Řeřicha setá (Lepidium sativum)

Řeřicha setá byla původně pěstována v Egyptě a v Mezopotámii, dnešním Iráku. Během antické doby se dostala do Evropy a Asie. Již v dávných dobách před naším letopočtem, zhruba 400 let před Kristem byla doporučována významnými lékaři té doby, Galénem a Hippokratem.

Řeřicha patří do čeledi brukvovitých (Cruciferae). Je to jednoletá salátovitá rostlina, která dorůstá až 40 cm výšky. Ke konzumaci jsou určeny její lístky, které vyrůstají již několik dní po vysetí. Mají štiplavou chuť, která připomíná křen nebo ředkvičky. Lístky jsou často součástí obložených chlebíčků a v kuchyni se dají upotřebit jako součást pomazánek, salátů a podobně. Dále má rostlina dlouhý hlavní kořen, ze kterého vyrůstají rozvětvené stonky s malými, slabě načervenalými až bílými květy. Semena mají červenohnědou barvu. Obsahuje velké množství vitamínů A, C (při vaření se tento vitamín ztrácí), B1 (thiamin), beta karoten a éterické oleje a silice, které mají antimikrobiální působení a celkově podporují imunitu. Některé z nich (C, beta karoten) patří k antioxidantům, které zbavují tělo škodlivých volných radikálů a zabraňují degenerativnímu procesu v tkáních a buňkách. Dále řeřicha obsahuje i minerály, například draslík, hořčík, železo a vápník.

V lidovém léčitelství se používá jako močopudný přípravek, dále při zánětech močových cest a v kombinaci s medem proti kašli, na podporu trávení či na čištění dýchacích cest.

Díky svému diuretickému působení pomáhá pročistit ledviny a močové cesty, zbavuje je škodlivých látek a podporuje rychlejší vylučování mikroorganismů, které mohou způsobit zánět. Tudíž ji lze plně doporučit ke konzumaci pacientům trpícím častými problémy se zánětem močového měchýře, lze ji ale i jíst během onemocnění.

Podporuje rovněž trávení tím, že pomáhá zvyšovat produkci žaludečních šťáv a povzbuzuje činnost žlučníku a jater. Proto je ji dobré přidat jako součást tučných jídel, zlepší trávení.

Řeřicha je také součást detoxikačních kůr díky svým výše popsaným účinkům.

Zpět nahoru