prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Zdravá výživa


Problematika metabolismu mastných kyselin - 1. část

16.03.2011
Tento článek se zabývá přestavbou mastných kyselin na jiné látky, které se účastní mnoha důležitých procesů probíhajících v lidském organismu. Hlavní oblastí zájmu odborníků se staly na tomto poli jednoznačně procesy přeměny esenciálních kyselin alpha-linolenové /ALA/ a linoleové /LA/ na jejich metabolické deriváty ovlivňující hormonální, kardiovaskulární a neurologické zdraví.

Pro bezchybné uskutečnění těchto složitých chemických reakcí je v lidském organismu nutné perfektní fungování mnoha metabolických procesů. Bylo ale dokázáno, že často se skutečná schopnost organismu vykonávat teoreticky bezproblémové reakce nevyvíjí podle logického očekávání. Je to způsobeno vlivem mnoha inhibitorů, které narušují tyto procesy a v lidském těle pak přirozeně dochází k nedostatkům a nerovnováze.



Současný člověk je oproti výlučným býložravcům částečně znevýhodněn svou nižší schopností efektivní přeměny základních esenciálních mastných kyselin na další mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Když totiž zkoumáme tuto schopnost u býložravců, člověk zůstává hodně pozadu. Je to ale logické. Člověku se tato schopnost přirozeně snížila, neboť v minulosti začali naši předkové s konzumací živočišných produktů, ve kterých se již zmíněné deriváty nacházejí připravené k přímému odběru. Dlouho tedy nebyla příliš intenzivní potřeba přeměny rostlinných EMK (esenciálních mastných kyselin) na jejich metabolické deriváty starostí lidského organismu. Udělaly to za nás jiní živočichové.



Přicházíme tedy k bodu, kde se nutně začnou názory různých lidí lišit. Jedni pokládají za přirozené pokračovat v tradici několika tisíců let, kdy se člověk živí kromě rostlinné stravy také živočišnými produkty, jiní se z různých důvodů (zdravotní, etické, náboženské a jiné) navracejí k tradici mnohem delší a živočišné produkty nepožívají. Co se ale stane, když se organismus znovu dostane do situace, kdy musí být všechny deriváty produkovány vlastním úsilím?



Přirozeně to nemůže být stejně efektivní jako před obdobím požívání živočišných zdrojů obživy. Existují ale způsoby jak organismus k této znovuobjevené povinnosti motivovat a rovněž jak mu práci ulehčit. První a nejdůležitější podmínkou je přiblížení se k přirozenému způsobu života. Současná doba s sebou přináší příliš mnoho překážek správnému fungování lidského organismu. Metabolismus mastných kyselin ovlivňuje velké množství inhibitorů, které jsou přímým důsledkem civilizačního bujení. Denaturovaná strava, kouření, nadměrná konzumace rafinovaného cukru, mouky, alkoholu a jiných drog, znečištěné životní prostředí, stres a další negativní vlivy mají dalekosáhlé důsledky, mezi jinými také prokazatelně brání správnému metabolismu EMK.



EPA a DHA
Nervový systém, mozek, oči a žlázy, stejně tak jako další komplikované součásti těl všech živočichů potřebují k růstu a fungování dostatek kyseliny docosahexaenoicové (DHA), zatímco kardiovaskulární a hormonální systém by zase neplnil své funkce bez přítomnosti kyseliny eicosapentaenoicové (EPA). Tyto dvě mastné kyseliny jsou nejznámějšími metabolickými deriváty EMK, vznikají prodlužováním řetězce esenciální mastné kyseliny alpha-linolenové.



Nejvyšší koncentrace EPA a DHA najdeme u mořských ryb žijících v chladných vodách, dále se pak v menších koncentracích nacházejí u dalších mořských a sladkovodních živočichů. Ryby přeměňují kyselinu alpha-linolenovou (jejímž zdrojem je fytoplankton) na EPA a DHA.



Pro lidský organismus jsou tyto dvě mastné kyseliny naprosto nezbytné, jejich nedostatek vede k degeneraci těla v mnoha směrech. Nedostatek DHA při vývinu plodu se kupříkladu projeví nedostatečně vyvinutým mozkem a nervovým systémem, čehož následkem je demence nebo další neurologické poruchy.



