Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Protože se dosud zveřejněné články o překyselení organismu setkaly s příznivým ohlasem, přidávám další praktické poznámky, inspirované i dopisy z naší internetové poradny.
Přišel nám například dotaz, zda při odkyselení je prvním příznakem úbytek na váze a jestli ano, tak proč.
Odkyselení nemusí vždy doprovázeno významným poklesem váhy. Pokud ano, tak je to především v případech, kdy nadváha vznikla především hromaděním tekutin. Tímto zadržováním vody se tělo jen zoufale snaží nějak naředit kyseliny a jiné toxiny, které se v něm hromadí. Když se zamyslíte nad tzv. zásadotvorným jídelníčkem, ihned Vám dojde, že se jeho doporučení významně překrývají s různými pravidly pro redukční diety – takže i zde může být souvislost.
Při jakékoliv redukční dietě by současný boj proti překyselení organismu měl být její nedílnou součástí.
Při každém hubnutí se totiž vždy zvyšuje množství kyselých či vyloženě odpadních látek kolujících v krevním oběhu. To má dvojí příčinu – jednak při hladovění v těle dochází k přímému vzniku kyselých látek (především toxických ketonů) a jednak se z ubývajících tukových rezerv uvolňují ty toxiny, které tam tělo přesunulo z krevního oběhu, když už si od nich jinak nedokázalo pomoci.
Občas se někdo v poradně ptá, zda může být zásadotvorný jídelníček někdy i kontra-indikován.
Zatím vím o jediné zdravotní kontraindikaci a tím je současné užívání Warfarinu, Ale ani v tomto případu nehrozí nebezpečí od samotného zásadotvorného jídelníčku, ale pouze od této „léčivé“ chemikálie, jejíž účinek se vlivem zásadotvorného jídelníčku ještě více zvýrazní, o jiných toxických vlivech ani nemluvě. Ne nadarmo se tato látka původně používala pouze k trávení hlodavců.
Významným protikladem mezi Warfarinem a zásadotvorným jídelníčkem je i to, že ten kdo vlivem zdravého jídelníčku (a důkladného dýchání) nemá překyselenou krev, není ani ohrožen žádným jejím patologickým srážením.
Pár poznámek o kysaném zelí
Jedna stálá klientka z naší bezplatné internetové poradny se mne ptala, jaký mám názor na konzumaci kyselých okurek. Také jsem kdysi pravidelně konzumoval kyselé okurky, takže důvěrně znám tuto „závislost“. I když kyselé okurky (v přiměřeném množství) i nadále považuji za zdraví poměrně neškodný pamlsek, vadí mi na nich, že tělu nepřináší skoro žádný zdravotní přínos – i minerálních látek je v nich mizivě málo. Proto jsem si raději zvykl mít vždy doma dostatek kysaného zelí.
Kysané zelí je totiž malý zázrak přírody a je škoda mít jej spojené jen s tradičním česko-bavorským jídlem knedlo-zelo-vepřo, které navíc v naší domácí laktovegetariánské kuchyni nepřichází v úvahu.
K čemu používám kysané zelí, když už se postavím k ledničce a nenechám přípravu stravy jen na manželce?
- někdy kysané zelí slupnu jen tak – to je nejrychlejší řešení, když mne akutně „honí mlsná“, což je pocit, za kterým (kromě jiného) může být informace těla, že dost nutně potřebuje dodat nějaké zásadotvorné potraviny – zdroje zásadotvorných minerálů.
Skoro vždy si při tom vzpomenu na svého nejlepšího kamaráda Petra, který v této souvislosti prohlásil, že jsem asi (zatím) jediný člověk, který dokázal různé sladké pamlsky nahradit kyselým zelím ….. - jindy použiji kysané zelí jako základ míchaného salátu ve stylu „co lednička dala“: na drobno nakrájené olivy, červenou řepu či jinou zeleninu co je zrovna po ruce, a k tomu všemu nastrouhám mrkev a jablko.
Do této zásadotvorné salátové směsi rozhodně doporučuji přidat olej a hlavně dostatek všeho možného aromatického koření. Těmito komponentami se salát harmonizuje v systému jin-jang. Ze zeleniny se ztratí přebytek „jin“ a dodá se „jang“, který jinak zelenině citelně chybí. Míchaný salát se pak z tohoto důležitého bioenergetického pohledu na potraviny stává velmi vyváženou stravou. Když přidám krajíc pravého kváskového chleba a pivo nealko, mám to i za celou večeři.
Zdravotně důležitou složkou mého míchaného salátu jsou také feferonky, protože (stejně jako zázvor) mají tzv. termogenní efekt – je po nich teplo po celém těle a ze zdravotního hlediska to znamená, že tělo daleko ochotněji spaluje tuky na energii.
Navíc je tento termogenní efekt doprovázen zvýšením celkové NESPECIFICKÉ obranyschopnosti organismu. To je primární obrana proti všemu nepřátelskému a je nesrovnatelně důležitější než hojně protěžovaná specifická imunita, založená na očkování (stále více podezíraném jako původce jiných zdravotních postižení.)
A na závěr připomínám – nezapomínejte na pomalé hluboké dýchání, protože bez něj se člověk může překyselit během několika minut a žádné zásadotvorné potraviny tomu samy o sobě nezabrání.
Doporučujeme pH papírky k vyšetření moči.