Přírodní látky proti cholesterolu

Cholesterol je jednou z klíčových látek významných pro naše zdraví. Důležité je, abychom ho vnímali jako látku, která může způsobit mnoho zlého v našem těle, ale rovněž má nezastupitelný význam pro jeho fungování. Chemicky vzato, jedná se o lipid. Lipidy jsou přírodní látky živočišného nebo rostlinného původu, jejichž společnou typickou vlastností je hydrofobnost, tedy to, že jsou nerozpustné ve vodě.

Cholesterol běžně přijímáme v potravě. Navíc si ho naše tělo vytváří v játrech. Jeho pozitivní význam spočívá v tom, že tvoří plazmatickou membránu všech buněk, hlavní složku žlučových kyselin a je prekurzorem steroidních hormonů a vitamínu D (tedy vznikají z něho tyto látky).

Úroveň hladiny cholesterolu je ovlivněna nejen jeho množstvím v naší potravě, ale také působením mechanismů regulace syntézy cholesterolu, zejména pomocí aktivity HGM-CoA reduktázy (to je enzym, který je klíčový v tvorbě cholesterolu).

Pokud je ho ovšem nadbytek, pak začíná hrát negativní roli. Jeho zvýšená hladina (hypercholesterolémie) je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění srdce a vůbec kardiovaskulárního systému.

Cholesterol se dělí na dvě frakce, známé pod anglickými zkratkami: LDL a HDL.

LDL je zkratka z anglického názvu low density lipoprotein (lipoprotein s nízkou hustotou) a HDL je zase zkratkou názvu high density lipoprotein (lipoprotein s vysokou hustotou). Obecně je LDL-cholesterol označován za “zlý” či “špatný” a HDL – cholesterol za “hodný” či “dobrý”.

“Zlý” LDL-cholesterol je nebezpečný tím, že se může, v případě nadbytku, usazovat na stěnách artérií a tím snižuje jejich takzvaný vnitřní průměr (tento pochod se označuje jako ateroskleróza). Za špatnou se považuje jeho hladina nad 3 mmol/l.

“HodnýHDL-cholesterol pomáhá vracet nadbytek cholesterolu (jako takového) do jater a tím snižuje jeho riziko usazování se na stěnách tepen. V játrech dochází k degradaci cholesterolu neboli k jeho rozkladu na další složky.

Špatná je hladina MENŠÍ než 1,2 mmol/l u mužů a 1,0 mmol/l u žen.

Laboratorní hodnoty nejsou jen LDL a HDL cholesterol. V laboratorních vyšetřeních můžeme ještě narazit na dvě další hodnoty.

První z nich je celkový cholesterol. Vyjadřuje CELKOVÉ množství cholesterolu v krvi, jeho koncentrace se udává v mmol/l a za špatnou se považuje jeho hladina nad 5,2 mmol/l.

Další hodnota se skrývá pod zkratkou TGA. Ta zahrnuje triacylglyceroly neboli ostatní necholesterolové tuky, tedy glycerol a mastné kyseliny. Jejich vysoká hodnota s sebou nese podobná rizika, jako je tomu u LDL cholesterolu. Hladina triacylglycerolů má být nižší než 1,7 mmol/l.

Protože tvorbu cholesterolu v játrech přirozeně neovlivníme, je důležité se soustředit na náš jídelníček, který je vhodné doplnit vhodnými doplňky stravy.

Ke správné hladině cholesterolu přispívá vyrovnaná dieta, udržování optimální tělesné váhy a pravidelná fyzická aktivita. V potravě je důležité mít dostatek vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo), vitamíny a na druhé straně málo živočišných tuků (například vynechat vepřové maso či vejce a nahradit je rybím masem).

Zjednodušeně se dá říci, že ke zvýšené hladině “špatného” cholesterolu přispívá velké množství živočišných tuků v potravě.

U těchto tuků se chvilku zastavíme. Hlavními podezřelými v nich jsou nasycené mastné kyseliny – palmitová, stearová a myristová. Tyto kyseliny představují pro člověka důležitý zdroj energie v tucích. Samotné kyseliny jsou z tuků uvolněné prostřednictvím lipáz (jedná se o enzymy). Samy o sobě jsou neškodné, ale problém je v tom, že mohou přispět ke zvýšení hladiny “špatného” LDL cholesterolu.

Co je ale důležité, je třeba si uvědomit, že stejně jako ne všechen cholesterol je špatný, špatné nejsou ani všechny tuky obsahující nasycené mastné kyseliny. Některé z nich přispívají k vyšší hladině “dobrého” HDL-cholesterolu.

Na čem se v současnosti odborníci shodují, je to, že problém spočívá v množství tuků s vysokým podílem nasycených mastných kyselin v potravě. V tom je právě “jádro pudla”, protože na tyto tuky už hladově čekají tukové buňky v našem těle, adipocyty (nacházejí se přirozeně v podkoží, břiše, pod bradou, v játrech, kolem pasu i v jiných místech našeho těla).

