Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bez vody bychom nepřežili. Ale jak určit, kolik jí máme denně vypít? Co je málo, a co naopak moc? V dnešním článku se podíváme na to, co o pitném režimu říkají odborníci.
Člověk může žít i týdny bez jídla, bez tekutin se však obejde maximálně pár dnů. Osudnou se nám může stát už ztráta 20 % objemu tělesné vody! Na druhou stranu, nadměrný pitný režim může být z dlouhodobého hlediska pro organismus extrémní zátěží.
1. Rizikové skupiny „nepijáků“
Dehydratace organismu je nebezpečný stav, při němž tělu chybí vláha. Jen si představte, že byste přestali zalévat rostliny v květináči nebo záhoně! Dehydratace je největším rizikem pro starší a nemocné osoby a pro malé děti. Ty je potřeba hlídat zejména v teplých dnech, protože jejich termoregulační systém ještě není dobře vyvinutý.
Projevy dehydratace organismu:
- apatie, slabost, pokles krevního tlaku
- bolesti hlavy, mdloby
- vznik ledvinových a močových kamenů
- v těžkých případech poruchy funkce ledvin, zvýšené riziko infekcí močových cest, zánětu slepého střeva
- onemocnění srdce a cév
2. Pozor na nárazové pití!
Zásadou správného pitného režimu je přijímat tekutiny postupně – v menších dávkách a v průběhu celého dne (pít bychom už neměli zhruba 2 hodiny před spaním). Příjem velkého množství tekutin (např. půl litr minerálky, studené pivo na ex,…) jsou pro zdraví ta nejhorší možná kombinace. Myslete na to a mějte po ruce vždy lahev s pitím – ať už na stole, v batohu, nebo v kabelce.
3. Pocit žízně = spuštěný alarm
Druhou chybou je pít až ve chvíli, kdy se o slovo hlásí žízeň. Pocit žízně, provázený suchem v hrdle a ústech, je signálem, že jsme zašli příliš daleko. Trpí naše ledviny, močový systém i srdce. Naučte se pít pravidelně a po doušcích, tak tělu prokážete tu nejlepší možnou službu.
4. Moč jako indikátor žízně
Pokud hledáte odpověď na otázku, zda pijete dostatečně, mnohé vám může prozradit i obyčejná moč. Jak často chodíte na toaletu a jakou barvu má vaše moč? Je-li světle žlutá až čirá a bez zápachu, je to dobré znamení. Naopak tmavě zbarvená moč produkovaná v malém množství upozorňuje na to, že něco není v pořádku.
5. Kolik?
Dříve doporučovaný objem tekutin – tedy 1,5 l – už dávno neplatí. Odborníci dnes uvádějí 1,6 l pro ženy a 2 l pro muže. Ovšem pozor: řeč je o zdravých jedincích vykonávajících průměrnou fyzickou aktivitu. Jinou potřebu pít bude mít vrcholový sportovec, jinou úřednice v kanceláři, člověk s cukrovkou, malé dítě nebo třeba kovář. Sami brzy poznáte, jaký příjem tekutin vyhovuje vám. Pod 1,5 litru byste se ale dostat neměli.
6. Voda v potravinách
Do pitného režimu patří také voda, ukrytá v potravinách: ovoce, zelenina, polévky, podle nových pravidel i tekutiny z kávy a čaje lze do pitného režimu zahrnout. Dříve se popíjení čaje (černého) a kávy vyčítal jejich močopudný efekt a bylo doporučováno tekutiny doplnit sklenkou vody. Dnes se od tohoto doporučení upouští. Malá sklenka sody k silné kávě ale patří.
7. Co pít?
Žízeň nejlépe zaženeme obyčejnou vodou. Máte-li dobrou vodu z vodovodu, dávejte jí přednost před vodou v PET lahvích, která je sice kvalitní a čistá, ale mohou se do ní uvolňovat z obalu toxické látky. Kohoutková voda je levnější, ale mnohdy obsahuje nadbytek chloru, pesticidů, někdy i hormonů. Řešením mohou být filtrační konvice, které jsou dnes už velmi snadno dostupné.
Pitný režim okořeňte bylinkovými čaji, občas také kvalitní minerálkou, dobrou kávou, sklenkou vína nebo piva.
Aquaholismus – nebezpečný extrém
Naproti skupinám lidí, jejichž příjem tekutin je žalostný, existuje skupina těch, kteří to s pitným režimem záměrně přehánějí. Jedná se o druh závislosti, která jedince nutí pít co nejvíce vody, protože věří, že je to zdraví prospěšné. Dlouhodobý nadměrný přísun tekutin ale extrémně zatěžuje ledviny i srdce, navíc se může projevit i intoxikace vodou!
U pitného režimu tedy rozhodně platí pravidlo zdravého selského rozumu.
