Vitamin K2 (menachinon)

Kdyby měla proběhnout soutěž o nejméně známý vitamin, K2 by určitě byl žhavým kandidátem na vítězství. Jen málo lidí ví, že nějaký vitamin K vůbec existuje, a jen ti dobře informovaní si možná vzpomenou, že nějak souvisí s krevní srážlivostí. Jenže pozor, vitamin K má dva základní typy. Zatímco pro srážení krve je potřeba vitamin K1, K2 je naopak naprosto nezbytný pro pevnost kostí a zdraví srdce a cév. Jeho deficit však může vést k řadě dalších onemocnění, včetně například rakoviny, cukrovky, poruchy růstu zubů či nemocí ledvin. Vědci navíc zjistili, že jeho nedostatek je v populaci velmi častý.

Vitamin K byl objeven v roce 1930 dánským biochemikem Henrikem Damem. K objevu přitom došlo náhodou. Dam zkoumal funkci cholesterolu a poté, co krmil několik týdnů pokusná kuřata zcela netučnou stravou, začala trpět masivním podkožním krvácením, které nešlo zastavit ani podáváním čistého cholesterolu. Následně Dam z tuků izoloval látku, kterou nazval vitaminem K. Na jeho výzkumy posléze navázal Američan Edward A. Doisy, který odhalil chemickou strukturu této látky. Oba společně pak za své úsilí obdrželi v roce 1943 Nobelovu cenu za medicínu. Ačkoliv již Doisy s Damem věděli, že vitamin K se vyskytuje ve dvou formách, které označovali K1 a K2, mezi vědci dlouho panovalo přesvědčení, že jde jen o jinou variantu téže látky. Teprve v roce 1975 byla objevena nezastupitelná role vitaminu K2 v prevenci osteoporózy.

Vitamin K není pouze jednou látkou, ale hned celou skupinou látek rozpustných v tucích.

Vitamin K1 (fylochinon) – tvoří až 90 % celkového příjmu vitaminu K. Vyskytuje se v zelené listové zelenině (například v kapustě, hlávkovém salátu či špenátu), brokolici, petrželi, řeřiše, alfalfě, řasách nebo v rostlinných olejích. Jeho hlavní funkcí v organismu je aktivace několika proteinů, které se podílejí na srážení krve. Nedostatek vitaminu K1 je poměrně vzácný, v tukových tkáních se ho obvykle nacházejí dostatečné zásoby.

Vitamin K2 – vyskytuje se ve dvou formách, které se liší počtem izoprenů v řetězci. MK-4 neboli menatetrenon se vyskytuje především v potravinách živočišného původu, jako je maso, vaječný žloutek, máslo či některé druhy sýrů. MK-7 neboli menachinon je vytvářen bakteriemi v lidském těle a vyskytuje se také v některých druzích sýrů a fermentovaných potravin. Donedávna se soudilo, že bakterie jsou schopny vyrobit až 50 % potřebného vitaminu K2, poslední výzkumy ale ukazují, že toto množství je mnohem nižší. Velká část populace je naopak ohrožena jeho nedostatkem, protože i když si organismus vytváří určité zásoby, může velice rychle dojít k jejich vyčerpání. Dnešní strava navíc obsahuje vitaminu K2 méně než strava našich předků. Zvířata (například skot, prasata či drůbež) jej totiž ve svém těle syntetizují z přijatého vitaminu K1. Pokud ale nekonzumují trávu nebo jiné zelené rostliny, jsou jejich maso, mléko či vejce výrazně chudší nejen na vitamin K2, ale i na řadu dalších živin. Proto je důležité dávat přednost živočišným produktům z volných chovů, popřípadě K2 doplňovat prostřednictvím doplňků stravy.

Vitaminy K3–7 – jde o syntetické formy vitaminu K. Nejznámější z nich je K3 (menadion), který má sice některé pozitivní účinky (například protirakovinné), zároveň však vykazuje značnou toxicitu, kvůli které je pro použití v lidské výživě zakázán.

Léčivé účinky

Vitamín K2 Epigemic

Celá řada studií prokázala, že dostatečný příjem vitaminu K2 je základem prevence a léčby řady nemocí a potíží. Jako nejlepší prevence osteoporózy je obvykle doporučováno užívání vápníku v kombinaci s vitaminem D3. Problém je ovšem v tom, že tato kombinace sice zvyšuje hustotu kostí, zároveň však může vést k zesílenému ukládání vápníku do krevních cév, čímž může vzrůst například riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob. Řešení tady představuje právě vitamin K2. Vitamin K2 (tedy přesněji enzym, jehož je součástí) totiž aktivuje několik proteinů, které řídí pohyb vápníku v těle. Nejdůležitější z nich je osteokalcin, což je po kolagenu druhá nejhojněji zastoupená bílkovina v kostech. Zatímco kolagen vytváří jakousi kostru, do níž se může uložit vápník, role osteokalcinu je mnohem aktivnější – přivádí totiž vápník do kostí a zubů. Další bílkovinou, kterou vitamin K2 aktivuje, je matrix gla-protein (MGP). Jeho úkolem je odvádět vápník z měkkých tkání, tedy především z tepen a žil. K2 tak působí na dvou frontách: zvyšuje pevnost kostí a zároveň čistí cévy. Řídnutí a vyšší lomivost kostí patří mezi nejdůležitější příznaky nedostatku vitaminu K2. V takovém případě vázne karboxylace osteokalcinu, snižuje se aktivita osteoblastů (buňky obnovující strukturu kosti) a vápník není do kostí zabudováván v dostatečném množství.

