Podzimní únava a jak se jí bránit

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Přicházející podzim, čas padajícího listí a sychravého počasí, se netěší příliš velké oblibě. Dětem začíná škola, dospělým končí obvykle dovolená a začíná období práce a školních povinností.

Podzim představuje období zkoušky našeho zdraví – čelíme řadě nepříznivých faktorů a jen na nás záleží, do jaké míry to zvládneme a zůstaneme zdraví. Náš organismus bývá po létě často vyčerpaný, protože, přiznejme si to, dovolená bývá někdy vysilující a stresující. V práci navíc zastupujeme kolegy, kteří si odjeli odpočinout.

Velmi nepříznivě na naší psychiku působí rovněž zkracování světelného dne a přibývající šero a tma. Zvyšuje se také míra stresu, kterému jsme vystaveni – ať už v práci či díky nepříznivým rozptylovým podmínkám v ovzduší. Řada z nás také podcení nebezpečí přicházejícího chladného počasí a díky nedostatečnému oblečení snadno nastydne. To vše doprovází stálá neboli chronická únava.

Jak se všemu tomu bránit? Co použít na únavu?

Jednou větou – správnou životosprávou doplněnou užíváním vhodných přírodních přípravků. Stresu se dá dobře bránit nenáročným rekreačním sportem (například běh, chůze nebo plavání), vhodnou relaxační metodou (jóga, autogenní trénink, meditace a jiné formy relaxace).

Do jídelníčku je dobré přidat potraviny, které nám v chladném období pomohou udržet vnitřní teplo, například tepelně upravenou zeleninu, ale už ne tučná jídla! Další důležitou složkou jsou luštěniny – a to nejenom ty známé jako jsou fazole, ale také cizokrajná quinoa neboli merlík. Je možné si také vybrat mezi různými druhy ryb nebo zvolit v současnosti oblíbené tofu. Důležité jsou i ovocné či zeleninové šťávy, které jsou zdrojem vitamínů a minerálních prvků.

Jistě se můžeme zeptat, jsou k dispozici nějaké vitamíny proti únavě?

Například ovoce a zelenina jsou zdrojem vitamínu C, který podporuje dobrý stav naší imunity, ale neméně důležitý pro imunitu je i další vitamín, vitamín E, který působí (ostatně jako vitamín C) proti negativnímu vlivu škodlivých volných radikálů z okolního prostředí. Vitamín E se vyskytuje v potravinách, hlavně v pšeničných klíčcích. Dále je obsažen v rostlinných olejích, některých semenech a ořechových jádrech (například mandle či slunečnicová jádra) a listové zelenině. Dobré je mít v jídelníčku zastoupené potraviny s obsahem železa (rozinky, játra nebo špenát), vápníku, draslíku, selenu, zinku a dalších minerálů. Selen a zinek patří (jako i celá řada dalších přírodních látek) také k již zmíněným antioxidantům.

Adaptogeny

Bylo by dobré uvažovat i o užívání přírodních přípravků obsahující extrakty z léčivých rostlin, které jsou řazeny mezi tzv. adaptogeny. Tato velká (a složením proměnlivá) skupina přírodních látek nás pomáhá chránit proti negativním podmínkám z okolního prostředí, které nás mohou vysílit a vyčerpat, ať už po stránce fyzické (nemoc, rekonvalescence, těžká fyzická práce apod.) nebo psychické (vyrovnávání se s těžkou situací, která klade vyšší nároky na naší psychiku). Obsahují, zjednodušeně řečeno, látky, které pomáhají chránit organismus před vyčerpáním. Dále snižují hladinu glukózy a hladinu krevního tlaku. Tím dojde ke zlepšení energetické bilance (zmenšení neadekvátního výdeje) a ochrání se i imunitní systém, který je nadměrně zatěžován. K nejznámějším patří asi ženšen korejský (Panax ginseng) a třapatka nachová (Echinacea purpurea).

Panax ginseng obsahuje panaxany (řazeny do skupiny tzv. ginsenoidů). Ginsenoidy jsou přírodní látky (říká se jim také někdy fytochemikálie), které v první řadě posilují imunitní systém těla. Kořen ženšenu obsahuje také vitamin C, vitamíny ze skupiny B, minerální látky, třísloviny, pektiny, fytosteroly, pryskyřice, slizy, škroby, saponiny, alkaloidy, a další. Velmi užitečné jsou saponiny. Tyto látky pomáhají zřeďovat hlen nebo adsorbovat nadbytečné žlučové kyseliny. Třísloviny zase podporují látkovou výměnu a zažívání.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je vhodná zejména jako prevence v období chřipkových epidemií, ale i jako doplněk léčby nachlazení a chřipek. Významně ovlivňuje lymfatický systém a otok uzlin v souvislosti s infekcí a podporuje nespecifickou imunitu. Třapatka nachová z fytochemikálií obsahuje silice, ß-sitosterol, mastné kyseliny – palmitová a linolová, fenolické látky a polysacharidy.

Z dalších adaptogenů je možno ještě zmínit rozchodnici růžovou (Rhodiola rosea, obsahuje rosaviny a kyselinu salidrovou), eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus, obsahuje eleutherosidy), indický ženšen (Withania somnifera, obsahuje withanolidy). Adaptogeny se objevují i v dalších rostlinách, mezi které patří například klanopraška čínská či leuzea saflorová.

Užitečným pomocníkem může být rovněž bakopa drobnolistá (Bacopa monieri), známá pod názvem brahmi. Výtažek z ní (obsahující alkaloidy a saponiny) se používá jako nervové tonikum. Pomáhá zlepšovat paměť, zvyšovat koncentraci, ale také snižovat stres a nervové napětí. Paměť, koncentraci a soustředění pomáhá zlepšovat i výtažek z listů jinanu dvoulaločnatého (Ginkgo biloba). Mechanismus jeho působení spočívá v tom, že pomáhá rozšiřovat cévy, které přivádějí krev do mozku, a zlepšuje jeho zásobení okysličenou krví (ginkgo biloba se nesmí kombinovat s léky ovlivňujícími srážlivost krve!).

V neposlední řadě je dobré také vzpomenout na macu. Pozitivně působí v řadě oblastí našeho zdraví, ale z pohledu tohoto článku je důležité, že pomáhá i při snížení fyzické a duševní únavy.

Tím ale podpůrná opatření nekončí – je důležité dodržovat pitný režim, najít si vhodnou formu relaxace, která pomáhá omezovat stres. Je dobré také popíjet čaje (bylinné nebo ovocné), které obsahují hřebíček, skořici, kardamon, zázvor či svěží aroma citronu a citronové trávy. I ty povzbuzují mysl a působí proti stresu.