Batole od 12 do 15 měsíců

xbatole11

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Rozloučili jsme se s kojeneckým věkem a vstoupili jsme do věku batolícího. Ten se oficiálně počítá od prvních narozenin dítěte. Po dovršení jednoho roku jsou již u dítěte patrné charakteristické rysy jeho osobnosti. Typická je pro děti v tomto čase silná zvědavost, která souvisí se vším co jej obklopuje. Rodiče by měli zvědavost jejich potomka respektovat i přes problémy, které může způsobovat a proto je vždy důležité, aby děťátko neustále doprovázeli. Zvědavost a následné prozkoumávání je velmi důležitou etapou vývoje dítěte, protože díky pozorování a následnému ohmatávání věcí se postupně zdokonaluje a posunuje dále.

Děťátko v jednom roce života se již dokáže pohybovat samo, ať už po čtyřech nebo vestoje, za ruku s dospělým či dokonce bez jeho pomoci. Není vůbec důležité, že nedokáže chodit úplně bez pomoci, nebrání mu to pohybovat se velmi mrštně z místa na místo. Během dalších měsíců bude dělat velké pokroky – naučí se udržovat rovnováhu, samo se postavit a jít. Každé dítě dosáhne tohoto pokroku svým vlastním tempem. Dítě nemá totiž rádo, když je omezováno v pohybu. A nemusí to být jenom ohrádka či plot na zahradě, na který narazí, ale i chvíle, kdy musí sedět na vysoké židličce, ze které nemůže utéct. Podmínkou je však zajistit prostor, kde dítě tráví čas proti nebezpečí úrazů. Mezi tyto rizika patří hlavně pád z výšky, dusení se drobnými předměty, otravy léky nebo čistícími prostředky. Ústa jsou pro dítě pořád hlavním prostředkem poznávání nových věcí. Díky jim dítě prozkoumává nové předměty, tím spíše, že má v tomto životním období díky vzrůstajícímu tlaku budoucích zubů obzvláště citlivé dásně.

V tomto období již některé děti umí pít samy z hrníčku. Určitě nemusím připomínat, že je pro ně velmi dobré, jsou-li ještě částečně kojeny, doporučuje se do dvou let věku. Jiné děti zase dokáží postavit věž ze dvou větších kostek, které drží ještě každou v jiné ruce, což již svědčí o značně vyvinuté motorice. S pomocí ukazováčku a palce umí děti vytvořit špetku, jenž jim umožňuje mnohem jemnější pohyby, například vzít malý kousek jídla či smítko.

Po jednom roce života děťátka již začínáme hovořit o skutečných počátcích řeči. Dítě sice ještě nemluví, ale sbírá a následně si dobře ukládá slovní materiál. Proto je velmi důležité, aby bylo na dítě neustále mluveno při všech možných příležitostech (komentovat činnosti, jednoduše vysvětlovat, prohlížet věci a knihy). Výuka mluvení by měla být co nejvíce formou hry.

Přibližně od dvanácti do patnácti měsíců je u většiny dětí vhodná doba s učením na nočník. I zde je důležité si uvědomit, že všechno má svůj čas a každé děťátko je naprosto jiné. Rozhodně nedejte na řeči jiných žen, “že jejich dítě již sedělo na nočníku v osmi měsících“ a podobně. I když se to nepodaří v patnácti měsících či později, vůbec nic se neděje. Holt jen vaše dítě si plnými doušky užívá maminčino opatrování a nikam nespěchá. Ani vy nikam nespěchejte. Všechno má svůj čas a nic vám neuteče.

Kolem patnáctého měsíce věku je již dětský organismus dosti zralý na hygienický návyk zvaný smrkání. Dítě by si to mělo cvičit, protože ucpaný nos brání správnému dýchání a přináší mnohé zdravotní komplikace. Některé děti si již v tomto období začínají věci vynucovat. Právě teď by rodiče měli začít uplatňovat pravidla a stanovit si přesné hranice. Nyní je už nutné dítě začít učit, co znamená rodičovské „ne“.

Pro dítě v každém věku, ale v tom neútlejším přece jen nejvíce, je důležitá mateřská láska. Vychutnávejte si ty krásné chvíle, které spolu prožíváte. Zásobujte své děti polibky, hlazením a smíchem, věřte, že tyto vzpomínky nebudou nikdy zapovězeny.