Přeměna rostlinné ALA na EPA a DHA je u býložravců vysoce účinná, protože nepřijímají žádnou živočišnou potravu (kromě zanedbatelného množství hmyzu) a tím pádem jsou jejich organismy závislé na EPA a DHA metabolizovaných z ALA, kterou získávají z rostlinných zdrojů potravy. Lidské tělo dokáže provádět tuto alchymii také, problémem je ale hlavně to, že její efektivita je různou měrou narušena a to navíc u různých lidí různým způsobem.



Jedním z hlavních vlivů je bezpochyby genetická výbava konkrétního jedince. Nejlépe jsou na tom národy, které se stravují převážně vegetariánsky, nejhůře jsou na tom pak samozřejmě Inuité, kteří po dlouhá léta přijímají téměř výhradně EPA a DHA v hotové formě z masa ryb, jež je jejich primárním zdrojem obživy. Jejich schopnost konverze rostlinné ALA na EPA a DHA je tímto faktorem výrazně poznačena. Je to smutné hlavně v souvislosti s faktem, že rybí maso je dnes diametrálně odlišným materiálem, než jakým bývalo před průmyslovou revolucí.



Toxické látky v rybím mase a oleji
Znečištění oceánů je v současnosti na takové úrovni, že těla ryb se stávají doslova toxickými. A je také pravdou, že se toxickými stávají také všichni tradičně žijící inuité. Jejich těla jsou totiž každým dnem prostřednictvím rybího tuku otravovány. Způsobují to toxická rezidua rozličného původu. Pro ilustrační příklad jistě postačí informace uvádějící, že průměrný inuita má v těle koncentrováno 15,7 ppm polychlorových biphenylů /PCB/, zatímco norma pro lidi je stanovena na 0,094 ppm!



PCB jsou vysoce toxickou látkou, která byla hojně užívána jako součást hydraulických kapalin a olejů. Do oceánů se tedy dostala až vlivem průmyslové revoluce. V roce 1979 byla jejich výroba v Spojených státech zakázána, tento fakt již ale na znečištění oceánů moc velký vliv přirozeně neměl. PCB mají na lidský organismus prokazatelně řadu neblahých dopadů, zvyšují kupříkladu riziko vzniku rakoviny, způsobují degeneraci nervového a pohlavního systému. Tělo navíc zaměňuje PCB za své vlastní hormony, čímž se tato chemikálie stává pro organismus ještě nebezpečnější.



V roce 2002 vydalo 38 států USA prohlášení, ve kterém nedoporučují konzumaci mořských ryb vzhledem k vysokému obsahu polychlorových biphenylů. Stále se ale ještě všude po světě najdou dietologové, kteří proklamují blahodárné účinky rybího masa a oleje. Proč?! Jednoduše pro jejich obsah EPA a DHA. Co si ale neuvědomují, je fakt že doba se mění a rybí maso je každým dnem více a více toxické. A rozhodně to není jenom otázka obsahu PCB.



Velkou část negativního dopadu rybího tuku na lidské zdraví má na svědomí také rtuť, která si s destruktivním vlivem PCB nijak nezadá, dále je pak rybí maso dočasným úložištěm arzénu, olova, pesticidů, dioxinů a dalších nesmírně nebezpečných látek.



Byl zaznamenán případ delfína, který měl hodnoty PCB na úrovni 2000 ppm. Je to 40x vyšší hodnota než je hranice pro určení toxického odpadu!



Je to dáno tím, že ryby dokážou ve svém tuku koncentrovat chemická rezidua v množství 9 000 000x větším než je jejich koncentrace v mořské vodě.



Někteří dietologové doporučují konzumaci ryb 2x týdně. Pro ilustraci, takové množství zvýší hladinu rtuti v krvi o 700 %. Skutečně zdravé doporučení.



Ryba nebo rak?
Ve světle těchto argumentů vyvstává jedna zásadní otázka. Je skutečně nezbytné konzumovat maso vodních živočichů jako zdroj EPA a DHA, když je jasné, že se tímto způsobem kromě dodávání potřebných látek nevyhneme enormnímu zatěžování našeho organismu?



