Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Říká se, že smích je nejlepší lék. A opravdu, množství výzkumů v této oblasti potvrzuje, že tělo pozitivně reaguje na smích a že tedy smích má na organismus pozitivní účinky. K nim patří např. redukce bolesti a schopnost zvládat či tolerovat diskomfort a nepohodu. Ukazuje se, že taky ovlivňuje hladinu cukru a glukózy v krvi, co má význam jak pro každého z nás, ale zejména pro diabetiky. Smích taky zlepšuje pracovní výkon, a to zejména v profesích, kde se uplatňuje kreativita a potřeba řešení problémů. Role smíchu v blízkých a partnerských vztazích se ohromně podceňuje.
Smích je tak významným poutem právě při dlouhodobých vztazích, jakýmsi pojítkem, který synchronizuje oba partnery na naladění „na stejnou notu“. Všechno zmiňované však platí pouze za předpokladu, že smích je přirozený, nehraný, neubližující a neironizující. Nesmí jít o vysmívání se, posměšky, sarkasmus či škodolibost. Tehdy nejen že smích není léčivy pro tělo (a ani pro duši), ale nepřispívá ani vztahům s blízkými či okolím. Smích tedy vytváří základ či obnovuje pozitivní emocionální klima a pocit propojení mezi (dvěma) lidmi. Podle některých výzkumů v sociální psychologii je smích jedním z klíčových prostředků právě při vzájemném, společenském kontaktu a navazování kontaktu. Léčivá síla smíchu tak pochází nejen ze smíchu samotného, ale z kontaktu, který se jím udržuje (z pouta, které se jím vytváří).
K jeho tělesným prospěchům, za které se smích podepisuje je jeho blahodárný účinek pro cévy, srdce a mozek – a to tím, že podporuje jejich funkci přenosu kyslíku v krvi. Působí na stahování a relaxaci cév, což podporuje překrvení a tok krve v cévách (a tedy okysličení orgánů). Posiluje vnitřní stěnu cév (tzv. endotelium), která tak může lépe plnit svoji funkci přenosu krve a kyslíku. Napomáhá tedy nejen při srážlivosti krvi, ale taky při hojení ran (kde se srážlivost uplatňuje), infekcích či zánětech. Výrazně tedy ovlivňuje taky imunitní systém. Tím, že smích posiluje endotelium a jeho funkci, zabraňuje různým cévním kardiovaskulárním onemocněním jako např. ateroskleróza, kornatění (zbytnění, zhrubnutí) cévní stěny.
V této souvislosti je smích také významným faktorem při redukování stresu, který je pro endotelium nebezpečný. Smích je jakýmsi spouštěčem, který v mozku uvolňuje různé hormony a endorfiny, které mají pozitivní účinek nejen na naši náladu a prožívání, ale taky mají efekt na artérie a cévy. Současná neurofyziologie předpokládá, že smích je propojen s aktivací ventromediální prefrontální kůry mozkové, která ovlivňuje produkci endorfínů. Se smíchem souvisí taky limbický systém, který se podílí kromě jiného na tvorbě a prožívání emocí. Limbický systém a jeho dvě součásti – amygdala a hipokampus – se podílejí právě na našich emocích a tedy produkci smíchu.
Ať se nám už v mozku při smíchu děje cokoli ve smyslu hormonální a neurologické aktivity, konečným efektem pro nás je přínos smíchu sám. Zkuste se proto alespoň jednou denně na něčem zasmát, s radostí, upřímností, bez ironie a škodolibosti. A i když máte pocit, že není důvod k smíchu, zamyslete se, zda je tomu tak doopravdy. Může pomoct dobrá komedie v televizi nebo ještě lépe – společnost dobrých přátel, blízkých, rodiny, či domácích mazlíčků – a ti nám mnohdy dokáží náladu zlepšit – jen je musíme k tomu pustit i my sami.