Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Svízel povázka (Galium mollugo) je vytrvalá bylina z čeledi mořenovitých. Roste zejména v nížinách a podhorských oblastech.
Popis a výskyt Svízele povázky
V Evropě se vyskytuje všude, až na Skandinávii a severní část Britských ostrovů. Najdeme ji i u nás, převážně v jižních Čechách. Oblíbila si vlhké, slunné louky nebo břehy rybníků. Její kořeny jsou krátké, tenké a chudě větvené, bez rozvětvené kořenové hlavy nebo oddenků. Má čtyřhrannou lodyhu, která může dorůst až do výšky dvou metrů a snadno se zlomí. Její květy jsou bílé a jejich kulovitá koruna je rozdělena na ploché hrotité cípy, kalich je zakrněný. Plodem svízele povázky jsou dvojnažky.
Obsahové látky a účinky Svízele povázky
Z obsažených látek je zmiňována kyselina křemičitá, třísloviny, glykosid asperulosid, flavonoidy, kyselina citrónová a menší množství éterických olejů.
V lidovém léčitelství je používána pro obdobné příznivé účinky, jako ostatní zástupci rodu svízelovitých. V něm je nálev z této byliny oblíben jako diuretikum a spasmolytikum (uvolňující křeče), proto byl nálev z ní doporučován při zánětech močových cest, dysurických obtížích a křečích hladkého svalstva gastrointestinálního a močového traktu.
Svízel povázka se používal i zevně – koupel z něj se aplikovala na obklady při vyrážkách, ekzémech, popáleninách a dalších kožních defektech. V případě ekzémů i akné se aplikoval ve formě masti. Rovněž obecně byla používána na podporu imunitního systému a lepší obranyschopnosti organismu.
Jako zajímavost na závěr lze uvést, že tato léčivá rostlina má zvláštní vlastnost, což naznačuje polovina jejího latinského názvu – galium. Slovo galium pochází z řečtiny, kde gala znamená mléko. To bylo odvozeno od toho, že tato bylina má schopnost srážet mléko. Je zaznamenáno, že již v době kamenné lidé používali speciální ferment z telecího žaludku při výrobě sýra, což je potvrzeno archeologickými nálezy. Kořeny svízele se také používaly k barvení velikonočních vajec, protože obsahují červené barvivo. K jejím lidovým jménům patří i sláma Panny Marie nebo Lipůvka.