Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mezi předsevzetími, která si dáváme na prahu každého začínajícího roku, najdeme mnoho těch, jež se týkají zdraví a naší celkové kondice. Chtěli bychom zhubnout, zdravě jíst, využívat volný čas pro zlepšení fyzičky atd. Málokdy se nám však podaří přesvědčit svou vůli nadlouho. Naše sliby obvykle brzy zapadnou pod tíhou domněle neodložitelných úkolů a povinností, za nimiž většinou skrýváme svou pohodlnost.
Přitom všichni dobře víme, že bez systematické podpory zdraví se zvlášť v pokročilejším věku už těžko obejdeme, i to, že mnohým nepříjemnostem pozdější lékařské pomoci lze předejít prevencí. Její zásady vesměs dobře známe, leč bývá nám zatěžko je naplňovat. Dnes hodně stůňou i děti, a jak ukazují statistiky, nejsou ohroženy jen banálními “dětskými nemocemi”. Vysoký cholesterol v krvi, obezita, alergie všeho druhu, onemocnění pohybového aparátu a další závažné stavy nemusejí být sice vždy ukazatelem nedostatečné péče v rodině, přesto je to však v největší míře právě ona, jež by měla důsledně dbát na fyzickou i psychickou kondici všech svých členů, s důrazem na ty nejmladší. Ti, kteří potomka teprve plánují, mohou začít “pracovat” na jeho zdraví ještě daleko dřív, než se narodí, radí společně s dalšími odborníky Mgr. Stanislava Emmerlingová, lektorka naší společnosti.
Stále víc se ukazuje, jak velký význam má dnes pro zdárný vývoj dítěte plánované rodičovství. Může položit dobrý základ nejen pro zdraví, ale i pro rozvoj emocionální inteligence plánovaného potomka.
Budoucí rodiče by se měli na příchod dítěte těšit a zodpovědně připravit. S láskou očekávané dítě má větší šanci na bezproblémový vývoj. Dokazují to výsledky českého vědeckého výzkumu, který prokázal více potíží s učením i s chováním u dětí narozených z nechtěných těhotenství. U těchto dětí se dále vyskytují častější problémy ve vztahu rodič – dítě v období puberty, sklony k životu v partě a k útěkům z domova, snížená schopnost zvládat zátěžové situace, a dokonce i větší náchylnost k respiračním onemocněním. Negativní i pozitivní emoce totiž lidský plod vnímá hned od začátku těhotenství. Již zárodek člověka zaznamenává na energetické úrovni vše, co se děje kolem.
Koncem prvního měsíce těhotenství vzniká neurální trubice, z níž se později vytvoří celá nervová soustava. Mozek neustále hodnotí, co je pro nás prospěšné a co ne. Ačkoliv je velmi dokonalý, v jednom směru to o něm říci nemůžeme. Nedokáže totiž rozlišit aktuální nebo dříve prožitou skutečnost či naši pouhou představu. Takže stačí vzpomínka na něco, co nám ublížilo či co nás ohrozilo (Chtějí mě, nebo ne?, Jde mi o život?), nebo situace, která připomene tento negativní zážitek, a mozek to často přehodnotí jako aktuální stresovou situaci. Začne podle toho řídit naše chování a jednání, ale i psychickou výkonnost. Tyto poznatky vycházejí najevo v rámci mnohých psychoterapeutických metod a dají se cíleně využít při řešení psychických i fyzických problémů jedince (např. kineziologie One brain, neurolingvistické programování mozku…). Na základě vědeckého výzkumu je vysvětluje např. americký psycholog MacClean, autor teorie o triunitě lidského mozku.
Podívejme se dále na primární prevenci plánovaného dítěte ze zdravotního hlediska.
Znečištěné životní prostředí a větší stresová zátěž mají negativní vliv nejen na zdraví a psychiku budoucích rodičů, ale i jejich dětí. Přibývá neplodných manželských párů, rizikových těhotenství, předčasných porodů a také dětí s alergiemi a s vážným onemocněním hned po narození. Životní prostředí sami změnit nemůžeme, ale můžeme alespoň částečně úpravou životosprávy, výběrem stravy, nápojů, léků, kosmetiky i čisticích prostředků snížit příjem toxinů do našeho organismu. A hlavně se můžeme těchto jedů postupně zbavit řízenou detoxikací.
Smutné poznatky v tomto směru ukázal nedávný výzkum amerických a kanadských lékařů, který byl proveden u 236 mrtvě narozených dětí. Těhotenství jejich matek probíhalo bez zjevných problémů, avšak zjistilo se, že jednu třetinu porodní váhy těchto novorozenců tvořily toxiny, tj. látky pro lidské tělo nepřirozené, škodlivé. Dítě je dostalo přímo z těla matky a jeho tělíčko je nedokázalo vyloučit, ani s nimi žít. Toxiny, jichž se tělo neumí zbavit, se skladují ve tkáních. Jakmile dojde k toxickému přesycení organismu, uvolní se toxiny ze “skladovacích prostor”, což oslabí imunitu a následně pak omezí činnost orgánů nejprve na energetické, později i na fyzické úrovni. Tento proces významně ovlivňují také stresové situace.
Praxe ukazuje, a čínská medicína již dávno ví, že následkem oslabených jater, např. stresem matky v těhotenství, na základě dědičné dispozice či silné novorozenecké žloutenky dochází ke snížení schopnosti systematicky pracovat a pamatovat si. Tato skutečnost má na svědomí také netrpělivost, nutkavé chování a jednání, impulzivitu až agresivitu jedince. Na hyperaktivitě autonomního nervového systému se pak podílí nejčastěji oslabení v oblasti močových cest a ledvin, nezralá centrální nervová soustava u předčasně narozených a oslabení motoriky u dětí s odchylkami v pohybovém vývoji v prvním roce života. Za zvlášť rizikový faktor pro vznik hyperaktivity lze považovat chronický zánět močových cest či ledvin, opakované angíny, vysoký krevní tlak matky před početím či během těhotenství, zkažená plodová voda a její loknutí dítětem při porodu.
To jsou některé faktory, které zvyšují riziko udržovaných těhotenství i předčasných porodů. Pokud tedy chtějí mít budoucí rodiče psychicky i tělesně zdravé a spokojené dítě, měli by své tělo zbavit toxinů dříve, než dojde k početí, dodržovat rozumnou životosprávu a být v co nejlepší psychické pohodě.