Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Atopický ekzém a pomocné souvislosti
Atopický ekzém je nemoc nevyzpytatelná, proměnlivá a multifaktoriální, je nesnadné ji léčit a léčba je vždy přísně individuální. Jeden lék nebo léčivý postup, který někomu pomáhá, jinému vůbec nezabere a naopak. Ve své praxi již léta hledám různé možnosti, jak bych mohl pomoci pacientům trpícím atopickým ekzémem. Proto zde uvedu některé souvislosti, které by se daly pomocně v léčbě ekzému využít.
Moji starší učitelé mi již před 30 lety vštěpovali názor, že pro léčbu ekzému je důležitá správná funkce jater. Jakýkoliv krok učiníme, abychom jaterním funkcím ulehčili, vždy pomůžeme také ekzému. A potom jde o střevo.
Ochránit střevní bariéru
Dnes již víme, jak důležitou úlohu sehrávají probiotika. Ta mají vliv na snížení střevní permeability (nežádoucí prostupnosti stěny střeva) a na zlepšení projevů ekzému. Pokud je narušena střevní mikroflóra, ztrácí se přirozený vliv na ochranu střevní bariéry, což může vést až k destrukci mezibuněčného spojení, tolik důležitého pro regulaci, aby byl možný průnik jen velmi malých (zpracovaných) látek. Při destrukci pak snadno dojde k zánětu a zvýšení střevní permeability…
Adekvátním užíváním laktobacilů dochází k obnově mikrobiální bariéry střeva a ke zlepšení projevů alergie – obecně atopie. Lze tedy přijmout myšlenku, že laktobacily redukují alergické reakce také tím, že zlepšují trávení, pomáhají trávicímu traktu kontrolovat absorpci alergenů a též mění imunitní odpověď organizmu. Otázkou zůstává, zda budou po vysazení laktobacilů tyto pozitivní vlivy probiotik přetrvávat. Probiotika je vhodné kombinovat s prebiotiky, což jsou vlastně vlákniny, které tím, že dráždí sliznici stěny střevní, vylepšují střevní peristaltiku a předcházejí zácpě. A tento fakt je také prospěšný pro celkový stav atopie. Lze jmenovat inulín, chlorellu, mladý ječmen.
Zvýšit kožní ochranu
Ekzém narušuje kožní bariéru, a to vede k poruše kožní ochrany. Bylo zjištěno, že k tomuto jevu přispívá snížení až absence antimikrobiálních peptidů (AMP) přirozené imunity (katelicidiny, beta-defenziny), k tomuto jevu dochází pod vlivem „proalergických“ cytokinů Th2, IL-4 a IL-13, které se vyskytují u atopiků přímo v postižené kůži. Toto zjištění je středem zájmu lékařských studií, které hledají možnosti, jak je možno ochrannou bariéru zlepšit. Jistou cestu otvírá používání bakteriálních lyzátů, které je zvyšují. V posledních letech bylo zjištěno, že vitamin D3 (1-25-dihydroxyvitamin D) významně zvyšuje aktivitu AMP v kůži. Tím se otvírá i léčebná možnost využití vitaminu D u skupiny ekzematiků a také u těch, kteří současně trpí opakovanými infekcemi.
Lidé, kteří trpí ekzémem, mají rovněž nízké sérové hladiny vitaminu D, které korelují s nízkými hladinami cathelicidinu, antimikrobiálního peptidu, který je aktivován kožním zánětem, infekcí a UV ozářením.
Dostatek vápníku a minerálů
V případě, že je zjištěna alergie na bílkovinu kravského mléka, je doporučována eliminace mléka z jídelníčku, a tím vyvstává otázka, jak můžeme nahradit například vápník. A ještě je důležité, aby byl kombinován s hořčíkem, fosforem a zinkem. Také měď pomáhá udržovat normální stav pojivových tkání. Přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem. Podobně činí i mangan. Bór ovlivňuje metabolizmus výše uvedených prvků, snižuje vylučování vápníku močí.
Za pomoci liposomální formy vitaminu C
Velmi důležitými buňkami v patogenezi atopického ekzému jsou T-lymfocyty, konkrétně Th-lymfocyty. U atopika, to je u člověka, který trpí ekzémem, alergiemi, astmatem a tak dále, je rovnováha mezi populacemi Th1 a Th2 posunuta směrem k Th2. Tyto buňky produkují cytosiny, jež svým působením udržují atopický zánět a ve spolupráci s dalšími faktory jej zhoršují (akumulace TNF). Současně s tímto posunem převažuje tvorba protilátek IgE.
Jsou známy povzbudivé studie, které se snaží zmírnit aktivitu Th2 prostřednictvím modulace Th1/Th2 směrem k Th1 pólu, a to pomocí vysoké dávky vitaminu C.
Jde nyní o to, jak přinést tělu vysokou dávku vitaminu C. Připadají v úvahu dva způsoby:
- nitrožilní aplikací,
- pomocí liposomální úpravy vitaminu C.
Vitamin C je rozpustný ve vodě a stěny buněk obsahují tuky. Liposomální varianta vitaminu má molekuly obalené lipidy. Tato úprava proto umožňuje, aby do buněk pronikalo mnohem více vitaminu podávaného ústně, a přitom nebyl přetěžován trávicí systém. Odhaduje se, že do buněk se dostává asi 20 % vitaminu C podávaného nitrožilně, zatímco u liposomální formy do buněk proniká až 90% aplikovaného množství.
Nepodporovat záněty
Z experimentálně získaných údajů vyplynulo, že do vývoje patologického procesu, který se děje u atopických nemocí, mohou být zapojeny leukotrieny, proto byl u těchto nemocí sledován leukotrien B 4 – látka podporující zánět.
Zjistilo se, že rybí olej, který obsahuje omega-3 nenasycené mastné kyseliny (kyselina eikosapentaenová – EPA a kyselina dokosahexaenová – DHA), snižuje tvorbu leukotrienu B4 a také TNF. Jídla bohatá na omega-6 mastné kyseliny (například červené maso, vejce, mléčné výrobky) spouštějí nadprodukci kyseliny arachidonové. V reakci na vysokou hladinu kyseliny arachidonové tělo produkuje enzym arachidonat 5 lipoxygenasu. Ten přeměnuje kyselinu arachidonovou na prozánětlivou látku, jakou je leukotrien B4. To je klíčový moment.
Pokud omezíme tuto stravu a budeme se orientovat na rybí olej s omega 3 nenasycenými kyselinami, pak ony nahradí kyselinu arachidonovou a v prvé řadě se tvoří leukotrien B 5, mající mnohem menší zánětlivou aktivitu než leukotrien B 4. Komu nevyhovuje rybí původ, může najít převahu omega 3 nenasycených mastných kyselin také v semenech lnu.
K pohodě i ochraně pokožky
Vitamin E může zlepšit suchost kůže, zvláště v kombinaci s vitaminem D. A současně chrání buňky a tkáně před oxidačním stresem.