Tyto tukové buňky hltavě “polykají” kapičky tuku z potravy a naše tělo se začíná zakulacovat tam, kde nechceme. A adipocyty mají ošklivou vlastnost, že se tuku, který vstřebaly, nechtějí vzdát. Když dojde k tomu, že už jsou zcela nasycené, rozdělí se a vznikají další tukové buňky. Máme zaděláno na zdravotní potíže, protože tyto tukové buňky prorůstají tkáně, svaly, okolí srdce nebo ledvin – a zůstávají na svém místě. Dietou se jich nezbavíme. Můžeme se jich částečně zbavit fyzickým cvičením, ale musí jít opravdu o důkladné cvičení, protože tuky se spalují až jako poslední, za glukózou, polysacharidem glykogenem a bílkovinami (proteiny).

Jaké dietní opatření je tedy nutné dodržet?

Současné doporučení odborníků zní:

Snížit příjem tuků celkově a kde to lze, tam nahradit „nasycené“ tuky nenasycenými.

Nasycené mastné kyseliny palmitová a myristová mohou (na rozdíl od kyseliny stearové) přispět ke zvýšení celkové krevní hladiny cholesterolu. Obě tyto kyseliny blokují buněčné LDL receptory nutné pro likvidaci “zlého” LDL-cholesterolu, který pak zůstává v krvi ve vysokém množství a usazuje se ve stěnách cév.

Kde se vyskytují nevhodné nasycené mastné kyseliny v tucích?

Nacházejí se v tučném mase (a drůbeží kůži), plnotučném mléce, vejcích a zmrzlině.  Nevhodné jsou také náhražky čokolády či čokoláda s malým podílem kakaa, dorty, sladké pečivo, polevy a vůbec a potravinách obsahujících kokosový nebo palmojádrový olej. Nasycené tuky můžeme najít v másle, sádle (a potravinách z nich vyrobených včetně koláčů, sušenek a dalších druhů pečiva), masných výrobcích (salámy, párky, paštiky), ve smetaně, sýrech.

Čím je nahradit?

Je třeba je nahradit tuky rostlinnými s vyšším podílem nenasycených mastných kyselin.

Jako příklad je možné uvést řepkový nebo olivový olej, některé margaríny, ořechy, avokádo nebo semínka.

Tyto látky zlepšují hodnoty “správného” LDL-cholesterolu v krvi. Ze živočišných zdrojů je možné doporučit rybí maso, protože jsou bohaté na užitečné omega-3 mastné kyseliny.

Jídelníček je třeba doplnit ovocem a zeleninou a celozrnnými potravinami. Ze sýrů je třeba zvolit spíše tvarohové a vyhnout se sýrům plísňovým, tučným, roztíratelným. Také je nutné v jídelníčku omezit cukr.  Pokud máme neodbytnou chuť na sladké, je možné si občas dát čokoládu obsahující vysoké procento kakaa nebo vhodné müsli tyčinky. Důležité je omezit nebo úplně zrušit kouření.

Jaké doplňky stravy je možné užívat?

Je možné zmínit několik doplňků stravy, které je dobré užívat jako doplněk celkové léčby a diety.

Yucca (někdy psáno juka) vlastně není jediná rostlina, je to celý rod (celkem je známo kolem 40 druhů) jednoděložných rostlin z čeledi chřestovitých, kde je podle taxonomického třídění zařazen do podčeledi agávovitých (Agavoideae). Jako rostlinná droga se zpracovává oddenek. Základními obsaženými látkami jsou saponiny.

Tyto saponiny pomáhají při snižování vysoké hladiny cholesterolu. Působí tak, že na škodlivý LDL cholesterol se naváží ve střevě, vytvoří sloučeninu, která se dále nevstřebává a dochází k jejímu vyloučení z těla. Tím se sníží podíl “špatného” (LDL) cholesterolu v krvi.

Lecitin získal svoje jméno z řeckého slova pro žloutek – „lekithos“. Lecitin je jednak klasický název pro fosfatidylcholin, ale také se jedná o společné označení pro skupinu tuků, přesněji fosfolipidy, které jsou složené z mastné kyseliny, glycerolu, kyseliny fosforečné a cholinu. Lecitin, vzhledem k vysokému podílu esenciálních mastných kyselin, dokáže v krevním oběhu rozpouštět škodlivý LDL cholesterol. Ten pak snadno projde i těmi nejtenčími cévami a nemá tendenci se v nich usazovat. Lecitin dokonce dokáže rozpouštět i již vzniklé tukové a cholesterolové usazeniny.

Omega-3 mastné kyseliny (nejdůležitější EPA a DHA) jsou esenciální mastné kyseliny. Jsou pro naše zdraví nezbytné, ale tělo si je nedokáže vytvořit – musíme je získávat ze stravy. Jsou obsaženy ve větším množství, zejména v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, sardinky, makrely a ořeších.

