze své zatemněné místnosti a stěžuje si, že nemohla v noci usnout:

 

„Tomu říkám štěstí!,“ šokuje Pollyanna.

„Cože??“

„Ztrácíme moc času spánkem, když bychom mohli dělat spoustu věcí.“

„Nic by tě netěšilo, když bys ležela každý den v posteli jako já,“ nedá se nemocná paní odbýt.

„Vždy se dá najít důvod k radosti.“

„Opravdu, z čeho bych se měla radovat já?“

Pollyanna už musí jít, ale po týdnu se vrací s odpovědí: „Přemýšlela jsem, co by vám udělalo radost, a na něco jsem přišla. Může vás těšit, že je málokdo nemocný jako vy, aby musel jenom ležet.“

Paní vstává z postele, odhrnuje závěsy a do místnosti po létech opět proniká světlo…

Jistě, tohle byl jenom film. Ale pozitivní přístup k životu se dá trénovat. Štěstí je vždy aktivita. Spoustu dalších her a postupů k tomu, jak cítit více radosti a vděčnosti, najdete i v knize Požádej a je ti dáno od Esther a Jerry Hicks.

Vadim Zéland, filmová hrdinka Pollyanna i manželé Hicksovi by se shodli: Radost se dá najít opravdu ve všem!

Citované zdroje:

Film Pollyanna (2003)

Zéland, V. (2009): Ovlivňování reality, 8. díl. Bratislava: Eugenika.

Celková nabídka knih o pozitivním myšlení.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.