Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Téma léčení rakoviny vždy vzbuzuje pozornost, hlavně u lidí, jichž se týká, ale samozřejmě i lékařské obce. Zde uvedu své zamyšlení. Podstatou článku není konkretizovat jakýkoli léčebný postup.
O příčině
Mne na prvním místě zajímá příčina vzniku rakoviny, avšak určit ji bude nesmírně složité… Kdokoli se dopracoval do stavu rakoviny, má svůj individuální příběh, a navíc je tu otázka, zda příčinu lze pojmenovat, často zůstáváme jen u dohadů a předpokladů. Existuje mnoho teorií i mnoho druhů rakovin. Pokud někomu na jeho nemoc léčba zabírá, nemusí tatáž léčba zabírat jinému člověku.
Najít příčinu je logické a nekompromisní; jestliže není přesně pojmenována a objasněna, pak ani léčba nemůže být přesná, a tak se lékaři snaží postupovat jen podle obecného programu, s určitou procentuální pravděpodobností, že se dostaví efekt. Často jde o stav buď, anebo. Takže se volí operativní zásah, radioterapie, chemoterapie, nověji biologická léčba, a to ve snaze zastavit běh rakovinného procesu, zlikvidovat rakovinné buňky, probudit apoptózu (pokud apoptóza nefunguje, jak má, pak rakovinné buňky neumírají).
O imunitě
Něco mi však v tomto programu chybí: Vznik rakoviny totiž úzce souvisí s funkcí imunity. V ní je dáno, že má lidské tělo chránit, má rozpoznat nepřátelské rakovinné buňky a zlikvidovat je. Pokud se rakovinné buňky přece prosadí, naznačuje to jasně, že imunita selhala, nedokázala splnit svou úlohu, tj. není v pořádku. Pokládám lidem, kteří aktuálně prožívají boj s rakovinou, otázku: A co na to říká váš imunolog? Odpověď bývá rozpačitá, v lékařských zprávách chybí úvaha imunologa. Léčba rakoviny má být komplexní a rozvaha imunologická a také léčba imunologická má být součástí. Ovšem nemám na mysli chemoterapii či imunosupresi (imunologickou léčbu, která jistě do imunity zasahuje, ale žel v tom smyslu, že imunitu zastavuje). Mám na mysli imunoterapii, která se má snažit o to, aby imunita začala pracovat správně. Zda tento úkol splňuje biologická léčba, není podle mého názoru zcela jasné, i když se k cíli hodně blíží.
Historie
Před sto lety byly popsány zprávy, že došlo ke zmenšení nádorů u pacientů, již prodělali streptokokovou infekci kůže, a vyskytovaly se lékařské postupy založené na léčení nádorů pomocí uměle navozené infekce. Později, v sedmdesátých letech minulého století, se např. podávaly vakcíny proti tuberkulóze v léčbě karcinomu močového měchýře. Až teprve koncem minulého století se začaly touto myšlenkou seriózně zabývat vědecké výzkumné týmy ve snaze popsat mechanizmy rakovinného procesu a svou pozornost soustředily na funkci T-lymfocytů, o nichž se ví, že zprostředkovávají imunitní odpověď organizmu. Vědci rozpoznali povrchové bílkovinné části T-lymfocytů, které asi fungují jako brzdy jejich funkce. Nazvali je receptory = imunitní kontrolní body. Díky nim probíhá fyziologická regulace a zde se rozhoduje, kdy a jak nastane apoptóza.
A právě na toto místo zaútočí rakovinné buňky, zjednodušeně řečeno zablokují popsané receptory, a tak vyřadí T- lymfocyty z funkce a zabrání imunitní kontrole. Tím se pro rakovinné buňky uvolní cesta.
Jde o to, jak udržet popsanou funkci receptorů v aktivní činnosti. A tomuto směru fandím, protože při správně popsané příčině bude jasné, co se má léčit. A znovu zdůrazňuji, že je to hodně individuální. Před deseti lety imunoterapie nádorů zajímala pouze několik imunologů. Dnes jsou imunoterapeutická sympozia na lékařských kongresech zaplněná do poslední židle, protože tato léčba již prodloužila život mnoha nemocným v řádu let nebo je nádorových onemocnění zcela zbavila. V září 2018 bylo několik vědců, kteří bádají tímto směrem, oceněno Královskou švédskou akademií věd. Lze tedy napsat, že se k výše uvedeným metodám léčby rakoviny přidává i cílená imunoterapie?
- o cílené imunoterapii
A kdy se dostane do běžné praxe? Přeji si, aby to bylo co nejdříve.
- O duchovní rovině
Na závěr své úvahy bych poznamenal, že existuje ještě něco více, než je imunita. Každý člověk má v mysli svůj program a lze tvrdit, že podle známých poznatků psychosomatiky se podle něho řídí imunita a ostatní regulační mechanizmy. A když jsem napsal, že léčebný program má být komplexní, pak je třeba k popsaným pilířům přidat také víru a totální obrat člověka v jeho duchovním životě, protože pokud není duchovní rovnováha, léčebný efekt není úplný.