Chřipka – Jak na ni vyzrát?

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

V současnosti je v médiích chřipka jedno z nejvíce používaných slov – chřipková epidemie, jak se bránit chřipce, co dělat při chřipce, a bohužel také, kolik pacientů na chřipku letos zemřelo… V první řadě je ovšem důležité rozlišit tzv. nachlazení (někdy onemocnění horních cest dýchacích) a “opravdickou” chřipku. Obě onemocnění jsou virového původu. Proti chřipce je možné se nechat očkovat (zde by se měli domluvit s lékařem starší lidé a pacienti zejména se srdečními či plicními onemocněními), proti nachlazení nikoliv. Nachlazení má mírnější průběh než chřipka.

Nachlazení

K příznakům nachlazení patří rýma (kýchání, vodová rýma), pocit ucpaného nosu, bolesti v krku, bolesti hlavy, zvýšená teplota až horečka, kašel nebo někdy i bolesti uší. Na rozdíl od chřipky zde nejsou výrazné bolesti kloubů. I v případě nachlazení je nutno tento stav léčit klidem na lůžku a v teple, užíváním vitamínů, ať už v přirozené podobě či v doplňcích stravy a pití horkých čajů (vhodné jsou například se zázvorem nebo některé bylinné či s echinaceou).

Důležité je nepít mléko, podporuje tvorbu hlenu, což není dobré při začínajícím nachlazení. Samotná dálka tohoto onemocnění bývá obvykle kolem devíti dnů.

Chřipka

Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které v ČR kulminuje v lednu až březnu. Chřipka se projevuje horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, kloubů a svalů. Pacient je malátným, protože dalším příznakem je velká únavnost. Onemocnění trvá většinou 2-7 dní. Důležité je, že “pravá” chřipka přichází náhle, zejména nástupem horečky, zimnice (známá “třesavka”) a bolestmi – “bolí mě celé tělo”. K obvyklým příznakům u chřipky nepatří rýma a bolesti v krku (angína), ovšem i tyto symptomy se mohou objevit. Zejména však až třetí den od začátku onemocnění (to souvisí s celkovým oslabením organismu, nikoli však přímo s virem chřipky). U některých nemocných se může vyskytnout nechutenství, zvracení, průjem či zácpa.

Důležité je učinit preventivní opatření. Je třeba se snažit vyhnout kontaktům s nemocnou osobou či se, pokud je to možné, vyhnout místům s velkou koncentrací lidí. Velký pozor si musí dávat zejména starší lidé a malé děti, ale ani lidé z věkových skupin mezi těmito dvěma nejsou v bezpečí – i u nich může být průběh onemocnění velmi vážný. Hodně ohroženi (až na životě) mohou být pacienti s oslabenou imunitou, ať už se jedná o akutní stav (probíhající infekce) či chronický stav (vrozená porucha imunity, pacienti HIV-pozitivní či s AIDS). Na druhou stranu, nemocní musí brát ohledy na ostatní, zůstat doma a léčit se. Ostatně nemocný s chřipkou ani nemá tendenci chodit ven. Obvykle je, jak se říká, “rád, že leží”.

V případě vážnějších případů je, u výše uvedených skupin, nezbytná konzultace s lékařem. Jinak jsou k dispozici v léky mírnící horečku, silné bolesti či rovněž silný dráždivý kašel. Zejména u léků obsahujících paracetamol (Paralen, Panadol, Coldrex apod.) je třeba si dát pozor na správné dávkování, hrozí zde nebezpečí předávkování a poškození jater. U kyseliny acetylsalicylové (Aspirin, Acylpyrin) zase platí, že se nesmí podávat dětem do 15 let věku. Při těžkém průběhu mohou být podány silné léky – antivirotika.

Jak se bránit pomocí prostředků obsahujících přírodní látky?

Preventivně je třeba dostat do těla dostatek vitamínů a minerálů a dalších látek, buď ve formě ovoce či zeleniny (vhodné jsou také čerstvě připravené zeleninové šťávy) nebo ve formě doplňků stravy. Na našem trhu je celá řada multivitaminových přípravků. Velmi vhodné jsou také přírodní látky ze skupiny tzv. adaptogenů. Tyto látky obecně zvyšují odolnost organismu proti negativním vlivům z okolního prostředí, což může být stres, zvýšená duševní či fyzická námaha, ale také pobyt v prostředí, kde vzduchem poletují nejrůznější viry. Důležité jsou zejména při prevenci (je třeba je užívat trochu delší dobu, jeden až dva měsíce). Jejich význam má jistě i při probíhající chřipce či nachlazení, ale v první řadě při prevenci nemocí.

Tyto látky se objevují v řadě bylin. Mezi nejznámější patří ženšen všehoj (Panax ginseng) – obsahuje ginsenoidy, rozchodnice růžová (Rhodiola rosea) – obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou, eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus) – obsahuje eleutherosidy, a také indický ženšen (Withania somnifera) – obsahuje withanolidy. Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová. Patří k nim i tzv. exotické léčivé houby, jako je cordyceps či reishi.

Existuje i celá řada dalších pomocníků z přírody – užitečný je i česnek kuchyňský, v českých domácnostech již po staletí oblíbený pomocník proti nemocem (a dříve i nadpřirozeným bytostem). Česnek působí antibakteriálně, ale také podporuje vykašlávání či pocení (což je velmi příznivé pro rychlejší uzdravení). K posílení imunity je možné použít také přípravky obsahující glukany. Beta glukany optimalizují obranyschopnost organismu proti nemocem (nespecifickou imunitu), proto mají široké pole působnosti. Z toho důvodu jsou vhodné jak pro prevenci, tak jako součást celkové léčby infekcí, ale také při rekonvalescenci po proběhlém onemocnění. Také ale, stejně jako adaptogeny, pomáhají zvyšovat odolnost vůči fyzickému i psychickému stresu.

Při příznacích rýmy je dobré používat k proplachování nosní dutiny nosní spreje s roztokem mořské vody. V místnosti, kde je nemocný, se doporučuje používat zvlhčovač vzduchu nebo přikládat mokrý ručník na topení. Také je možno k inhalaci použít odvary heřmánku pravého, kuchyňské soli, máty, tymiánu nebo eukalyptový olej. Tyto inhalace příjemně uvolňují dutiny a pomohou tak zmírnit nepříjemnosti s ucpaným nosem. Mohou pomoci i zmírnit bolesti hlavy. Nutné je samozřejmě dbát na dostatečný příjem tekutin (aby nedošlo k dehydrataci) a minerálů (jejich nedostatek může mít za následek svalové křeče).

Tato všechna opatření jsou důležitá i proto, že snižují riziko nebezpečných bakteriálních komplikací, které se mohou rozšířit na další orgány. Jedná se zejména o zánět plic (primární chřipková pneumonie) a postižení mozkové tkáně (chřipková encefalitida). Tyto stavy nejsou sice příliš časté, ovšem mohou pacienta i ohrozit na životě.