Mechanizmus nemoci

Máte kašel a první myšlenka, která vás napadne, je zajít do   výdejny léků a požádat o nějaký prostředek proti kašli.

Obrana

Jenže není kašel jako kašel. Je to první mechanický obranný prvek těla. Prudkým výdechem (kašlem) se snažíme z dýchacích cest vypudit, co tam nepatří. Na sliznici je speciální zařízení, které se skládá z pohybujících se řasinek a žlázek, které produkují hlen. Když se na sliznici dostane cizí element (prach, pyl, bacil a podobně), to první, co nastane, je kašel, kýchání a podobně. A žlázky začnou produkovat hlen a řasinky kmitat a pomocí pohybujícího se hlenu směrem ven se tělo snaží čistit svou sliznici. Takže kašel je přirozený pomocník obrany.

Postoj

Nyní půjde o citlivý přístup k jednotlivým fázím kašle. Pokud kašel neuváženě zastavíme nějakým lékem, zabráníme vlastně tělu, aby se samo bránilo. A to, co tam nepatří, zůstává, a tím více bude v následujících hodinách vadit. Lze namítat, že mé dítě kašle suchým kašlem, nemůže spát, je to hrozné poslouchat, dáme mu raději kapky na kašel, které ten kašel tlumí, aby se mohlo vyspat.

Pokud si dokážete představit, co se na sliznicích dýchacích cest děje, co předcházelo kašli, například zda právě probíhá epidemie chřipek, nebo zda dítě bylo v prašném prostředí, nebo snad v zakouřeném prostředí, nebo bylo vystaveno pylové expozici, můžete učinit první opatření, aby se situace na sliznicích zlepšila.

Opatření

Začnete například zvlhčovat vzduch, dobrým řešením jsou inhalace s cílem zvlhčit sliznice, aby řasinky mohly snadněji nečistotu vypudit. Víte, co dělaly naše babičky, když měly kašel? Ponořily nohy do horké vody, jindy ruce až po lokty, v jinou dobu zase přes hlavu nad hrncem s párou ručník.

Moderní medicína zná přístroj, kterým se dá znázornit celo-tělová teplota, poznáte, které orgány jsou chladné a které teplé. Když si pokusný člověk dal nohy do studené vody, ochladly nejen plosky nohou, ale současně nosohltan a čelo. Je tedy známo, že plosky nohou a čelo spolu souvisejí. Babičky to věděly, a tak tohoto poznatku využívaly; když zahřály nohy, zlepšily tím i situaci kolem čela, dutin, nosohltanu… Tím, že dáte ruce do horké vody, teplem se roztáhnou cévy nejen na rukou, ale i kolem dýchacích cest, tedy dojde k prohřátí a žlázky to vyprovokuje k produkci hlenu a současně inhalujete páru. Výsledkem je podpora obranného mechanizmu vylučování cizího materiálu ven.

Takže vaše kroky nemají směřovat k potlačování přirozeného procesu kašle, ale naopak se máte snažit tento proces podpořit. A čím rychleji se vám podaří převést suchý, neproduktivní, dráždivý kašel do fáze vlhkého kašle, tím rychlejší pak bude celkový proces uzdravování. Naopak, čím více budeme tento proces „brzdit“ potlačováním kašle, tím bude délka trvání kašle delší. Samozřejmě je to individuální, každý člověk reaguje jinak, u každého je jiná příčina, jinak se bude postupovat u alergie, jinak u virové či bakteriální nemoci, jinak u prachem a kouřem zamořených plic. Svou roli sehrává i psychika a situace v okolí nemocného.

Považuji za důležité udělat rozbor situace, to si každý může udělat sám, pochopit mechanizmus procesu a má se snažit o nápravu. Často to není jen o lécích.

Konzultace

Konzultace s ošetřujícím lékařem je důležitá k doplnění celkového obrazu nemoci, on přidá poslechový nález, eventuálně RTG, doplní laboratoř, zánětlivé markery, mikrobiologický profil a může pak lépe vyhodnotit situaci, určit hrozbu, nutnost podání antibiotik, léků na alergii a tak dále. Je dobré, když lékař svého pacienta zná, má jeho důvěru a dokáže předvídat jeho reakce. V případě dětí jde o rodiče, do jaké míry nepodlehnou panice, jak zvládnou stav kontrolovat, jak dovedou vykonat, co je nutné, jaké změny učiní…

Nedávno jsem slyšel informaci, že pacienti poměrně vysokým procentem lékaři neříkají pravdu o svých problémech, zatajují důležité informace. Buď informaci tají úmyslně, nebo nevědomky. Lékař má potom zkreslenou představu o skutečném mechanizmu nemoci, diagnóza pak není přesná, a tedy vlastně ani léčba neodpovídá příčině. Jinými slovy efekt léčení není dobrý.

Vidím to často i v dotazech do poradny:

  • Tazatel žádá o radu k řešení svého problému, ale neposkytuje informace, nepovažuje to za důležité. Uvádí, že má artrózu (to je důvod, proč píše do poradny) a chce nějaký prostředek na zmírnění bolestí… Ale je artróza spojena třeba se zánětem, revmatem, má dotyčný současně osteoporózu? Jaký prostředek mu má být doporučen?
  • Vybere si sám nějaký prostředek a pak se ptá: Mohu jej kombinovat s léky, které mám na srdce, na deprese, na alergii…

 

Takže vidíte, že jeho problém se netýká pouze artrózy, ale nepřímo se pak dovídám, že má vysoký tlak, vysoký cholesterol, trpí na psychickou chorobu, má astma, alergii, užívá na tyto nemoci různé chemické léky, každý z nich má potenciál k vedlejším reakcím, a dokonce mohou nastat i zkřížené reakce mezi léky navzájem. A do toho chce užívat jen „nějaký“ prostředek na artrózu.

Nejde o lék, jde o potravní doplněk, který je většinou nakombinován několika ingrediencemi tak, aby dosahoval maximálního účinku, je o něm proklamováno, že nemá vedlejší reakce. Takže by jej onen tazatel mohl teoreticky užívat. Žel, situace je nepřehledná a nikdo neví, co se v jeho těle děje, když současně působí několik léčivých ingrediencí. V dalším e-mailu mi dotyčný napsal: A ještě beru warfarin a prostředek s ginkgo bilobou, protože jsem měl před 3 měsíci malou mrtvičku. Mohu tedy ten prostředek užívat?

Zmíněný prostředek na artrózu většinou obsahuje glukosamin, a ten může zvyšovat účinek warfarinu a ginkgo biloba zase může účinek oslabovat. Kombinace tedy může způsobit, že hladina INR (srážlivost krve) může být nestabilní, buď se krev bude ředit hodně, či málo. A jak k tomu přijde ošetřující lékař, který takové informace nedostane, jsou mu zamlčeny? Dostaví se problém a on bude nařčen, že to zavinil, že nesprávně stabilizoval dávkování warfarinu.

Závěr 

Dobře vypracovaná mozaika informací dává předpoklad pro správné pochopení mechanizmu nemoci, a tedy i dobře nastavený léčebný postup.

Zpět nahoru