Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Česnáček lékařský – machr přes vysoký cholesterol
Česnáček lékařský je brzkou jarní bylinkou, která se těší velmi příjemné chuti a vůni. Po rozmělnění lístků v ústech cítíme příchuť česneku, ale i hořčice, což se nám zejména hodí, jsme-li vášnivými milovníky pest a omáček. Česnáček je skromného, něžného vzezření, vyhledává spíše stinná místa, příkopy a okraje cest. Využít lze semínka, listy, ale i kořen, který se chutí blíží klasickému křenu selskému. Účinky bylinky popisuje již Matthioli ve svém známém herbáři, kdy přímo zmiňuje šťávu či prášek z nasušeného česnáčku, které zařazuje při mdlobách a epileptických záchvatech. Matthioli také používá šťávu formou klystýru k terapii střevních zánětů, astmatikům pro změnu podává odvar z této byliny, který významně ulehčuje jejich dušným stavům. Česnáček sbíráme nejlépe v dubnu, před samotným květem, kdy je nejchutnější a zároveň nabídne převážnou většinu léčivých složek. Ty pak s květem bylinku opouštějí. Pro kulinářské využití sbíráme hlavně mladé lístky a horní části rostliny.
Co, kdy, jak uchováváme a sbíráme?
- sbíráme nať před rozkvětem, samotné lístky, kořen a semena,
- nať sbíráme v dubnu až květnu, kořen a semena na podzim,
- uchováváme v podobě šťávy, prášku, čaje, tinktury či pesta.
Nejvíce účinných látek nabídne bylinka čerstvá, případně tinktura. Budeme-li však chtít léčivku zpracovat do formy prášku, sušíme ji rychle, do 40 °C. Jedině tak zajistíme přítomnost česnekového aroma.
Léčivé vlastnosti česnáčku lékařského
- energetizující účinek po dlouhé zimě,
- antibiotický a antivirotický efekt,
- při onemocnění dýchacích cest usnadnění odkašlávání,
- snížení LDL cholesterolu,
- mírnění aterosklerotických pásů,
- stimulace cirkulace krve,
- desinfekce střevního traktu,
- zánět močových cest,
- zevně pak k omývání hnisavých ran a omrzlin.
Kontraindikace
Nejsou známé, přesto, při zánětlivém onemocnění žaludku od česnáčku upouštíme, také, kojíme-li, jsme v očekávání. Česnáček nepodáváme ani malým dětem. Vysoké dávky (nad 8 g/den) mohou způsobit podráždění zažívacího traktu, nevolnost, průjem, zvracení.
Česnáček léčí
Česnáček tak samozřejmě a jistě dotváří kolorit domácí lékárny. Popravdě, nedokážu si to bez něj na jaře představit. Za ta léta, kterým se bylinkám věnuji, mám již své pěšiny, které jsou lemovány touto krásnou bylinkou. Vždy si zde nasbírám bohatou kytici, kterou pak zpracovávám v tinktury, prášek, ale i pesto. Protože pesto z česnáčku, to je nepředstavitelná lahoda, nepředstavitelná však pouze do chvíle, dokud jej neochutnáte. Ač toto pesto hodlám zařadit spíše do kuchyně nežli lékárny, je taktéž léčivé. Posiluje střevní mikroflóru a eliminuje zánětlivá střevní onemocnění. Žvýkání česnáčkových listů mírní projevy paradontózy. Čerstvé podrcené listy desinfikují rány. Zábal z česnáčku tiší svědění.
Prášek z česnáčku lékařského
300 g česnáčku lékařského
Bylinku vysušíme v sušičce, vždy však pouze do 40 °C. Nemáme-li sušičku, zavěsíme ji na skobu, kde sušíme ve stínu. Po vysušení bylinu umixujeme na prášek. V případě potíží podáváme 4 x denně množství, které se vejde na špičku nože. Prášek zefektivňuje trávení, podporuje imunitní systém, má výrazné energetizující účinky, potírá hlísty.
Čerstvá šťáva z česnáčku lékařského
500 g česnáčku lékařského
Bylinu omyjeme, odšťavíme v přístroji. Podáváme 3 x denně 1 polévkovou lžíci při potížích, které jsou uvedeny u prášku z česnáčku. Šťávu lze také promísit s vodou a následně jí kloktat, zejména, trápí-li nás paradontóza či jiné zánětlivé onemocnění dutiny ústní. Šťávu, která nám po odšťavení zbude, skladujeme po dobu jednoho týdne v lednici. Do té doby se ji vždy snažíme spotřebovat.
Tinktura z česnáčku lékařského
3 hrsti česnáčku lékařského, 500 ml 40% pálenky
Bylinku nakrájíme najemno, zalijeme alkoholem, macerujeme zhruba 6 týdnů při pokojové teplotě, v temnu. Následně tinkturu přecedíme, aplikujeme denně jednu kapku na kilogram tělesné hmotnosti, výslednou dávku rozdělíme na tří díly a kapeme ráno, v poledne a večer. Tinkturou léčíme onemocnění horních cest dýchacích, má celkově posilují a antivirotický účinek.
Česnáček v kuchyni
Ocet z česnáčku lékařského
3 hrsti listu česnáčku lékařského, 500 ml jablečného octu
Bylinku nasekáme najemno, umístíme do sklenice, zalijeme octem. Macerujeme zhruba 6 týdnů, na okenním parapetu. Posléze dobře přecedíme, používáme k dochucení omáček, zeleninových salátů, ale také směsí, které vyžadují ostřejší, octovou chuť. Olej má posilující a čistící účinek. Desinfikuje střevní trakt.
Pesto z česnáčku lékařského
4 hrsti česnáčku lékařského, 150 ml olivového oleje, 2 polévkové lžíce slunečnicového semínka, himalájská sůl
Bylinku omyjeme, osušíme, vložíme do mixéru, mixujeme s olivovým olejem, solí a slunečnicovým semínkem. Pestem plníme vyvařené, čisté sklenice, uchováváme v lednici, kde vydrží i několik měsíců. Servírujeme k masu, grilované zelenině, k obloženým mísám.
Osvěžující salát z česnáčku lékařského (3 porce)
1 hlávka salátu, 1 menší červená cibule, 1 polévková lžíce libečku lékařského, 1 polévková lžíce natě petržele seté, 10 ředkviček, 1 hrst lístků česnáčku lékařského, 2 polévkové lžíce olivového oleje, 3 polévkové lžíce pomerančové šťávy, 30 g mandlí, himalájská sůl, pepř
Salát nakrájíme najemno, přidáme na kousky pokrájené ředkvičky, najemno nakrájené lístky bylinek. Z oleje, pomerančové šťávy, soli a pepře uchystáme zálivku, kterou přelijeme salát. Posypeme jej mandlemi.