Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Základní předpoklady se ukrývají za slovy „přirozená strava“. Nebo ještě komplexněji „přirozený život“. Rozebírat všechny aspekty, které se této problematiky týkají, není předmětem tohoto článku, zvídavý čtenář jistě najde hodně inspirace například i na tomto serveru. Co je tedy podstatné alespoň pro téma konverze ALA na DHA a EPA a také pro všechny další metabolické procesy mastných kyselin? To by se zase pro změnu dalo shrnout slovy „vzájemná interakce“.
Na většině procesů, které v organismu probíhají, se podílí velké množství různých substancí, jejichž přítomnost při konkrétním procesu nemusí být na první pohled nijak zřejmá, bez jejich pomoci by ale proces neprobíhal ideálním způsobem, nebo by neprobíhal vůbec. Při metabolismu EMK je kupříkladu potřebný zejména enzym delta-6-desaturáza, bez pomoci jiných enzymů, minerálů, vitamínů a dalších bio-aktivních substancí by ale tento proces jenom za pomoci delta-6-desaturázy uskutečnitelný nebyl. Mimořádně potřebné jsou kupříkladu i dobře známe vitamíny C, B6, B3, kyselina listová, dále pak široké spektrum minerálů a stopových prvků. Podobně fungují mnohé další procesy, které se v těle odehrávají. Souhra všech okolností vytváří rovnováhu, chybějící části mozaiky pak různým způsobem narušují celkový efekt.
Jedním z významných faktorů ovlivňujících schopnost organismu metabolizovat mastné kyseliny je také jejich navázání na sulfátové aminokyseliny, zejména L-methionin. MK jsou takto mnohem lépe přijímány, tělo si je dokáže snáze přizpůsobit vlastním potřebám, stávají se rozpustné ve vodě, což umožňuje jejich bezchybné trávení. Mastné kyseliny ve formě intenzivní zdravotní kůry (lněný, konopný, dýňový, burákový a další oleje) by proto měly být užívány spolu s potravinami obsahujícími dostatečná množství této aminokyseliny.
Výbornými zdroji L-methioninu jsou kupříkladu zelené listy (petržel, celer, kopřiva, pampeliška, tuřín), řasy nori, sezamové semínko, para ořechy. Z živočišných zdrojů obsahuje nejvíce L-methioninu rybí maso, drůbeží vejce a také různé sýry (hlavně parmazán).
Nové výzkumy pak také dokazují mimořádný význam phytoestrogenů, nacházejících se přímo v nejbohatším zdroji kyseliny alpha-linolenové vůbec – ve lněném semínku. Jsou to takzvané lignany. Jejich význam je spojován hlavně s chemickou podobností k hormonu estrogenu. Lignany se nacházejí v mnoha zdrojích (obilniny, luštěniny, ovoce, zelenina, ořechy), jejich obsah ve lněném semínku je ale bezesporu pozoruhodný. Lněné semeno obsahuje řádově 100x více lignanů než další zdroje v řadě. Koncentrace lignanů ve lněném semínku se pohybuje kolem 800 mcg/g, zatímco koncentrace v sóji, žitě, pohance a ječmenu se pohybuje od 2 do 5 mcg/g. Proč tak velká koncentrace právě ve lněném semínku? Jednoduše řečeno, příroda to s náhodami umí.
Lignany jsou nejvýraznějším podpůrným prostředkem pro přeměnu ALA na DHA, která je jak již víme nejvíce koncentrována v mozku, očích, buněčných membránách, spermatu a nervovém systému. Vědci na tomto poli neustále bádají, je ale nesporné, že lignany významným způsobem ulehčují metabolismus proměny ALA na DHA. Proč je tomu tak?
Vezmeme-li v úvahu ve kterém období života je DHA nejdůležitější (vývin plodu v matčině lůně, růst novorozenců při kojení), pochopíme lépe také tento fenomén.
Je dokázáno, že zvýšená produkce estrogenu v období těhotenství a kojení má u žen kromě jiných vlastností také schopnost zlepšovat konverzi ALA na DHA. Pokud by totiž bylo dítě vystaveno v raném věku nedostatku DHA, jeho mozek a nervový systém by se vyvinul nedostatečně. S nedostatkem DHA jsou spojovány také předčasné porody a některá úmrtí dětí při porodu. Zdravé mateřské mléko, které se tvoří při bezchybné produkci estrogenu, obsahuje dostatečná množství DHA, které dítě přijímá v hotové formě od matky. Je to stejná forma v jaké se DHA nachází v tuku ryb. Proto se doba kojení výrazným způsobem projeví na budoucím zdraví kojence. U přírodních národů je běžné, že jsou děti kojeny po dobu 3 i více let. V civilizovaném světě je to sotva doba poloviční.
