Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Potraviny živočišného původu bývají bohaté na cholesterol. Vnitřnosti, mozeček, vejce, máslo, tučné sýry ad. jsou hodnotné potraviny, které bychom měli jíst, ale vyváženě. Čím větší je v jídle přísun cholesterolu z potravin živočišného původu, tím více potravin rostlinného původu, obsahujícího vlákninu, bychom měli k tomu jíst. Takže tučný sýr si nedáme na bílý chléb, ale jeho plátek položíme na celozrnný chléb, černý chléb nebo Knäckebrot. Tak se do těla dostanou zároveň i pročišťovače. Zdravotní příručky uvádějí poměr asi na jeden díl živočišné potraviny 3 – 5 dílů rostlinné.
Při jídle důkladně žvýkáme, protože díky enzymu ptyalinu obsaženém ve slinách se již v dutině ústní začíná vláknina oddělovat od živin. V žaludku a v tenkém střevě se veškeré stravitelné živiny (cukry, tuky, bílkoviny) nejprve uvolňují a pak vstřebávají stěnou střeva. Vláknina zůstává nedotčena a díky ní se již v tenkém střevě začíná odehrávat jedna z důležitých funkcí, jež podporuje naše zdraví.
Vláknina omezuje vstřebávání cholesterolu ze stravy živočišného původu, zachytává molekuly cholesterolu, váže je a následně odvádí stolicí ven. A takto vázaná molekula cholesterolu již nemůže přejít do krve. Kromě tohoto efektu vláknina také nepřímo urychluje odbourávání cholesterolu v těle. V jaterních buňkách se cholesterol mění na žlučové kyseliny, žlučovodem putují tyto kyseliny do střeva. Část jich odchází stolicí, ale část se vstřebává do krve a odtud zpět do jater.
A nyní základní úměra:
Pokud se vylučuje stejné množství žlučových kyselin, jaké se utvořilo z cholesterolu, pak je celková bilance v pořádku.
Pokud se však kyselin vylučuje málo a naopak se soustřeďují v krvi a putují zpět do jater, pak se tam hromadí: V játrech je příliš mnoho žlučových kyselin, a to pak brzdí odbourávání cholesterolu. Je-li vaše strava v tom ideálním poměru, jak bylo výše uvedeno, váže na sebe vláknina žlučové kyseliny z uvedeného koloběhu a odvádí je z těla ven. Tím umožňuje nerušené odbourávání cholesterolu v játrech.
Čím nižší je hladina cholesterolu v krvi, tím nižší je riziko vzniku mnohých civilizačních nemocí – i selhání srdeční činnosti vlivem kornatění cév apod.
Cholesterol přijatý v potravinách živočišného původu samozřejmě není jedinou příčinou vzniku srdečních a cévních chorob, ale význam pro prevenci těchto chorob tím, že budeme dodržovat popsaný poměr s rostlinnými vlákninami, je jasný.
Efekt podobný rostlinným vlákninám plní také nevstřebatelný polysacharid získaný z krunýřů korýšů – jde o chitosan – a řadíme jej tedy také mezi vlákniny.
Chitosan má schopnost odstraňovat z přijaté potravy tuky. Naváže je na sebe, a to až osminásobek své váhy, a odstraní je ze zažívacího traktu dříve, než jsou zpracovány a uloženy. Tuky ze stravy se tedy neuloží, nýbrž jsou odvedeny stolicí ven.