Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Proč takový název? Odpověď je jednoduchá. Nedostatek hořčíku se projevuje různými klinickým příznaky, a ty potom popisují jednotlivé medicínské obory. Týká se to interny, chirurgie, kardiologie, diabetologie, neurologie, psychiatrie, porodnictví, gastroenterologie, onkologie, anesteziologie a tak dále. Zde totiž mohou využívat laboratorní techniku a určovat hladinu hořčíku krve a skutečně, dle nových statistik, bývá nedostatek zjišťován v 7-52 % hospitalizovaných pacientů. A to sem není započítáno jistě další vysoké procento nízkých hladin hořčíku u lidí, kteří navštíví pohotovosti či svého praktického lékaře kvůli různým křečovým stavům. Také do naší poradny přichází hodně dotazů, kde vychází najevo, že právě nedostatek hořčíku se podílí na rozvoji potíží našich tazatelů.
Hořčík v buňkách
Buňka jako základní jednotka života potřebuje hořčík pro mnoho svých funkcí. Je součástí vnitro-buněčných iontů (je to kationt), většinou je v komplexu například s vápníkem či fosforem. Je zde nedílnou součástí mechanizmu, kdy se tvoří v buňce energie (ATP). To sehrává velkou roli v okamžiku, kdy probíhá na srdci ischemie při infarktu. Velmi zjednodušeně řečeno: málo hořčíku – málo energie pro buňku srdečního svalu = ischemie = infarkt. V tomto případě probíhá takzvaný vaskulární a stenokardická forma nedostatku hořčíku – bolest na hrudi, tachykardie, komorové extrasystoly, koronární spasmy, porucha celkové bilance kyslíku, zvýšená citlivost vůči digitalis a podobně.
Ovšem podobný algoritmus přísluší také funkci ostatních svalů, například při dýchání. Aby byla dobrá neuromuskulární dráždivost – stah a uvolnění svalů, je potřeba hořčík, jenž tu má roli regulátora. Při nedostatku se dostavují až tetanické stavy – křeče nebo ztuhlost různých skupin svalů (šíjových, mimických, žvýkacích), dostavuje se divné šimrání, neklid končetin a podobné projevy.
Je třeba si však uvědomit, že svaly jsou také součástí vnitřních orgánů a popsaný algoritmus se jich přímo dotýká, a to významně. Jde o takzvanou viscerální formu, která se projevuje zvýšeným napětím různých svěračů, které v těle máte. A ty pocity jsou nepříjemné, tíží, máte například pocit balvanu v žaludku. Anebo se vysloveně dostaví třeba průjem, zvracení, žaludeční křeče. V horních cestách dýchacích se vám sevře hrdlo (laryngospasmus) a nemůžete se nadechnout. Dostaví se panika, strach, což může také souviset s takzvanou mozkovou formou. U ní se projevují tlakové bolesti hlavy, slabost, migréna, porucha soustředění, podrážděnost, nervozita, deprese. Seznam mechanizmů, jež hořčík ovlivňuje, může pokračovat.
Substituce
Při zjištění nízké hladiny hořčíku je prvním logickým léčebným krokem doplňování hořčíku = substituce. Mnozí lékaři z různých oborů vystavují recept obsahující hořčík jakožto lék. Z tohoto pohledu, při laboratorně potvrzené „hypomagnezémii“ (snížená hladina hořčíku) lze situaci ovlivnit substitucí hořčíku v doporučené denní dávce 15 mmol (365 mg) podávané dlouhodobě. Jiní si hořčík sami kupují ve formě přírodního doplňku, spíše z preventivního důvodu. Zde by se denní dávka mohla pohybovat kolem 200 mg.
Zdroje hořčíku
Příčinou deficitu multioborového hořčíku je nedostatečná konzumace potravin bohatých na tento prvek, například pšeničných otrub. Obecně lze říci, že potraviny, které obsahují vlákninu, obsahují i hořčík. Třeba slunečnicová semínka, datle, banány, sušené meruňky, dále zelenina a luštěniny (špenát, čočka, hrách), maso a ryby, také mrkvová, grapefruitová, pomerančová šťáva, červené víno a je vhodné také zmínit čokoládu a kakao.
Naopak bílé pečivo, uzeniny a alkohol hořčík „vytahují“.
Příčiny nedostatku hořčíku
Sportovec, který přetěžuje své tělo, nemá dobrý tréninkový program, má nevyvážený příjem iontů v souvislosti s výkonem nebo počasím, musí revidovat své sportování, konzultovat s trenérem, sportovním lékařem.
Zvýšená pozornost se soustředí směrem k těhotným ženám a těm, jež užívají hormonální antikoncepci. Protože hořčík hraje svou důležitou roli, jak již bylo výše popsáno, u stavů podrážděnosti, únavy, depresí. Tyto stavy si mohou ženy vysvětlovat poruchou menstruačního cyklu, premenstruačním syndromem (PMS) a podobnými diagnózami. Žel, pokud je pozornost soustředěna do maskování těchto potíží užíváním hormonální antikoncepce a je současně nízká hladina hořčíku, budou potíže narůstat a nedostatek hořčíku vykoná své dílo.
Zvláštní situace se dostavuje u lidí s osteoporózou a nedostatkem vitaminu D. Také v případech, kdy užívají některé chemické léky, je třeba prostudovat, zda mají vedlejší reakce, jež způsobují kolizi minerálů (diuretika na odvodnění, analgetika, léky na zácpu).
Po opakovaných antibioticích se ve střevu projeví dysbióza, při níž se snižuje vstřebávání hořčíku s poruchou acidobazické rovnováhy.
Hořčík se vstřebává ze střeva v závislosti na přítomnosti parathormonu, vitaminu D a selenu. Z přijatého množství se absorbuje do krve 30–40 %. Při dysbióze jsou procenta nižší. Nejdůležitějším orgánem pro udržení homeostázy hořčíku jsou ledviny. Hořčík se vylučuje stolicí (60–70 %) a močí (30 %).
Velkou kapitolou v oblasti hledání příčin poklesu hořčíku jsou stresy. Víme, že stresové situace uvolní katecholaminy, a ty podporují zvýšené vylučování hořčíku do moči. To vede k následnému snížení hořčíku v krvi (hypomagnezémii) a projeví se příznak, třeba křeče.
Jinými slovy, psychická situace vede ke změně biochemické, ta vede zase k projevům fyzickým. Je to známý vzorec psychosomatiky.
V takových případech je třeba uskutečnit zásadní změnu v životě, a to jak v rovině fyzického těla, tak hlavně v rovině života duchovního, aby byla dosažena rovnováha. Substituční terapie by měla být jen krátkodobá, s cílem zastavit potíže.