Bez vody bychom nepřežili. Ale jak určit, kolik jí máme denně vypít? Co je málo, a co naopak moc? V dnešním článku se podíváme na to, co o pitném režimu říkají odborníci.
Člověk může žít i týdny bez jídla, bez tekutin se však obejde maximálně pár dnů. Osudnou se nám může stát už ztráta 20 % objemu tělesné vody! Na druhou stranu, nadměrný pitný režim může být z dlouhodobého hlediska pro organismus extrémní zátěží.
1. Rizikové skupiny „nepijáků“
Dehydratace organismu je nebezpečný stav, při němž tělu chybí vláha. Jen si představte, že byste přestali zalévat rostliny v květináči nebo záhoně! Dehydratace je největším rizikem pro starší a nemocné osoby a pro malé děti. Ty je potřeba hlídat zejména v teplých dnech, protože jejich termoregulační systém ještě není dobře vyvinutý.
Projevy dehydratace organismu:
- apatie, slabost, pokles krevního tlaku
- bolesti hlavy, mdloby
- vznik ledvinových a močových kamenů
- v těžkých případech poruchy funkce ledvin, zvýšené riziko infekcí močových cest, zánětu slepého střeva
- onemocnění srdce a cév
2. Pozor na nárazové pití!
Zásadou správného pitného režimu je přijímat tekutiny postupně – v menších dávkách a v průběhu celého dne (pít bychom už neměli zhruba 2 hodiny před spaním). Příjem velkého množství tekutin (např. půl litr minerálky, studené pivo na ex,…) jsou pro zdraví ta nejhorší možná kombinace. Myslete na to a mějte po ruce vždy lahev s pitím – ať už na stole, v batohu, nebo v kabelce.
3. Pocit žízně = spuštěný alarm
Druhou chybou je pít až ve chvíli, kdy se o slovo hlásí žízeň. Pocit žízně, provázený suchem v hrdle a ústech, je signálem, že jsme zašli příliš daleko. Trpí naše ledviny, močový systém i srdce. Naučte se pít pravidelně a po doušcích, tak tělu prokážete tu nejlepší možnou službu.
4. Moč jako indikátor žízně
Pokud hledáte odpověď na otázku, zda pijete dostatečně, mnohé vám může prozradit i obyčejná moč. Jak často chodíte na toaletu a jakou barvu má vaše moč? Je-li světle žlutá až čirá a bez zápachu, je to dobré znamení. Naopak tmavě zbarvená moč produkovaná v malém množství upozorňuje na to, že něco není v pořádku.
5. Kolik?
Dříve doporučovaný objem tekutin – tedy 1,5 l – už dávno neplatí. Odborníci dnes uvádějí 1,6 l pro ženy a 2 l pro muže. Ovšem pozor: řeč je o zdravých jedincích vykonávajících průměrnou fyzickou aktivitu. Jinou potřebu pít bude mít vrcholový sportovec, jinou úřednice v kanceláři, člověk s cukrovkou, malé dítě nebo třeba kovář. Sami brzy poznáte, jaký příjem tekutin vyhovuje vám. Pod 1,5 litru byste se ale dostat neměli.
6. Voda v potravinách
Do pitného režimu patří také voda, ukrytá v potravinách: ovoce, zelenina, polévky, podle nových pravidel i tekutiny z kávy a čaje lze do pitného režimu zahrnout. Dříve se popíjení čaje (černého) a kávy vyčítal jejich močopudný efekt a bylo doporučováno tekutiny doplnit sklenkou vody. Dnes se od tohoto doporučení upouští. Malá sklenka sody k silné kávě ale patří.
7. Co pít?
Žízeň nejlépe zaženeme obyčejnou vodou. Máte-li dobrou vodu z vodovodu, dávejte jí přednost před vodou v PET lahvích, která je sice kvalitní a čistá, ale mohou se do ní uvolňovat z obalu toxické látky. Kohoutková voda je levnější, ale mnohdy obsahuje nadbytek chloru, pesticidů, někdy i hormonů. Řešením mohou být filtrační konvice, které jsou dnes už velmi snadno dostupné.
Pitný režim okořeňte bylinkovými čaji, občas také kvalitní minerálkou, dobrou kávou, sklenkou vína nebo piva.
Aquaholismus – nebezpečný extrém
Naproti skupinám lidí, jejichž příjem tekutin je žalostný, existuje skupina těch, kteří to s pitným režimem záměrně přehánějí. Jedná se o druh závislosti, která jedince nutí pít co nejvíce vody, protože věří, že je to zdraví prospěšné. Dlouhodobý nadměrný přísun tekutin ale extrémně zatěžuje ledviny i srdce, navíc se může projevit i intoxikace vodou!
U pitného režimu tedy rozhodně platí pravidlo zdravého selského rozumu.
