Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Ořešák černý je významná dřevina, jak z pohledu pěstování pro plody, tak pro dřevo (tmavé a lehce zpracovatelné). Produkce ořechů může začít již od 4. roku věku stromu, nicméně velkých výnosů lze získat až zhruba za 20 let. Stromy se obecně dožívají 130 let věku. Většina oplodí ořešáku černého se komerčně pěstuje a sklízí v USA.
Nejširšího využití má ořešák černý v potravinářství. Populární je pro spotřebitele využití při výrobě zmrzlin, pekařských produktů a konfekce. Velmi oblíbené jsou podzimní koláče, dorty, koláčky a cukroví. Oplodí se může namáčet a vylouhovat v jednoduchém sirupu nebo lihovém roztoku, k dochucení nápojů.
Barevné látky juglon, plumbachin a tanin jsou přírodní barviva používaná v historii k barvení vlasů, manufakturních výrobků, podlah, nábytku a obecního majetku. Dodnes se oplodí používá, mimo jiné, jako abrazivní leštidlo, filtr k čištění dehtu a jako přísada do kosmetických přípravků.
V našich končinách je ořešák černý – americký velice vzácný. Vyskytuje se většinou ve starých zámeckých zahradách a jde převážně o státem chráněné stromy.
V léčitelství se používají slupky, jádra, listy a oplodí ořešáku černého. Nejznámějšími příznivými účinky jsou schopnost čistit organismus, podpořit přirozenou imunitu, zlepšit aktivitu mozkových funkcí, podpořit chuť k jídlu, snížit cholesterol, zlepšit arterosklerotické projevy a příznivě ovlivňovat kardiovaskulární systém (s významným vlivem na cévy).
Indiánští léčitelé a šamani používali proti parazitárním infekcím očistné rituály, během kterých došlo i na extrakt ze slupek ořešáku černého. Ten měl očistit střevní trakt od přemnožených infekčních parazitů a postupně tím zlepšit imunitní soustavu. Ještě před tím, než byly v oblibě vitamíny a minerály, se běžně používal ořešák k léčbě vředů, ran, kurdějí a ke kloktání. V historii podávali díky obsahu tříslovin ořešák černý ruští vojáci k čištění ran, k rychlejšímu hojení vnějších poranění a k léčbě vředů.
Lidová medicína připomíná použití oplodí ořešáku černého při bolestivém trávení, při kolikách, pálení žáhy, meteorismu, k podpoře vylučování žlučových šťáv, k odvrácení kardiovaskulárních chorob a k vnějšímu užití při bolestivých bolácích a nepříjemném akné.
Do větší veřejné povědomosti se tento mimořádný strom dostal ve 20. století hlavně díky kanadské nezávislé lékařce Huldě R. Clarkové, která celý svůj profesní život věnovala pátrání po trvalém lidském zdraví a prodloužení života. Té se podařilo získat informace o účincích oplodí ořešáku černého přímo od prastarého indiánského kmene, který pomocí zelených slupek léčil mnohá těžká onemocnění. Vědkyně a lékařka H.R. Clarková, jež vydala několik světoznámých publikací na téma zvládání nejrůznějších chorob, postupně zjistila, že slupky ořešáku černého obsahují několik zásadních účinných látek, které jsou přírodou „smíchány“ v absolutně ideálním poměru. Časem tyto objevené vědomosti přetavila do receptury jedinečného výrobku – tinktury z ořešáku černého.
V současné době se tímto originálním způsobem vyrábí tinktura na dvou místech západní Evropy, třetím místem je Česká republika. Tinktura z ořešáku černého podle dr. H.R. Clarkové, se mimo jiné v současné době jeví jako nejdokonalejší prostředek k očistě střevního traktu od usídlených parazitů a jejich vývojových stádií.
Na základě vynikajících zkušeností a nadšeného přijetí ze stran terapeutů i veřejnosti byla uvedena na trh nová pozměněná receptura ořešák černý, pelyněk pravý, hřebíčkovec vonný, složená s cílem širšího spektra záběru.