Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kompletní průvodce problematikou cholesterolu. Co je to cholesterol? Na jaké podtypy se dělí? Který je dobrý a který ten zlý? Jak cholesterolu přizpůsobit jídelníček a každodenní návyky? Jaký pohyb je pro lidi s vysokým cholesterol nejlepší a proč? Které byliny jsou vhodné jako doplněk léčby?
Co je to cholesterol?
Cholesterol je jednou z klíčových látek významných pro naše zdraví. Může způsobit mnoho zlého v našem těle, ale rovněž má nezastupitelný význam pro jeho fungování.
Chemicky se jedná o lipid. Lipidy jsou přírodní látky živočišného nebo rostlinného původu, jejichž společnou typickou vlastností je hydrofobnost, tedy to, že jsou nerozpustné ve vodě. Cholesterol běžně přijímáme v potravě. Navíc si ho naše tělo vytváří v játrech.
Jeho pozitivní význam spočívá v tom, že:
- tvoří plazmatickou membránu všech buněk
- je hlavní složkou žlučových kyselin
- je prekurzorem steroidních hormonů a vitamínu D (tyto látky z něj vznikají)
Vysoký cholesterol: příznaky jsou tiché a nenápadné
Přestože jsme si již řekli, že cholesterol pro naše tělo potřebujeme, jeho nadbytek hraje v těle negativní roli. Jeho zvýšená hladina (hypercholesterolémie) je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a vůbec kardiovaskulárního systému.
Cholesterol se dělí na dvě frakce, známé pod anglickými zkratkami:
HDL cholesterol – HDL je zase zkratkou názvu high density lipoprotein (lipoprotein s vysokou hustotou).
“Hodný” HDL-cholesterol pomáhá vracet nadbytek cholesterolu (jako takového) do jater a tím snižuje jeho riziko usazování se na stěnách tepen. V játrech dochází k degradaci cholesterolu neboli k jeho rozkladu na další složky.
LDL cholesterol – LDL je zkratka z anglického názvu low density lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou)
“Zlý” LDL-cholesterol je nebezpečný tím, že se může v případě nadbytku usazovat na stěnách artérií a tím snižuje jejich tzv. vnitřní průměr (tento pochod se označuje jako ateroskleróza). Za špatnou se považuje jeho hladina nad 3 mmol/l.
Příznaky vysokého cholesterolu v krvi se často nijak neprojevují. Objeví se až náhle v podobě poškození důležitých orgánů například infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody.
Vysoký cholesterol provází tyto nemoci: angina pectoris, bolest v dolních končetinách při cvičení (způsobena zužováním tepen), krevní sraženiny, odtržení plaku (cholesterolu, který může ucpat cévy), žluté uzlíky (oblast očí, pod kůží na loktech nebo kolenou, hrbolky na hýždích, kolem kloubů a šlach na nohou nebo rukou), akutní zánět slinivky břišní, onemocnění jater, poruchy erekce, opakovaně zvýšený krevní tlak.
Čím si cholesterol zvyšujeme?
Úroveň hladiny cholesterolu je ovlivněna nejen jeho množstvím v naší potravě, ale také působením mechanismů regulace syntézy cholesterolu, zejména pomocí aktivity HGM-CoA reduktázy (to je enzym, který je klíčový v tvorbě cholesterolu).
Zvýšená hladina cholesterolu v krvi je způsobena buď zvýšenou konzumací především živočišných tuků nebo zvýšenou syntézou cholesterolu v játrech. Tato nadprodukce cholesterolu je často dědičná a může se vyskytnout i u těch, kteří v jídelníčku upřednostňují rostlinné tuky a zdravou výživu. Vysoký cholesterol tedy u štíhlých lidí není výjimkou.
Zásadní pro její rozvoj je nadměrný příjem nevhodné stravy bohaté na živočišné tuky spolu s kouřením, obezitou, malou fyzickou aktivitou, stresem, vysokým krevním tlakem, diabetem. Významnou roli hrají také genetické předpoklady.
Co způsobuje vysoký cholesterol?
Jeho hladinu zvyšuje množství tuků s vysokým podílem nasycených mastných kyselin v potravě. Na tyto tuky už hladově čekají tukové buňky v našem těle – adipocyty nacházejí se přirozeně v podkoží, břiše, pod bradou, v játrech, kolem pasu i v jiných místech našeho těla.