Organismus ženy je evolučně předurčen poskytnout podmínky pro rozmnožení druhu. Je proto naprosto nezbytné, aby byl zabezpečen efektivní růst mozku a nervového systému, které organismus přirozeně považuje za prvořadý zájem – mozek a nervy jsou přednostně zásobovány kyslíkem, mozek a nervový systém je tudíž pro logistiku organismu stejně důležitý také při prvotním vývinu. A v období růstu plodu a při následném kojení je navíc nutné zásobovat dva mozky a dva nervové systémy. Proto vyšší efektivita u žen.
Přírodní lignany jsou účinné především u mužů, ti mají bez jejich přítomnosti v krvi vesměs nižší efektivitu přeměny ALA na DHA než ženy.
Doba naštěstí pokročila a definování vlastností lignanů dává také mužům možnost zlepšit svou schopnost konverze ALA na DHA.
V oleji z lněných semen zůstává po vylisování jen velmi málo lignanů. Prodávají se již i oleje, které se lignany dodatečně obohacují, jako lepší volba se ale určitě naskytuje kombinování oleje s mletým lněným semenem. Nejedná se zde samozřejmě jenom o zvýšení koncentrace lignanů… Pro lepší efektivitu metabolismu kyseliny alpha-linolenové bychom neměli zapomínat rovněž na zabezpečení jiných potřebných látek pro všechny další interakce.
Přeměna ALA na EPA u žen a mužů nevykazuje žádné významné rozdíly podle pohlaví, vesměs se na EPA přemění 5 až 20% požité ALA. Rozdíly efektivity jsou ovlivňovány především celkovým stavem organismu zkoumaných jedinců.
GLA
Kyselina gamma-linoleová (GLA) je vzácný derivát kyseliny linoleové. Nachází se jenom v nepatrném množství potravinových zdrojů, nejbohatším je jednoznačně olej ze semen boráku lékařského (borago officinalis), kde se její koncentrace pohybuje na úrovni 20-25% z celkového množství mastných kyselin. Následují pupalkový olej a olej ze semen černého rybízu.
Terapeutické využití GLA se nejčastěji spojuje s jejími protizánětlivými vlastnostmi a uplatňuje se také při ženských hormonálních problémech v souvislosti s menopauzou, výborně se také hodí jako součást jídelníčku při problémech způsobených vysazením dlouhodobé hormonální antikoncepce. Mnoho žen v období přechodu užívá pupalkový a borákový olej na doporučení svých lékařů.
GLA má také prokazatelně pozitivní vliv na kvalitu pleti, kde se mění na kyselinu dihomo-gamma-linoleovou (DGLA). DGLA v pokožce vytváří extra silný eicosanoid 15-OH-DGLA, který vykazuje mimořádné protizánětlivé vlastnosti.
Zdravý organismus je schopen syntetizovat určité množství GLA z kyseliny linoleové, přeměna je ale opět částečně znemožňována různými vlivy.
Dr. David Horrobin, který provedl množství výzkumů kyseliny gamma-linoleové, poukazuje na stejné faktory, jaké jsme již zmiňovali při problematice přeměny ALA na DHA a EPA, totiž že efektivní proměnu LA na GLA v lidském organismu ovlivňují mnohé inhibitory, především ale narušená produkce enzymu delta-6-desaturázy (stejně jako u EPA a DHA). Doporučuje proto dodávání GLA v přirozené formě z borákového, pupalkového a rybízového oleje. Tady je to zcela logické, plnému využití pozitivních účinků GLA zde totiž nejsou stavěny do protikladu žádné negativní vlastnosti toxických látek, jako je tomu v případě rybího oleje obsahujícího EPA a DHA.
Horrobin určil jako doporučenou dávku pro průměrného dospělého člověka 300 mg denně, což pokryjí například pouhé 2 gramy pupalkového oleje nebo 1,2 gramu oleje boráku lékařského. Zkuste tedy na nějaký čas zařadit do svého jídelníčku olej s obsahem přírodní kyseliny gamma-linoleové a posuďte sami, jestli se u vás nějaká pozitivní odezva odehraje. Jestli ne, znamená to že, vaše tělo vyrábí delta-6-desaturázu v dostatečných množstvích, což je samozřejmě pozitivní také pro jiné procesy metabolismu mastných kyselin.
CLA
CLA je mastná kyselina, která byla ještě donedávna vědcům zcela neznámá. Nachází se v celkem širokém spektru potravinových zdrojů, hlavně ale ve vepřovém mase a mléčných produktech. 20 let výzkumu potvrdilo její rozporuplné vlastnosti. Na jedné straně je jí připisován význam při prevenci karcinogenního bujení, dále pak při udržování zdravého poměru tělesného tuku a svalstva a zlepšování energetického hospodaření organismu. Na straně druhé se ale poukazuje na její nevypočítatelnost a toxicitu při vysokých dávkách.
