Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Prostředí střev je typické osídlením různými mikroorganismy. Jejich pestrost ovlivňuje kvalitu našeho bytí. Soužití s těmito mikroorganismy je velmi komplexní a zdaleka se netýká jen střeva. Kromě střevního mikrobiomu máme také mikrobiom kožní a mikrobiom sliznice dýchacího ústrojí.
Je důležité si uvědomit, že člověk není tvořen jen vlastními buňkami, ale je to v podstatě superorganismus, ve kterém dohromady žijí buňky lidské a právě mikroorganismy. Cílem detoxikace tak není jen ozdravit lidské buňky, ale zároveň nastavit jejich správné vztahy s mikroorganismy. Platí jedna zásada: na povrchu/vně těla může být v menším množství v rovnováze prakticky cokoli, ale uvnitř organismu nemají mikroorganismy co dělat a imunita je musí nekompromisně odstranit. Trávicí ústrojí je z obou stran otevřená trubice, která prochází tělem. Její sliznice se nacházejí i na hranici mezi vnějším a vnitřním prostředím.
Mikrobiom zasahuje do většiny procesů v těle
Střevní mikroflóra, dnes známá zejména pod názvem střevní mikrobiom, jsou mikroorganismy (bakterie, prvoci, kvasinky, viry…), kteří žijí na sliznicích celého trávicího traktu, tedy nejen ve střevech. Je to velmi důležitá součást člověka. Účastní se trávení i vstřebávání živin a produkuje různé prospěšné látky, včetně vitaminů. Kromě toho působí na imunitní a nervový systém, ovlivňuje naše imunitní reakce, nálady, emoce, chování a podle některých studií má dokonce vliv i na paměť. Ne, nebojte, není to přehnané. Musíme si uvědomit, čím náš organismus je.
Komunikace – výhoda i úskalí
Lidský organismus je soubor živých buněk, který komunikuje pomocí informací zakódovaných jednak do elektromagnetického vlnění, tak i do chemických sloučenin, které nazýváme hormony a mediátory. Jednoduché mikroorganismy spolu též komunikují. Používají k tomu chemické sloučeniny, které bývají shodné s lidskými nebo jsou jim velmi podobné. A co udělá bakterie, když dostane potravu, která jí velmi chutná a s buňkami člověka žije po generace, a proto ho umí ovlivňovat? Snaží se lidskou bytost ovlivnit tak, aby si zapamatovala situaci a vnímala ji jako příjemnou. Často se tímto způsobem chovají kvasinky, které ovlivňují chuť na sladké. Některé druhy bakterií jsou zase závislé na železe, tak organismu „vnucují“ chuť na maso a podobně.
Důležitá je spolupráce
Pro soužití lidských buněk a mikroorganismů je důležité, aby došlo k symbióze, spolupráci výhodné pro obě strany. V přírodě je velká konkurence a uspěje ten, kdo umí spolupracovat, část práce přenechat někomu jinému a získat za to jiné výhody. Jedná se o spolupráci jednak na hmotné, ale i informační úrovni. Informace jsou kromě jiného uloženy v genech. Pro zajímavost, člověk má řádově 25 000 genů. Některé studie udávají, že mikrobiální genom dosahuje desítky milionů genů. Je to však velmi individuální a záleží na jeho pestrosti u konkrétních jedinců. A dostáváme se ke klíčové věci. Čím je mikrobiom bohatší, tím je člověk zdravější.
Rozmanitost je klíčová
Rozmanitost je velmi důležitá, protože chrání celý velmi složitý systém před zhroucením. Pro dokreslení – člověk žijící typicky městským způsobem má jen přibližně třetinu druhů mikroorganismů oproti přírodním národům. Způsob života mikrobiom zásadně ovlivňuje. V našich střevech máme přibližně 1,5 kg bakterií, přičemž až 75 % mokré váhy stolice tvoří bakterie. Možná se zdá nelogické, proč je zdravější ten, kdo má v sobě i potencionálně patogenní mikroorganismy. Je to však jako v životě. Je lepší znát své nepřátele než být nepříjemně překvapen. Okolo střev je soustředěno 80 % imunitních buněk. Ty ze sliznic vystrkují svoje chapadla a neustále odebírají vzorky potravy i mikroorganismů, kteří zde žijí. Tím, že získají i vzorky patogenů, může dojít k vyvinutí specifické imunitní reakce.
Učenlivý mikrobiom
V případě přemnožení patogenů nebo při jiném způsobu nakažení, kdy se organismus setká s vysokou dávkou mikroorganismů, dokáže imunita zareagovat mnohem rychleji než u jedince, který se s mikroorganismem nikdy nesetkal. Je to v podstatě přirozené „očkování“. Nejprve se imunitě předloží patogeny v nízké nebo oslabené dávce, čímž se připraví na skutečné setkání s nákazou. Má to však svá rizika. Platí to pro jedince se zdravou imunitou a zdravým mikrobiomem, který nedovolí náhlé přemnožení určitého typu bakterie nebo kvasinky. Všimněte si, že v rozvojových zemích lidé pijí znečištěnou vodu, která by typického Evropana mohla až zabít. Je to kvůli tomu, že jejich organismus je na mikroorganismy zvyklý a umí s nimi zacházet.
Imunita a mikrobiom
Kolem zažívacího traktu se nachází přibližně 80 % imunitních buněk těla. Soustředěny jsou hlavně v lymfatické tkáni, která zodpovídá za veškeré imunitní pochody v trávicím traktu. Poškozený mikrobiom imunitu negativně ovlivňuje a zároveň je považován za důležitou příčinu celé řady problémů/imunopatologií, mezi které patří alergie, ekzémy, intolerance potravin, nesnášenlivost lepku, autoimunitní procesy, a to včetně autoimunity nervového systému (autismus). Mikrobiom, prostředí střeva a nepropustnost střevní stěny tvoří velmi důležitý první nárazník imunity.