Tyto tukové buňky hltavě “polykají” kapičky tuku z potravy a naše tělo se začíná zakulacovat tam, kde nechceme. Adipocyty mají ošklivou vlastnost, že se tuku, který již jednou vstřebaly, nechtějí vzdát. Když dojde k tomu, že už jsou zcela nasycené, rozdělí se a vznikají další tukové buňky. To znamená zvýšené riziko ohrožení našeho zdraví, protože tyto tukové buňky prorůstají tkáně, svaly, okolí srdce nebo ledvin – a zůstávají na svém místě. Dietou se jich nezbavíme. Můžeme se jich částečně zbavit fyzickým cvičením, ale musí jít opravdu o důkladné cvičení, protože tuky se spalují až jako poslední, za glukózou, polysacharidem glykogenem a bílkovinami (proteiny).
Jaká jsou rizika vysokého cholesterolu?
Velkým rizikem je ateroskleróza. Původcem aterosklerózy je nadměrné ukládání cholesterolu. Jedná se o chronické progresivní onemocnění cévní stěny charakterizované místní akumulací lipidů (tuků) a dalších složek krve a fibrózní tkáně v intimě arterií, doprovázené změnami v médii cévní stěny. Část názvu “atero” symbolizuje, že k této nemoci dochází v artériích, česky tepnách. Někdy jsou přímo označováno jako cévy, protože se jedná o druh cév, které vedou krev směrem od srdce. Intima, celým latinským názvem tunica intima, je jednou ze tří základních vrstev arterií.
Ateroskleróza se vyvíjí jako chronický zánět a souhrnně se dá říct, že se vlastně jedná o soubor degenerativních změn postihujících cévní soustavu, zejména u starých lidí. Výrazně k ní mohou přispět (kromě například dědičných vlivů, které ovšem nemůžeme ovlivnit) špatná životospráva (tuky, nikotin, alkohol), nedostatečný pohyb nebo také sedavé zaměstnání nebo nadměrný stres v životě. Více o ateroskleróze si přečtěte v našem článku.
Co je dobré na snížení cholesterolu?
Protože tvorbu cholesterolu v játrech přirozeně neovlivníme, je důležité se soustředit na náš jídelníček, který je vhodné doplnit vhodnými doplňky stravy.
Ke správné hladině cholesterolu přispívá:
- vyrovnaná dieta
- udržování optimální tělesné váhy
- pravidelná fyzická aktivita
- vyhýbání se stresu
TIP Celostní medicína doporučuje knihu: Jak snížit cholesterol přírodní cestou?
Co by měl obsahovat jídelníček na snížení cholesterolu, a naopak které potraviny jsou nevhodné při vysokém cholesterolu?
V potravě je důležité mít dostatek vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo), vitamínů a na druhé straně málo živočišných tuků (například vynechat vepřové maso či vejce a nahradit je rybím masem).
Zjednodušeně se dá říct, že ke zvýšené hladině “špatného” cholesterolu přispívá velké množství živočišných tuků v potravě.
Hlavními podezřelými v nich jsou nasycené mastné kyseliny-palmitová, stearová a myristová. Tyto kyseliny představují pro člověka důležitý zdroj energie v tucích. Samotné kyseliny jsou z tuků uvolněné prostřednictvím lipáz (jedná se o enzymy). Samy o sobě jsou neškodné, ale problém je v tom, že mohou přispět ke zvýšení hladiny “špatného” LDL cholesterolu.
Pokud lékař zjistí zvýšené riziko rozvoje chorob srdce a cév, doporučí svému pacientovi vhodná opatření, aby se riziko minimalizovalo.
Jaká je nejúčinnější prevence?
Nekouřit, hlídat si tělesnou hmotnost a příjem tuků, vybírat si zejména rostlinné či rybí tuky, dále omezit příjem alkoholu a soli, jíst více ovoce, zeleniny a vlákniny, pravidelně provozovat aerobní fyzickou aktivitu.
Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny jako výhybka pro zánět
Důležité v potravě je také významný poměr k nenasyceným omega-6 mastným kyselinám (další skupina polynenasycených mastných kyselin). Naše strava obsahuje nadbytek omega-6 mastných kyselin, z nichž některé provokují vznik zánětů, naopak omega-3 mastné kyseliny mají protizánětlivý účinek. Poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin je v naší stravě přibližně 20:1, optimální poměr je asi 2:1. Tento nepoměr hraje roli v rozvoji civilizačních chorob (nemoci srdce a cév, autoimunní choroby, artritidy, alergie, zhoubné nádory apod). Většina omega-6 MK stimuluje zánětlivé reakce. Při podávání omega-3 MK se tzv. hladina zánětlivých markerů jako např. CRP, TNF-alfa v krvi snižuje. Příkladem omega-6 mastných kyselin je kyselina gama-linolenová, GLA.
