Prevence za pět minut dvanáct

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Možná se Vám může zdát, že nadpis této úvahy je divný. Pokusím se jej vysvětlit na příkladu, který reprezentuje soubor dotazů z naší poradny.

Vysoký krevní tlak

Tématika se týká léčení vysokého tlaku a společný jmenovatel uváděných dotazů je asi tento:

„Měl jsem problémy, byl mi zjištěn vysoký tlak a dostal jsem dva léky na snížení tlaku. Nyní uplynulo několik měsíců, tlak mám dobrý, také kontrolní vyšetření jsou dobrá, ale lékař mi stále předepisuje léky a musím je prý stále užívat.“

O těch „dobrých hodnotách tlaku“ víme, že jsou pod vlivem chemických léků. Poskytnutá informace, tak jak je položena, nemá valný význam, pokud není vysvětleno, co všechno bylo vyšetřeno, aby byla příčina objasněna. Můžeme tedy vycházet jen z vlastností předepsaných léků, jak na tělo působí, abychom odhadli příčinu.

Co pro nás léky dělají

  • První z nich je kombinovaný lék patřící do skupiny ACE-Inhibitorů. Jednou z účinných složek preparátu je sloučenina perindopril, zasahující do metabolizmu a blokující přeměnu angiotenzinu I na angiotenzin II, což má za důsledek rozšíření krevních cév a snížení krevního tlaku. Kromě toho je zde vliv na srdeční sval a na tkáň ledvin.

Podle indikovaného léku a podle toho, že internista na něm stále trvá, je vidět, že předpokládá zvýšenou citlivost neurovegetativního systému, který pomocí sympatiku a parasympatiku řídí funkce orgánů v těle bez našeho vědomí.  Podle tohoto předpisu léku je pacient člověk, který má větší tendenci k vyšší hladině látky angiotenzin II, který působí na sympatikus a na zužování cév, což se projeví zvýšením tlaku krve. Perindopril blokuje tvorbu angiotenzinu II, tím rozšiřuje cévy a snižuje tlak. Takže vlastně uměle napravuje to, co má dělat neurovegetativní systém normálně, pokud je v rovnováze.

Lékař tedy předpokládá u pacienta nerovnováhu, na niž nemá lék, a proto se snaží alespoň reagovat na následek, a tak pacienta drží při žití.

Další lék je beta blokátor – metoprolol, jenž blokuje tzv. beta-receptory pro stresové hormony (jako je např. adrenalin), a tím tlumí nežádoucí efekt stresové reakce na orgány. Dochází k poklesu krevního tlaku, ke zpomalení srdeční činnosti a snižuje se riziko vzniku závažných poruch srdečního rytmu.

Jinými slovy, lékař i zde předpokládá, že je pacient pod vlivem působení stresů, jež mu zvyšují tlak. Ani v tomto případě nemá lék, proto se i zde snaží reagovat na následky.

Je otázkou, do jaké míry lékař s pacientem probíral jeho životní situaci, ale je zřejmě praktik a má zkušenosti, ví, že k tomu, aby člověk přestal být pod vlivem stresů, musí udělat zcela totální změnu života. A současně ví, že to každý člověk nedokáže = změnit život natolik, aby jeho přirozený regulační systém pracoval normálně, a proto „preventivně, za pět minut dvanáct“ nekompromisně trvá na užívání léků. To je tedy obvyklá praxe.

A nyní záleží na tom, jaké jsou priority pacienta a čeho chce dosáhnout.

  • Buď žít v udržovaném stavu, přijatelném k žití za pomoci léků,
  • nebo se vyléčit a žít bez léků.

Drtivé procento lidí volí první variantu, protože skutečně nedokáží udělat změnu. Jde o to, že se tělo tímto způsobem dostává do závislosti na léku se všemi důsledky, které s sebou kterákoliv závislost přináší. A jen těžko se lze ze závislosti dostat. Každý přechod z ní je nesnadný, a proto se mu pacienti brání.

Nyní jsem popsal léčení vysokého tlaku, ale podobný princip se týká i jiných nemocí a způsobu léčení.

Koordinace v léčení

Za ideální situace by měl fungovat jeden lékař, který pacienta zná, a který koordinuje léčení. On posílá pacienta ke specialistům, dostává od nich informace, bere v potaz jejich závěry a návrh léčení. Ale hlavním léčitelem má být on a rozhoduje o tom, zda zvolí navrženou léčbu.

Specialista vidí jen to, co se týká jeho oboru. Konstatuje ve své zprávě, že pacient je v léčení i s jiným nemocným orgánem, že chodí také k jinému specialistovi a že od něj dostává rovněž léky. Zda se mohou léky navzájem ovlivňovat, to již nezmiňuje. To musí řešit koordinátor, a pokud to neudělá, pak může dojít k nekontrolovatelným reakcím, které jsou tím pravděpodobnější, čím víc je chemických léků dohromady ordinováno.

Často vnímám, že pravá ruka neví, co dělá levá. Lze vnímat i kontraindikace pro společné užívání léků, které buď zesilují účinek, nebo jej naopak snižují.

Podstatné je, že probíhá udržovací terapie, kterou jsem nazval prevencí za pět minut dvanáct.

Smyslem léčení není podávat léky na nemoc nebo proti nemoci, ale tvořit v těle takové podmínky, aby se tělo dokázalo samo s problémem vypořádat. Ale k tomu je potřeba, aby dotyčný ve svém životě dokázal ovlivnit stresové situace. Víme, že pokud budou stále působit, léčba zůstane ve stejné rovině bez perspektivy vyléčení.

Přístroje pro měření krevního tlaku naleznete zde.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.