Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Naši předkové využívali přírodních darů v mnohem větší míře nežli my dnes. Každé roční období vybízelo ke sběru, ať už bylin, plodů, případně hub, což mi nedovolí opomenout poznámku, že těch je letos skutečně požehnaně : -)
V teplejších oblastech již ke konci února začíná růst medvědí česnek, následují první jarní kopřivy, podběl, smetánka lékařská, sedmikráska chudobka, rozrazil potoční a potočnice lékařská, jetel luční, jitrocel kopinatý, popenec břečťanolistý, bez černý, lípa srdčitá, přes léto pak dostatek zeleniny a ovoce. Na podzim houby, šípky, ořechy, také stále sedmikrásky, které vydrží až několika stupňové mrazy. V tomto ročním období konzumujeme především plody visící z větví dolů.
Jak je vše rozmanité, přes zimu se uchylujeme spíše ke kořenům, na jaře pro změnu k nadzemním částem rostlin, abychom se pak opět navrátili k půdě. Výtečný je sběr červených šípků, jejichž vitamínová základna je obdivuhodná. Planě rostoucí byliny, plody či ovoce, mívají většinou vyšší obsah účinných látek nežli ty cíleně pěstěné. Šípky sbíráme v průběhu října. Obsah vitamínu C stoupá až do počátku zralosti, proto sbíráme šípky tvrdé, zralé, rudě zbarvené. Přejeme-li si vyrábět marmeládu, počkáme na první mrazíky, které nám práci s plody šípkové růže, velmi usnadní.
Ač by se zdálo, že v průběhu pokročilého podzimu již příroda odtahuje své štědré ruce, opak je pravdou. Stále můžeme vyrazit na kořen křenu, rostoucího často v okolí rybníků a struh, kořen lopuchu, čekanky. Stále rostou houby, na zem padají kaštany, také žaludy. A právě z těch naši předkové chystali výtečnou žaludovou kávu. Tu si v dnešní době můžeme zakoupit, nicméně jsme-li tvořiví, taktéž nachystat.
Tradiční náhražky kávy
Kávu jako takovou, poznáváme v českých zemích někdy na konci 17. století, kdy si ji mohou dovolit zámožnější měšťané. Jelikož v té době patří káva na seznam méně dostupných pochutin, alespoň co se finančního rázu týká, venkovský člověk využívá možnosti nejrůznějších kávových náhražek, mezi které patří káva z čekanky, smetánky lékařské či právě žaludů. Ty se v době hladomorů rovněž melou na mouku. V současné době se dubům nepřikládá takový význam, v dřívějších dobách však lidé duby ctili a jejich sběru věnovali nemalou pozornost. Vzpomenu například svátek svatého Michala, který připadá na 29. září, během kterého lidé vyráželi do lesů, aby obřadně plnili košíky žaludy.
V době, kdy jsem přestávala s kofeinem, zařadila jsem několik kávovin, jako byla melta, špaldová káva, ale také žaludovka, jejíž chuť je velmi specifická, plná a hutná. Možná vám zachutná na první doušek, možná se s ní budete seznamovat déle. Potěšit vás může fakt, že se jedná o nápoj, který si v sobě nese hlubší terapeutický účinek. Žaludy podporují funkci žaludku, jater či sleziny. Třísloviny pomáhají ulevit při průjmových stavech i proti nadměrnému pocení. Nápoj posiluje, má dezinfekční účinek. Mouka z žaludů pak obsahuje pěkné množství vlákniny, pokrmy z ní zasytí.
Často se využívala, a i v dnešní době stále využívá, dubová kůra, stejně tak tzv. duběnky, drobné útvary na listech, ze kterých se připravoval lék proti tyfu. Tím, většinou ve formě výluhu, se potírala postižená místa.
Jak na žaludovku
Nasbíráme si zhruba kilo žaludů, poté je doma rozložíme, necháme vysušit, budou se nám snáze loupat. Vyloupané žaludy rozpůlíme, vložíme do mísy, zalijeme vodou a vylouhujeme, čímž eliminujeme hořkost. 2 x denně vodu vyměníme. Takto postupujeme 3 – 4 dny. Jakmile je hotovo, žaludy necháme oschnout, rozprostřeme na plech a pražíme, při teplotě 220 °C, zhruba 45 minut. Budoucí žaludovku hlídáme, aby se nám nespálila, sem tam směs promísíme. Pokud se některý žalud upraží dříve nežli jeho soused, vyjmeme jej. Výslednou směs následně umeleme, někdo mele na strojku na maso, já osobně je mixuji, abych získala jemnou, žaludovou drť.
Hotové dílko přesypeme do dózy, následně na 1 hrnek použijeme 1,5 čajové lžičky žaludové kávy. Můžeme dochutit mandlovou smetanou, skořicí, drceným kardamomem, hřebíčkem. Čím déle kávu vylouhujeme, tím je hořčejší, proto je dobré najít optimální dobu louhování, díky které nám káva zachutná. Mletou žaludovku lze také vložit do překapávače a překapat, jako běžně používanou mletou kávu. Káva neobsahuje žádný kofein, lze ji tedy doporučit i při vyšším krevním tlaku.
Nechám již na vás, zda si tuto zajímavou kávovou náhražku uchystáte, případně dáte přednost žaludovce koupené. Sezóna žaludů je však nyní v plném proudu, my, kteří rádi experimentujeme, račme vstoupit do lesů, parků či hájů, abychom si nasbírali svou léčivou porci zdraví. Nechť se nám vše povede.