Vzhledem k tomu, že je to mastná kyselina typu „trans“, v některých případech je její působení spíše negativní. Význam CLA pro lidské zdraví je ještě pořád předmětem dalších výzkumů, je ale již nyní jasné, že její dopad na organismus je negativně ovlivněn právě tímto faktorem (vlastnosti kyselin typu „trans“ jsou podrobněji popsané v odstavci Dělení mastných kyselin), dále pak jistě také negativními vlastnostmi masa a denaturovaných mléčných výrobků. Někteří odborníci na problematiku tuků proto raději nedoporučují vyhledávat ve zvýšené míře její zdroje.
Eicosanoidy
Nyní se posuňme směrem ke vlivu EMK na hormonální zdraví. Pro organismus jsou správné mastné kyseliny naprosto nezbytné. Jejich dostupnost a vhodný poměr je jednou ze základních podmínek pro schopnost vytváření mnohých hormonů a dalších biologicky aktivních substancí, které buď přímo, nebo nepřímo ovlivňují velké množství důležitých procesů v živém organismu. Ecosanoidy jsou kupříkladu skupinou hormonálně aktivních látek, bez kterých by organismus nebyl schopen mnohých elementárních procesů na různých úrovních. Jedním příkladem za všechny může být skupina prostaglandinů, jejichž vznik by bez odpovídajících mastných kyselin rovněž nebyl možný.
Prostaglandiny jsou skupinou biologicky aktivních eicosanoidů, které jsou syntetizovány z mastných kyselin v organismech všech živočichů od hmyzu až po savce. Prostaglandiny jsou vysoce potentní substance, které nejsou v těle ukládány, ale produkují se podle potřeby v samotných buňkách všech tělesných tkání. Různé prostaglandiny jsou zodpovědné za různé funkce, regulují krevní tlak, ovlivňují svalové kontrakce, vylučování žláz s vnitřní sekrecí, účastní se regulace hladkého průběhu porodu, umožňují přenos impulzů po nervových vláknech, ovlivňují imunitní reakce, regulují metabolismus, hrají významnou roli při protizánětlivých aktivitách organismu, účastní se regulování tělesné teploty atd.
Pár slov na závěr
Nálepka „bez tuku“ se stala minimálně po dvě dekády magnetem na většinu racionálně smýšlejících spotřebitelů, kteří díky cílené dezinformovanosti a alibistické polo-informovanosti mašinérií potravinářského průmyslu kupovali nízkotučné výrobky v domněnce, že nic lepšího už pro svoje zdraví udělat nemohou… Ano, a pravě nyní přichází ta správná doba odhalit druhou část pravdy a opět se přitom pěkně nabalit… Jen tak mimochodem, nezapomněli jste si dnes koupit své oblíbené omega3 sušenky?
Veškeré neuvážené snahy o zlepšení přírodního materiálu, jakožto potravy člověka přináší nedozírné destruktivní důsledky na lidském zdraví. Masivní nárůst kardiovaskulárních, neurologických a onkologických onemocnění je jen jednou z daní za odklon od přirozenosti. Denaturovaná strava a destruktivní životní styl jsou mnohdy jasnou příčinou těchto problémů. Nejen u nás, ale v celém civilizovaném světě – tedy všude tam, kde se s výše uvedenými problémy bojuje nejvíc.
Čerstvé tuky rostlinného původu = správná volba
Pro přirozenou výživu člověka lze doporučit pouze rostlinné tuky, které nejsou žádným způsobem znehodnoceny. Takové najdeme koncentrované v syrových olejnatých semenech (lněné, konopné, dýňové, slunečnicové, sezam, mák, kokos…), v ořeších, v olivách, v nepražených kakaových bobech, v avokádech, nebo v durianu (mohutný tropický plod nazývaný „králem ovoce“). Mastné kyseliny se ale nacházejí v menších koncentracích přirozeně v každém plodu a zelenině. Pokud se tedy člověk stravuje tak, jak je fyziologicky předurčen, zabezpečuje mu jeho potrava pravidelný přísun kvalitních mastných kyselin průběžně při každém jídle.
V rozumné míře lze ale používat také za studena lisované oleje, balené ve tmavých lahvích, a skladované v chladu. Tyto tuky dokonale pokryjí potřeby lidského organismu, nezatěžují ho a za předpokladu dodržování zdravého životního stylu jsou organismem také správně vstřebávány a metabolizovány.