Jestliže jsme přesvědčení, že bez ryb to nejde, měli bychom alespoň volit nejbezpečnější možné zdroje. Bude to sice znít paradoxně, ale chceme-li konzumovat ryby kvůli obsahu EPA a DHA, měly by to být bezesporu ryby žijící volně v oceánu… Jsou to sice ti stejní výše zmínění živočichové, nejsou ale ani zdaleka tak toxičtí jako stejné druhy chované na rybích farmách. Ty jsou totiž vykrmovány převážně odpadem z rybářských lodí a jinými podřadnými materiály, které mají na kvalitu jejich masa a tuku neblahé následky. Kromě hygienických rizik je to především kumulace zmíněných toxických reziduí v jejich tuku. Požíráním masa jiných ryb se v jejich tělech hromadí tyto látky v ještě vyšších koncentracích. Dále jsou na rybích farmách samozřejmě využívány všechny možné prostředky k zintenzivnění růstu a vylepšování chabého zdraví "pěstovaných" ryb. To je příčinou dalšího znečištění rybího tuku a masa, které ochotně uskladní také rezidua všech požitých chemikálií.



Jen tak na okraj, převážná většina běžně dostupných mořských ryb v našich supermarketech pochází právě z rybích farem. Jako východisko by se mohla zdát konzumace sladkovodních živočichů z ekologicky nezávadných oblastí. Problémem je ale nízký obsah EPA a DHA. Ty se v dostatečných množstvích nacházejí jenom u pár druhů mořských ryb, především u lososů a makrel. Proto je konzumace sladkovodních živočichů z pohledu EPA a DHA úplně zbytečná.



Proměna ALA na DHA a EPA
Dostáváme se k druhé možnosti. Jestliže vás tedy výše uvedené skutečnosti přesvědčí hledat jiné alternativy, bylo by užitečné ujasnit si pár faktů, které s konverzí rostlinné ALA na EPA a DHA souvisejí.



První důležitá skutečnost již byla popsána výše, totiž že tato konverze je u různých lidí různě efektivní. Předpokládáme-li, že tento článek budou číst především lidé z českých a slovenských krajů, není žádný důvod k obavám, že by se někomu vynechání rybího masa - samozřejmě při nutné změně životosprávy - z jídelníčku v budoucnosti vymstilo na jeho zdraví. Genetická výbava na tomto území je vesměs vnitrozemská, alespoň jednou se tedy můžeme potěšit, že v blízkém okolí není žádné moře. Základní předpoklad alespoň částečně fungující konverze je tedy pro všechny rodilé středoevropany pozitivní.



Horší je už ale fakt, že konverze je paralyzována také některými běžně se vyskytujícími chorobami (cukrovka, obezita, ekzémy, lupenka atp.). To také úzce souvisí s dalšími inhibitory konverze EMK na jejich deriváty, jmenovat bychom opět mohli všechny dobře známé civilizační neduhy, jako například stres, kouření, alkohol atd.



Konečně dalším, neméně významným, faktorem je samozřejmě zabezpečení dostatečného množství kvalitní kyseliny alpha-linolenové. Standardní dieta civilizovaného člověka neplní tuto podmínku buď vůbec, nebo jen minimálně. Uvážíme-li, jaké potraviny jsou nejlepšími zdroji ALA (lněné a konopné semeno, zelená listová zelenina), musíme zkonstatovat, že pro většinu dnešních lidí je pouhé vyškrtnutí masa z jídelníčku (nejen v této souvislosti) naprosto nedostačující řešení. Pokud se totiž nechceme ochuzovat o nezbytné živiny, je při tomto rozhodnutí bezpodmínečně nutné upravit celou životosprávu. Není důležité jenom zabezpečení potřebných substancí, na jejich metabolizaci má totiž velice silný vliv právě celková vitalita organismu. Jak by tedy měla vypadat životospráva podporující rovnováhu a efektivní metabolismus mastných kyselin?


Související články:
Diabetes - cukrovka druhého typu je vyléčitelná dlouhodobým podáváním omega3
Ryby pro zdraví?
Alfa-lipoová kyselina
Omega-3 nenasycené mastné kyseliny – jejich nedostatek může způsobovat deprese i jiné poruchy činnosti mozku
Rakovina tlustého střeva a preventivní účinek antioxidantů a omega-3 mastných kyselin
Omega-3 mastné kyseliny
Problematika metabolismu mastných kyselin - 2. část


16.03.2011
autor: Karel Hrdlička, Michal Švába, Dan Kroček, Věrka Kuchyňkova, Tereza Havrlandová, Petr Ekl, David Kubát, Zdeněk Moravec
zdroj: www.vitarian.cz
další články v rubrice: Ostatní


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS