Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Snažím se hledat přírodní prostředky, které mohou pomoci nemocnému tělu. Najít takový prostředek je radost, přináší naději k lepšímu efektu terapie.
Není tedy divu, že jsem si vybral přírodní látku vzbuzující popsanou naději. Tou je flavon apigenin. Je hojně přítomen v běžném ovoci a zelenině, nachází se zejména v celeru, cibuli, petrželi, v koriandru, bazalce, oreganu, ginkgo bilobě, v grepech, pomerančích, červeném víně, rajské šťávě, vodním melounu, moruši i v jiných potravinách rostlinného původu. Lze jej zařadit do kategorie bioaktivních flavonoidů, jež vykazují protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné vlastnosti.
Petržel
Hlavní účinnou látkou petržele jsou silice. Nejvýznamnější je apiol, v menším množství obsahuje i terpeny, felandren, cymol a pinen. Další významnou léčivou látkou jsou flavonoidy (apiin, polyacetylen). List navíc obsahuje větší množství kyseliny listové.
Historikové nacházejí první zmínky o petrželi již ve 3. století, kdy byla petržel uvedena jako koření v římské kuchařské rukověti. Císař Karel Veliký si jí vážil. Byl to symbol radosti a slávy. Pochází z vyšších poloh Středomoří, dosud tam planě roste.
Od 16. století se rozlišují kořenové a naťové typy, a tehdy byla poprvé izolována petrželová silice. U nás se petržel rovněž obecně rozšířila a její nať byla používána ve staročeské kuchyni do omáček, tvořila také součást nádivek a tradičních vaječných velikonočních pokrmů.
Lze ji přidat téměř do všech pokrmů, polévek, smetanových a houbových omáček, sekaných mas, nádivek, dušených a pečených mas, salátů, ke zdobení obložených chlebíčků a různých lahůdek, i lžíci nebo dvě do houskových knedlíků. V úměrných dávkách je petrželka každodenní zdravou součástí jídel kuchyní mnoha národů.
V dnešní době je moderní kuchyňské pěstování petržele. Ano, tuto rostlinu je možné pěstovat přes zimu v bytě. Nejlépe se k tomu hodí květináče s postranními otvory, tzv. petrželáky, můžeme použít i obyčejný květináč, který postavíme na parapet. Tím vytvoříme nejen užitečný, ale též estetický prvek kuchyně.
Využitelná je v podstatě celá rostlina…
Kořen, listy i semena petržele obsahují příznivé silice v léčivém množství. Petržel obsahuje 85 % vody, ale její vláknina je tak tuhá, že k přípravě na vitaminy a minerálie bohaté šťávy je nutné důkladné rozmělnění a patřičně silný hydraulický lis. Petržel je bohatá na draslík, vápník, hořčík, mangan, železo a chlor, provitamin A, vitaminy B.
Silice drážděním ledvinového parenchymu zvyšuje diurézu, tento účinek potencují současně i flavonoidy. Pomáhají při nemoci ledvin, močového měchýře, ledvinových kolik, při problémech s močovými kameny, po zánětu prostaty (předstojné žlázy), při menstruačních potížích, při střevní kolice.
Spasmolytické působení na cévy napomáhá zvýšení průtoku krve v ledvinách. Působí na rozšíření arterií, čímž nepatrně snižuje krevní tlak. Působení na trávicí trakt se projevuje zvýšením sekrece trávicích enzymů a uvolněním křečí hladkého svalstva. Povzbuzuje chuť k jídlu, zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí. Je výborný vnitřní prostředek k pročištění pleti.
Souhrn vlastností petržele, prospěšných při zdravotních problémech:
- diuretikum – močopudné působení
- spasmolytikum – uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva
- karminativum – prostředek proti nadýmání
- stomachikum – prostředek upravující činnost žaludku a podporující trávení
- afrodisiakum – prostředek podporující pohlavní pud
Výzkum
Meyer 2006 zkoumal biologickou dostupnost apigeninu z petržele u lidí a učinil závěr, že malá část apigeninu se dostane do krevního oběhu, a proto může mít biologické účinky.
Vědci zjistili, že je apigenin obsažen v heřmánku – oslabuje rakovinné buňky, bere jim sílu k množení se a šíření tělem.
V roce 2000 proběhla studie na myších u metastazujícího melanomu, která sledovala mimo jiné fakt, že apigenin (a quercetin) zvyšuje účinnost proti nádorovým buňkám. Heřmánek již dlouhou dobu používáme k vyrovnání střevní rovnováhy, pomáhá u nespavosti, s kontrolou hladiny cukru, byly testovány jeho účinky u psychických poruch, stavů úzkosti, má se za to, že jej lze používat i u depresivních stavů jako pomocný prostředek. Jeho dostupnost v podobě čajů je běžná.
