Neceliakiální glutenové intolerance

cm streva

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Gluten

V pšenici najdeme gluten – důležitý bílkovinný komplex pšenice. Vyskytuje se nejen u pšenice, ale také u dalších obilnin (žito, ječmen, oves). Když při přípravě jídla smícháme mouku s vodou, gluten přitom zajišťuje tu elasticitu vzniklého těsta. Gluten je směsí gliadinu a gluteninu – což jsou bílkoviny. Je odolný vůči enzymům v žaludku, přichází do tenkého střeva. Má zvláštní vlastnosti, je lepkavý, na všechno se lepí, ovlivňuje malé molekuly, v jeho přítomnosti neobvykle reagují cukry, tuky, cholesterol a jiné aminokyseliny.

Pokud je sliznice střevní zdravá, je správně chráněna střevní mikroflórou, pak se velké procento glutenových částic vyloučí stolicí. Pokud je však sliznice narušena např. antibiotiky, chemikáliemi, nebo střevními nemocemi, infekcemi, dále pokud je ve střevu narušena acidobazická rovnováha např. sladkostmi, nebo daný člověk žije v napětí a stresu, nemá u jídla klid a spěchá, nekousá, nýbrž hltá, tehdy vzniká situace, kdy gluten začne škodit: Zvyšuje propustnost stěny tenkého střeva a ještě více narušuje jeho stálé prostředí. To vše se urychluje a zhoršuje, pokud si jedinec nese ve svém genetickém vybavení určitou dispozici.

Diagnóza

Laboratorní testy jsou obvykle pro diagnózu neceliakiální glutenové intolerance neužitečné, i když určité procento pacientů může mít pozitivní na IgG antigliadinové protilátky.

Nově se ukazuje, že roli hrají také další proteiny z pšenice – ATI (amylase trypsin inhibitors), a proto mohou být mechanizmy reakce organizmu jiné, než známe u celiakie. Dochází k aktivaci jiných složek imunitního systému…

Přesné objasnění mechanizmu je stále ve výzkumu, zejména je třeba ještě objasnit, zda je tato porucha trvalá, nebo přechodná, a zda je spojena s autoimunitou. Patogeneze citlivosti na lepek je nejasná. Údaje dosud ukazují na převažující aktivaci vrozených imunitních odpovědí.

Testy

Zdá se, že se zatím musíme spoléhat pouze na praktické provádění eliminačního expozičního testu. Při něm je třeba vysadit všechny potraviny obsahující lepek (100%ně) a po dobu minimálně 3 týdnů sledovat a zapisovat, jak vaše tělo reaguje.

Potom do jídelníčku znovu lepek zařadit a srovnávat, jak vaše tělo nyní reaguje. Pokud se projevy nemoci v eliminaci uklidní a po expozici znovu objeví, je vhodné tyto dva kroky znovu opakovat: Když se vám to potvrdí a pro sebe si ujasníte, že lepek vadí, potom musíte lepek z jídelníčku nekompromisně vysadit. A stejným způsobem můžete testovat i další potraviny.

Souvislost s nemocemi

Praxe ukazuje a mnohé reference pacientů trpících chronickými nemocemi (autoimunitní nemoci, autizmus, revmatické nemoci), potvrzují úlevu v průběhu jejich potíží, poté co lepek ze svého jídelníčku vysadili.

V diferenciální diagnóze je třeba počítat s:

  • celiakií, tu lze řadit mezi autoimunitní onemocnění tenkého střeva, které je postupně poškozováno a může vést až k rakovině.
  • alergií na pšenici, kdy dochází k imunitní reakci na složky pšenice přes IgE protilátky.
  • glutenovou ataxií, která vede k neurologické dysfunkci. V důsledku lepku se projevuje porucha koordinace různých systémů v těle.
  • periferní neuropatii, kdy dochází k poškození nervů v periferním nervovém systému, a příznaky se pak rozvíjejí podle typu poškozených nervů. Např. gastroesofageální reflux, potíže s dýcháním, různé necitlivosti atd.

Do naší poradny přicházejí dotazy, kde klinické příznaky naznačují problém s lepkem. Proběhne vyšetření u lékaře s výsledkem, že dotyčný nemá celiakii, přesto jej lepek dokáže pořádně potrápit. Pokud totiž nemáte prokázánu celiakii nebo alergii na pšenici, jste prostě z pohledu klasické medicíny, která si zakládá na důkazech, zdraví, a tak není důvod lepek vyřadit z potravy.

Tento článek upozorňuje na neceliakální glutenovou intoleranci a je jen dobře, že se o tom stále více ví a že se bere tato diagnóza v potaz.