Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pro uzdravení alkoholiků a trvalou abstinenci je nesmírně důležitá pravidelná tělesná aktivita. V tradičních terapeutických přístupech se dřív tato stránka věci podceňovala. Dnes se vzhledem k blahodárným účinkům, které má na organismus a mozek, v rámci léčby vřele doporučuje
U osob, které vynakládají fyzické síly, lze pozorovat fyziologické reakce, jako je zvýšení rytmu srdeční činnosti, frekvence dýchání a metabolismu. V souvislosti s abstinencí je nejdůležitější reakcí právě zvýšení produkce endorfinů. Endorfiny jsou chemické látky, které si organismus vyrábí sám přirozenou cestou a jež snižují vnímání bolesti a ulevují při depresi. Také napomáhají zmírňovat obtíže spojené se syndromem náhlé abstinence, jehož působení se může záludně táhnout i několik měsíců. Ten, kdo se denně věnuje půl hodiny cvičení, má z toho tedy jenom užitek.
Mezi ostatními kladnými účinky sportu nebo jakéhokoli jiného výdeje fyzické energie můžeme zdůraznit i skutečnost, že přivádí člověka na jiné myšlenky ve chvílích, kdy je pokušení napít se alkoholu příliš silné. Zároveň je to dobrý způsob vyplnění času v případě náhlého pocitu prázdnoty, poklesu morální síly nebo obtíží s překonáním samoty.
Stejně jako tělesné cvičení je pro návrat mozkové chemie k normálu důležitá i výživa. Nezachází se tak daleko, aby byla doporučována zvláštní dieta, přesto by měl mít abstinující člověk pravidelnou, zdravou a vyváženou stravu.
Každý člověk, jemuž se podaří abstinovat, vám přizná: „Bylo to nejtěžší ze všeho, do čeho jsem se v životě pustil.“ O které charakterové rysy se mohl opřít, aby toho dosáhl? Abstinence nelze dosáhnout silou vůle nebo charakteru, popřípadě díky dobré povaze nebo laskavosti. Úspěšné abstinování vyžaduje dvě věci – vynalézavost, aby se člověk nechytil do pasti pokušení, a tvrdou práci. Klíčem k úspěchu je používání rozumu při zvládání situací a dlouhodobé podporované úsilí.
Pozor na věty typu:
„Cítím se silný, je čas, abych si to ověřil tím, že se podívám za bývalými kamarády. Je to jen otázka vůle.“
Nebo:
„Můžu mít doma alkohol, a přitom se ho ani nedotknu. Je to vynikající test na měření vůle.“
Tento druh prohlášení ukazuje, že zde není vyloučena možnost selhání. Vítězství nad alkoholem nezávisí na jedincově odhodlanosti, ale na jeho schopnosti držet se dál od situací spouštějících recidivu.
Abstinent, který má recidivu, není ani špatný pacient, ani příliš slabý člověk, který neodolá vábení alkoholu, jak se dlouho myslelo. Je to zkrátka někdo, kdo včas nerozpoznal varovné signály upozorňující, že se nachází v situaci, kdy by mohl selhat a znovu padnout do pasti závislosti, a kdo této situaci nedokázal čelit přiměřeným způsobem. Nepříjemnosti, k nimž běžně dochází v rodině, stres v zaměstnání, slavnostní večírek, něčí urážlivá poznámka nebo prostý pokles morálky, to jsou faktory, které mohou vyvolat emoce, které se nesnadno ovládají a mohou člověka dotlačit k tomu, aby hledal uklidnění v alkoholu.
Recidivy, jež vyvolávaly pocity hluboké skleslosti jak u osob závislých, tak u terapeutů, dnes naznačují řešení. Když totiž pacient dokáže určit příčiny svého selhání, může si s pomocí terapeutů vymyslet techniky, které mu příště, až se ocitne ve stejné situaci, zabrání podlehnout chuti se napít.
Učit pacienty, jak mají dodržovat abstinenci, vyhýbat se recidivám a reagovat v případech, kdy k nim nečekaně dojde, je hlavní osou léčebných programů. Prevence recidiv je založena na využití strategií a na modelu kognitivně-behaviorálních terapií. Pacient si tam osvojí určité vzorce chování, které může později uplatnit v rizikových situacích, a naučí se dělat všechno pro to, aby chvilkové selhání nepřerostlo v závažnou recidivu. Tyto věci si osvojuje v rámci psychoedukačních skupin, jejichž práce se abstinující alkoholik účastní pravidelně od skončení léčby. Skupina představuje pro závislé osoby prostor, v němž si mohou vyměňovat zkušenosti a účastnit se různých terapeutických postupů, aby lépe zvládaly obtíže vztahující se k abstinenci a recidivě.