Bylo popsáno více než 5000 různých flavonoidů. Většina flavonoidů přítomných v rostlinách je připojena k cukrům (glykosidům). Aktivní apigenin se nachází ve formě různých acylovaných derivátů a apigenin-7-O-glukosid.
Obecně se ví, že dieta bohatá na flavony snižuje riziko některých rakovin, zejména rakoviny prsu, zažívacího traktu, kůže, prostaty a některých krevních zhoubných nemocí. Zkoumání se zaměřuje také na myšlenku, zda může mít apigenin ochranný účinek také u jiných onemocnění, které jsou ovlivněny oxidačním procesem, jako jsou kardiovaskulární a neurologické poruchy.
Apigenin je pigment, ochranná látka rostlin, je pro ně docela zásadní, jeho účinek je evidován jako „chemoprevence ovoce a zeleniny“, hovoří se o „autofagii“, což je adaptační mechanizmus nutný k přežívání za nepříznivých podmínek, a to jak mimobuněčných, tak vnitrobuněčných. Je snadno dostupný v přírodě, je znám již mnoho let. Žel, v tomto okamžiku si musím vzpomenout na celou řadu podobných přírodních látek, které se po výzkumu, ač byly kladně hodnoceny, nedostaly do programu výroby léků a zůstaly pouze v kategorii pomocných prostředků. Závěry takových studií to vysvětlují větou: Ještě je třeba provést mnohem více zkoušek.
Přesto lze registrovat pozitivní efekty tam, kde se produkty s apigeninem přidávají k již stanovené léčbě. Ukazuje se, že tato kombinace léčby je efektivnější a má méně vedlejší příznaků. Apigenin by mohl být užitečný také v prevenci leukémie nebo například při potlačování vedlejších účinků některých imunosupresiv, neboť dokáže snižovat jejich toxicitu a toxický účinek na ledviny.
Je hodně lidí, kteří se věnují medicinálním houbám a užívají je při chemoterapii. A pro ně je důležité vědět, že k houbičkám mohou přidávat ještě apigenin, aby se jejich efektivita zvýšila.
Proti napětí či úzkosti
 |
Na začátku jsem vyjmenoval protizánětlivé, antioxidační a protirakovinné vlastnosti apigeninu, ale je vhodné také uvést jeho anxiolytickou aktivitu (viz heřmánek), totiž takovou, která odstraňuje úzkost (anxietu), psychickou tenzi a napětí, strach (fobie), trému. Ale na rozdíl od klasických anxiolytik, jako jsou benzodiazepiny, nemá v nízkých dávkách sedativní (tlumivé) účinky na myšlení. |
Vliv na apoptózu (buněčnou smrt)
Každá buňka má svou dobu existence, a když nastane čas, její život končí. Regulační mechanizmus plánuje zánik buněk. Je to účelový děj, naprogramovaný v genech jedince a smyslem je, aby si buňka sama způsobila zánik, pokud přišel její čas a svou úlohu v těle již splnila. Tento plánovaný zánik buněk se nazývá apoptózou nebo-li buněčnou smrtí.
Stres negativně ovlivňuje patologické procesy v těle – při nich dochází k narušení tohoto účelového regulačního mechanizmu. Aktivita apoptózy se sníží a omezí se tím také schopnost rozlišit opotřebované buňky, nedochází k jejich odstraňování, a tyto buňky se v organizmu hromadí, zvyšuje se pravděpodobnost rozvoje autoimunitní nemoci, třeba revmatoidní artritidy, lupu erythematodes apod. Ale představte si, že se v těle objeví rakovinné buňky, apoptóza je narušena, a to způsobí, že rakovinné buňky nemohou umřít!
Vědci dnes mají poměrně dokonale zpracován mechanizmus fungování apoptózy a faktory, které ji mohou ovlivnit.
Apoptóza se řídí signálem, který rozhoduje, že buňka zemře.
Apigenin se váže s mnoha bílkovinami v lidském těle, které mimo jiné souvisejí s onou signální soustavou, například jde o protein nazvaný hnRNPA2. Tento protein ovlivňuje signální aktivitu mRNA. Při testech in vivo vědci potvrdili, že apigenin má vliv na proces apoptózy rakovinných buněk.
Protože lidé absorbují apigenin s malou účinností, není zatím jasné, kolik bychom jej měli denně přijmout. Vědci doporučují jíst petržel, celer a ovoce každý den, abychom zajistili alespoň minimální hladinu apigeninu v krvi. Heřmánkový čaj zařadit do pitného režimu.