Tyto kyseliny přispívají ke správnému poměru mezi HDL a LDL cholesterolem v našem těle. Zvyšují hladinu „správného“ HDL cholesterolu, ale také rovněž snižuje hladinu triacylglycerolů. Klinické zkušenosti ukazují, že příjem omega-3 mastných kyselin EPA a DHA pomáhá snížit rizikové faktory pro vznik srdečních příhod, včetně hladiny cholesterolu a krevního tlaku. Užívání omega-3 mastných kyselin snižuje riziko vzniku mozkových příhod, kardiovaskulárních nemocí a aterosklerózy a vzniku plaků na cévních stěnách. Lidé, kteří užívají léky proti srážení krve a prodělali hemorhagickou mozkovou příhodu by se však měli před užíváním rybího oleje obsahujícího omega-3 mastných kyselin poradit s lékařem.

Česnek patří jak mezi léčivé rostliny, tak je i tradiční součástí našeho jídelníčku. Všeobecně je známo jeho antibakteriální působení, ale má i řadu dalších účinků. Jeho velkým účinkem je vliv srdečně-cévní: pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi (zvyšuje „hodný“ HDL cholesterol a snižuje LDL cholesterol), pomáhá zabraňovat tvorbě ateromových plátů ve stěně cév a mírným způsobem i snižovat krevní tlak a bránit vzniku krevních sraženin.

Kurkumin je žluté rostlinné barvivo ze skupiny flavonoidů, které se nachází v kurkumě – kořeni kurkumovníku dlouhého, což je rostlina z čeledi zázvorovitých. Obsah kurkuminu v kurkumě se pohybuje okolo tří procent. Tato přírodní látka chrání nervovou soustavu před účinky volných radikálů a působí protizánětlivě – a právě zánět je důležitou složkou všech kardiovaskulárních onemocnění. Kurkumin dále omezuje tvorbu sklerotických plátů v cévách a snižuje hladinu cholesterolu v krvi.

Niacin (vitamin B3) je významný v aktivitách řady enzymů, které jsou součástí celkového metabolismu sacharidů, tuků či aminokyselin. Některé tyto enzymy ale působí nejen při nervovém a trávicím systému, produkci pohlavních hormonů, ale i při zachování zdravé kůže. Svoji roli hraje i při snižování hladiny cholesterolu v krvi.

Makový olej je v současnosti poměrně novinka v oblasti zdravé výživy, ale je dobré o něm vědět, protože obsahuje řadu zajímavých a užitečných přírodních látek. Tento olej obsahuje celou řadu důležitých přírodních látek. Z nich je možné zmínit vitamín E, vitamín B1 (thiamin), vitamin B12 (cyanocobalamin), vitamin D, železo, hořčík, draslík, fosfor nebo vápník. Obsahuje také nenasycené mastné kyseliny (kyselina olejová, kyselina linolová).

Vitamin E má výrazné antioxidační vlastnosti, což znamená, že zabraňuje vzniku toxických oxidačních produktů a volných kyslíkových radikálů, které působí negativně na organismus. Krev obsahuje zvláštní nosiče pro látky typu cholesterolu a mastných kyselin, které jsou označovány jako lipoproteiny. Jeden z nich, LDL, zvyšuje riziko arteriosklerózy, pokud je oxidován volnými radikály. Vitamín E pravděpodobně snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí především vzhledem k tomu, že chrání LDL proti oxidaci. Dále posiluje tímto účinkem rovněž imunitní systém.

Zajímavý je i niacin. Nejvíce je niacin obsažen v játrech, libovém mase, drůbeži, rybách (například tuňák) nebo ořeších. Dále se vyskytuje v pivovarských kvasnicích, slunečnici, fazoli, hrachu, mléku, vejcích či brokolici nebo mrkvi. Je obsažen i v obilninách, ale bohužel v určitém druhu chemické vazby, ve které ho náš organismus není schopen strávit. Pouze část niacinu se z této vazby uvolňuje a stává se dostupnou při pečení. V našem organismu může dojít i ke vzniku niacinu z aminokyseliny tryptofanu, který je obsažen v proteinech (bílkovinách). Syntéza je ovšem velmi pomalá a je k ní nutná spolupráce vitaminu B6, pyridoxinu. Klinické studie prokázaly, že niacin ve formě kyseliny nikotinové má terapeutický účinek na snížení hladiny „zlého” LDL cholesterolu v krvi.

Jak si orientačně změřit hladinu cholesterolu?

K orientačnímu (to zdůrazňuji, přesné hodnoty musí potvrdit lékař laboratorním vyšetřením) lze použít takzvaný cholesterolmetr.

Cholesterolmetr je multifunkční přístroj na měření cholesterolu, kyseliny močové a glukózy v krvi. Při měření cholesterolu (ale také obvykle měří i glukózu a kyselinu močovou) využívá měřící amperometrické technologie, díky které jsou výsledky známy během krátké chvíle. Díky této nejnovější technologii stačí pouze malé množství krve, proto je měření bezbolestné a jednoduché.

Zpět nahoru