Kde dále číhají nezdravé tuky?
Ale tyto látky nejsou jediné, které nám z tuků škodí. V některých potravinách, zejména v provozovnách rychlého občerstvení, jako jsou smažené koblihy, náhražky čokolád či oplatky můžeme najít tzv. trans-mastné kyseliny. Tyto kyseliny, které se dříve používaly (a ještě stále se někde používají) při ztužování umělých tuků, se podílejí na zvýšení hladiny zlého “LDL” cholesterolu v krvi, a navíc ještě snižují hladinu “hodného” HDL cholesterolu.
Kde najdeme zdravé tuky?
Naopak je třeba dávat přednost tukům, obsahujícím nenasycené mastné kyseliny.
Které potraviny je obsahují? Můžeme uvést některé druhy ryb (losos, makrela), olivový a řepkový olej, lněné a konopné semínko, vlašské ořechy nebo avokádo. Důležité je, že mají být konzumovány za studena či přidávány do již hotových pokrmů.
Doplňky stravy a léčivé rostliny jako podpora léčby zvýšeného cholesterolu
Je možné zmínit několik doplňků stravy, které je dobré užívat jako doplněk celkové léčby a diety.
Yucca
Někdy psáno juka vlastně není jediná rostlina, je to celý rod (celkem je známo kolem 40 druhů) jednoděložných rostlin z čeledi chřestovitých, kde je podle taxonomického třídění zařazen do podčeledi agávovitých (Agavoideae). Jako rostlinná droga se zpracovává oddenek. Základními obsaženými látkami jsou saponiny, které pomáhají při snižování vysoké hladiny cholesterolu. Působí tak, že na škodlivý LDL cholesterol se naváží ve střevě, vytváří sloučeninu, která se dále nevstřebává a dochází k jejímu vyloučení z těla. Tím se sníží podíl “špatného” (LDL) cholesterolu v krvi.
Lecitin
Ten získal své jméno z řeckého slova pro žloutek – „lekithos“. Lecitin je jednak klasický název pro fosfatidylcholin, ale také se jedná o společné označení pro skupinu tuků, přesněji fosfolipidy, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu.
Lecitin, vzhledem k vysokému podílu esenciálních mastných kyselin, dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny.
Omega-3 mastné kyseliny (nejdůležitější EPA a DHA)
Jsou esenciální mastné kyseliny a pro naše zdraví nezbytné, ale tělo si je nedokáže vytvořit – musíme je získávat ze stravy. Najdeme je ve větším množství zejména v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, sardinky, makrely a ořeších.
Tyto kyseliny přispívají ke správnému poměru mezi HDL a LDL cholesterolem v našem těle. Zvyšují hladinu „správného“ HDL cholesterolu, ale také rovněž snižuje hladinu triacylglycerolů. Klinické zkušenosti ukazují, že příjem omega-3 mastných kyselin EPA a DHA pomáhá snížit rizikové faktory pro vznik srdečních příhod, včetně hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Užívání omega-3 mastných kyselin snižuje riziko vzniku mozkových příhod, kardiovaskulárních nemocí a aterosklerózy a vzniku plaků na cévních stěnách. Lidé, kteří užívají léky proti srážení krve a prodělali hemoragickou mozkovou příhodu by se však měli před užíváním rybího oleje obsahujícího omega-3 mastných kyselin poradit s lékařem.
Česnek
patří odedávna jak mezi léčivé rostliny, tak je i tradiční součástí našeho jídelníčku. Všeobecně je známo jeho antibakteriální působení, ale má i řadu dalších účinků. Jeho velkým účinkem je vliv srdečně-cévní: pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi (zvyšuje „hodný“ HDL cholesterol a snižuje LDL cholesterol), pomáhá zabraňovat tvorbě ateromových plátů ve stěně cév a mírným způsobem i snižovat krevní tlak a bránit vzniku krevních sraženin.
