Kyselina asparagová

Kyselina asparagová (někdy též špatně označovaná jako kyselina aspartová) patří mezi ne-esenciální biogenní aminokyseliny. Tato její odborná definice vyjadřuje, že jednak jako biogenní (s dalšími 20 aminokyselinami patří) mezi základní stavební kameny bílkovin a jednak jako ne-esenciální si ji tělo umí vytvořit samo a není nezbytné její potřebu pokrývat pouze potravou. V organismu se vyskytuje ve formě své konjugované zásady, aspartátu. Jinak ji ale můžeme najít i v různých složkách potravy – obsahují ji mléčné výrobky, hovězí a drůbeží maso, melasa a cukrová třtina.

Kyselina asparagová hraje důležitou roli v metabolismu, je účastníkem řady biochemických pochodů. Například u rostlin a mikroorganismů hraje roli při tvorbě jiných aminokyselin, jako je methionin nebo lysin. Dále se, zjednodušeně řečeno, podílí na správném fungování mitochondrií v našich buňkách, což jsou drobounké útvary (odborně organely), kterých se nachází až desítky tisíc v jedné buňce. Jejich funkce se do jisté míry dá přirovnat k buněčné elektrárně, jelikož v nich díky procesům buněčného dýchání vzniká energeticky bohatý adenosintrifosfát (ATP) používaný jako „palivo“ pro průběh jiných reakcí v celé buňce.

K jejímu nedostatku může dojít při poruše příjmu potravy či podvýživě a projevuje se to výraznou únavou či stavy deprese. Její konjugovaná zásada, aspartát, funguje jako neurotransmitter v centrálním nervovém systému (přenáší vzruchy mezi buňkami). Je možné také z něj vyrobit jinou aminokyselinu, asparagin.

Aspartát mají ve velké oblibě kulturisté, protože podle některých předpokladů zvyšuje produkci testosteronu. Je třeba ovšem zdůraznit, že toto je zatím zjištěno jen u zvířat při laboratorních experimentech, u člověka to ještě nebylo oficiálně vědecky potvrzeno.

Samotná kyselina asparágová je důležitá pro udržení zdravé mozkové a nervové činnosti. K jejím další významné funkci patří podpora imunitního systému. Někteří odborníci doporučují její podávání rovněž v případě poruch pozornosti, protože by měla podporovat vyšší tvorbu koenzymu NADH v mozku a tím i tvorbu dalších chemických látek potřebných k optimální duševní činnosti.

K uváděným nežádoucím účinkům patří zvýšená excitace (lidově “přebuzení”), nervozita, úzkostné stavy. Kyselinu asparagovou ani její deriváty jako aspartát by neměli užívat pacienti s poruchou funkce jater či ledvin. Rovněž by je neměly užívat těhotné a kojící ženy a děti. Pacienti s psychickými a nervovými problémy by její užívání měli nejprve probrat s ošetřujícím lékařem.

Zpět nahoru

CHCETE SE PŘIHLÁSIT K ODBĚRU MAGAZÍNU CELOSTNÍ MEDICÍNY?

Přihlaste se k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.