Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Křečové žíly jsou nepříjemným zdravotním problémem, který postihuje nejen ženy, ale i muže. Jejich vznik se nedá do jisté míry ovlivnit, je to totiž až z 80 % dán genetikou – čili pokud měl křečové žíly někdo z rodičů, pak právě z 80 % (pokud byly u jednoho z rodičů) či 90 % (pokud byly u obou), vám také hrozí. K tomu musíme připočíst další rizikové faktory – dlouhé stání, hormonální antikoncepce (nebo hormonální substituce v případě klimakterických potíží), opakované těhotenství, obezita či vůbec nedostatek pohybu.
Podstatou této nemoci je vakuovité rozšíření cév v dolních končetinách. Mohou se objevit ve formě drobných fialových žilek, ale také jako výrazně vystouplé žíly. Objevují se hlavně na vnitřní straně stehen a bérců. Jde o to, že z dolních končetin nám musí proudit krev žilami k srdci. Ovšem to je proti zemské přitažlivosti. Proto nás příroda v oběhovém systému ti dolních končetin vybavila množstvím chlopní, které brání zpětnému odtoku krve směrem dolů. A právě při křečových žilách dochází k narušení funkce těchto chlopní. Stěna žil v nohou se prodlužuje a rozšiřuje a tak dochází ke vzniku křečových žil. Název křečový pochází z toho, že kromě typického pocit těžkých, unavených nohou, může dojít i vzácně nočních křečí, ale také k pocitu pálení až bolesti v průběhu viditelně rozšířených žil. Bolet mohou i drobné tzv. pavoučkovité žilky.
Léto znamená právě rizikové období jak pro osoby s křečovými žilami, tak i pro ty, kteří jsou díky dědičnosti jejich vznikem nejvíce ohroženi. Zhoršuje se to v období vysokých teplot, kdy dochází k otokům nohou a větší bolestivosti.
Jak se tomu bránit?
Jednak je třeba dodržovat určitý, řekněme pohybový režim – co nejvíce chodit a pokud je to možné i plavat či jezdit na kole. Pokud stojíme dlouho v práci – je dobré zkusit se protáhnout na špičkách, pokud stojíme či kroutit a houpat nohami. Samozřejmě dobré je dodržovat zásady zdravé výživy – nepřejídat se a zařadit více ovoce a zeleniny do vašeho jídelníčku. Doma je pak dobré dát nohy na stůl, aby se zlepšil odtok krve či dopřát jim studenou sprchu.
Přírodní látky
Pomoci mohou i některé přírodní látky – takové, které zpevňují žilní stěnu a dodávají jí pružnost. Pevná a pružná žilní stěna lépe odolává tomu, aby docházelo k jejímu trvalému rozšíření. K těmto látkám patří vitamin C (kyselina askorbová). Ten je důležitý pro vznik bílkovin elastinu a kolagenu, které jsou důležité pro pružnost a pevnost cév. Doporučuje se dávka 100 mg cenně. Vitamin C je v řadě potravin – citróny, pomeranče, limetky, mandarinky, kiwi, jahody a v mnohých dalších.
Důležité jsou i některé vitamíny ze skupiny B. Vitamín B12 (kyanokobalamin) a vitamín B6 (pyridoxin) jsou důležité pro osoby, které mají v anamnéze zvýšenou tendenci ke srážení krve. Vitamín B3 (niacin) pomáhá pro zlepšení cirkulace krve a snížení hladiny “špatného” (LDL) cholesterolu v krvi. V potravinách můžeme všechny tři uvedené vitamíny ze skupiny B najít v hovězím, drůbežím či rybím mase.
Důležitý je i vitamín E, který napomáhá správnému proudění krve. Je nepostradatelný pro stabilitu buněčných membrán. Rovněž v krevním řečišti zabraňuje destičkám, aby se shlukovaly a lepily se na cévní stěnu. V potravinách ho můžeme najít ve vejcích, játrech nebo celozrnném pečivu.
Nepomáhají ale jen vitamíny. Velmi užitečnou látkou je rutin (někdy označovaný za vitamin P), který pozitivně zlepšuje křehkost krevních kapilár a také pružnost i propustnost cévní stěny. Můžeme ho najít zejména v pohance, ale také v broskvích, nektarinkách či některých dalších druzích ovoce.
Rovněž je možné se zmínit o výtažku z plodu kaštanu koňského (jírovec maďal, Aesculinum hippocastanum), který pozitivně působí na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz).
Možností, jak zabránit vzniku či zhoršení křečových žil je tedy poměrně mnoho – jen je třeba začít včas!