Kurkumin
je žluté rostlinné barvivo ze skupiny flavonoidů, které se nachází v kurkumě – koření kurkumovníku dlouhého, což je rostlina z čeledi zázvorovitých. Obsah kurkuminu v kurkumě se pohybuje okolo tří procent. Tato přírodní látka chrání nervovou soustavu před účinky volných radikálů a působí protizánětlivě – a právě zánět je důležitou složkou všech kardiovaskulárních onemocnění. Kurkumin dále omezuje tvorbu sklerotických plátů v cévách a snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
Niacin
Vitamin B3 je významný v aktivitách řady enzymů, které jsou součástí celkového metabolismu sacharidů, tuků či aminokyselin. Některé tyto enzymy ale působí nejen při nervovém a trávicím systému, produkci pohlavních hormonů, ale i při zachování zdravé kůže. Svoji roli hraje i při snižování hladiny cholesterolu v krvi. Nejvíce niacinu najdeme v játrech, libovém mase, drůbeži, rybách (např. tuňák) nebo ořeších. Dále se vyskytuje v pivovarských kvasnicích, slunečnici, fazoli, hrachu, mléku, vejcích či brokolici nebo mrkvi.
Je obsažen i v obilninách, ale bohužel v určitém druhu chemické vazby, ve které ho náš organismus není schopen strávit. Pouze část niacinu se z této vazby uvolňuje a stává se dostupnou při pečení. V našem organismu může dojít i ke vzniku niacinu z aminokyseliny tryptofanu, který je obsažen v proteinech (bílkovinách). Syntéza je ovšem velmi pomalá a je k ní nutná spolupráce vitaminu B6, pyridoxinu. Klinické studie prokázaly, že niacin ve formě kyseliny nikotinové má terapeutický účinek na snížení hladiny „zlého” LDL cholesterolu v krvi.
Makový olej
Tento olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných přírodních látek. Z nich je možné zmínit vitamín E, vitamín B1 (thiamin), vitamin B12 (cyanocobalamin), vitamin D, železo, hořčík, draslík, fosfor nebo vápník. Obsahuje také nenasycené mastné kyseliny (kyselina olejová, kyselina linolová).
Vitamin E
Má výrazné antioxidativní vlastnosti, což znamená, že zabraňuje vzniku toxických oxidačních produktů a volných kyslíkových radikálů, které působí negativně na organismus. Krev obsahuje zvláštní nosiče pro látky typu cholesterolu a mastných kyselin, které jsou označovány jako lipoproteiny. Jeden z nich, LDL, zvyšuje riziko aterosklerózy, pokud je oxidován volnými radikály. Vitamín E pravděpodobně snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí především vzhledem k tomu, že chrání LDL proti oxidaci. Dále posiluje tímto účinkem rovněž imunitní systém.
Jerlín japonský
Latinsky Sophora japonica je opadavý listnatý strom (občas jen keř) z čeledi bobovitých. Je významným zdrojem rutinu. Je obsažen zejména v jeho květech (kde se nachází až ve 20 % koncentraci). Rutin (též označovaný jako vitamin PP) zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Díky obsahu rutinu jerlín zlepšuje pružnost a pevnost cév, a tím pomáhá se zlepšením stavu křečových žil, bércových vředů, cévních trombóz, zánětů žil, brání prostupu krve cévní stěnou apod. V posílení pevnosti cévních stěn spočívá jeho význam užívání jako doplněk celkové léčby ateroskleróze.
Jmelí bílé (Viscum album)
Přispívá nejen ke snížení k hladiny cholesterolu, ale důležité je i to, že bylo již od dávných dob v léčitelství doporučováno na snížení krevního tlaku. Jmelí bílé i dnes často můžeme najít v bylinných směsích na snížení krevního tlaku. Zde je mechanismem působení to, že rozšiřuje vlásečnice.
K dalším léčivém rostlinám, které mohou přispět ke snížení hladiny cholesterolu (a tím působit preventivně proti vzniku aterosklerózy) patří například olej z kamélie čínské nebo japonské (Camellia sinensis, resp. Camellia japonica), rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) nebo ibišek čínský (latinsky Hibiscus sinensis).
Léky na cholesterol
Pokud nepomáhají různá dietní omezení, zlepšení životosprávy, fyzická cvičení apod., lékař předepíše léky. Nejvíce používanými léčivými přípravky na snížení hladiny cholesterolu jsou statiny (z moderních preparátů především atorvastatin, rosuvastatin), ezetimib, fibráty, pryskyřice, omega 3 mastné kyseliny. Vysoce rizikovým pacientům odborní lékaři předepisují také vysoce efektivní monoklonální protilátky (inhibitory PCSK-9). Víte ale, že s cholesterolem a statiny jde ruku v ruce také hladina homocysteinu? Více vám napoví článek Co byste měli vědět o statinu, cholesterolu a homocysteinu?