V rozsáhlé holandské studii zkoumající 4 500 mužů nad 55 let například vědci zjistili, že ti, kteří měli v krvi dostatečně vysokou hladinu vitaminu K2, měli o 52 % nižší riziko vzniku vápenatých usazenin, o 41 % nižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a o 51 % nižší riziko, že na ně zemřou. V další studii provedené na zvířatech zase došlo již po šesti týdnech na dietě obohacené o K2 ke snížení obsahu vápníku v cévách o neuvěřitelných 37 %, tedy více než o třetinu. Dobrá zpráva je přitom právě to, že příjem K2 působí nejen preventivně proti vzniku vápenatých usazenin v cévách, ale zároveň dokáže rozpouštět usazeniny již vzniklé. Alzheimerova choroba způsobuje v mozku vznik charakteristických amyloidních plaků, které představují abnormální nahromadění různých typů proteinů. Na jejich vzniku se mj. podílejí dva faktory, v nichž hraje významnou roli vitamin K. Výzkumy ukázaly, že podávání inzulinu zlepšuje kognitivní schopnosti u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Vitamin K2 přitom zvyšuje citlivost mozkových tkání na inzulin.

V roce 2007 šokovala vědecký svět studie prokazující, že osteokalcin, tedy bílkovina, která je aktivována vitaminem K2, dokáže zvýšit produkci inzulinu a zvýšit citlivost tkání na tento hormon na buněčné úrovni. Zároveň bylo jednoznačně prokázáno, že nedostatek vitaminu K snižuje schopnost slinivky břišní produkovat inzulin a zároveň má negativní dopad na glukózovou toleranci, tj. zpomaluje odpověď na inzulin. K výraznému zlepšení produkce inzulinu přitom u pokusných osob došlo již týden po zahájení užívání tohoto vitaminu! Vědci si dlouho lámali hlavu nad faktem, že Japonky mají výrazně méně vrásek než stejně staré Američanky. Nakonec dospěli k názoru, že velkou roli v tomto ohledu hraje pravidelná konzumace pokrmu natto, který je vyroben z fermentovaných sójových bobů a je jedním z nejbohatších přírodních zdrojů vitaminu K2 – testované Japonky totiž měly v krvi mnohem vyšší hladinu právě tohoto vitaminu.

Křečové žíly představují nepříjemný, a navíc velmi nevzhledný problém. Příčinou jejich vzniku je ztráta pružnosti cévní stěny povrchových žil, na které pak mohou vznikat vlivem gravitace různé výdutě. A proč ke ztrátě pružnosti dochází? Příčinou je opět ukládání vápníku, takže i tady je řešením aktivace MGP pomocí vitaminu K2. Vědci také prokázali, že vitamin K2, je-li podáván s klasickými léky užívanými při revmatoidní artritidě, dokáže udržet aktivitu osteoklastů na uzdě a předejít poškození kloubů. První rozsáhlá studie dávající do souvislosti nebezpečí vzniku rakoviny s nízkým příjmem vitaminu K2 byla publikována až v roce 2010. Vědci při ní zjistili, že dostatečný přísun tohoto vitaminu snižuje riziko vzniku choroby až o 30 % a zhruba o stejné procento sníží i nebezpečí, že člověk na nádor zemře. Již v roce 1990 bylo zjištěno, že vitamin K2 indukuje apoptózu neboli programovanou buněčnou smrt všech testovaných typů leukemických buněk.

Příroda v lidském těle vytvořila zajímavé propojení mezi mužskými i ženskými pohlavními orgány a zdravím kostí. Pohlavní hormony estrogen a testosteron, které jsou v největším množství vylučovány v pubertě, totiž zvyšují pevnost kostry. Výrazný pokles produkce estrogenu při menopauze má naopak na pevnost kostí vliv negativní. A u mužů se objevuje ještě další zajímavá souvislost: Osteokalcin, který je produkován kostními buňkami osteoblasty, se totiž váže na Leydigovy buňky ve varlatech a ovlivňuje tím produkci testosteronu. A právě tento hormon je zásadní i pro tvorbu spermií. Když v rámci jednoho výzkumu navodili vědci u myších samců deficit osteokalcinu, zaznamenali u nich o 60–80 % nižší produkci testosteronu než u zdravých jedinců! Vitamin K2, který dokáže produkci osteokalcinu pozitivně ovlivnit, je tak velkým příslibem i pro léčbu neplodnosti.

Užívání

Vitamin K2 je jako potravní doplněk k dostání ve dvou formách – jako menatetrenon (MK-4) a menachinon (MK-7). První jmenovaný není příliš oblíbený, protože k dosažení účinku je potřeba poměrně vysoká dávka, 20 až 50 mg denně. Doporučená denní dávka menachinonu se pohybuje okolo 100 µg.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.