Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je zajímavé, jak přibývají různé teorie o prospěšnosti něčeho pro zdraví a jak se průběhem času mění.
Kolísání postojů
Veřejnosti jsou předkládána různá doporučení. Z minulosti si vzpomínám, jak se hlásalo, že není nutné kojit, že socialistické zřízení poskytuje mamince plnohodnotnou možnost, aby brzy po porodu nastoupila do zaměstnání, o dítě se postarají v jeslích a dítě bude dostávat zdravý sunárek. Později se ukázala tato preference bludem a přišel návrat ke kojení. Nebo jsme zaznamenali, jak se vyvíjel názor na mléko, máslo, margarin, vejce, kávu, chlor a fluor ve vodě, ať ve smyslu prospěšnosti, či škodlivosti. Svého času byla kampaň proti cholesterolu a prosazovala se terapie pomocí takzvaných statinů, své místo v historii má prosazování důležité role homocysteinu a nedostatku vitaminů skupiny B, donedávna se nevědělo o rozšířeném významu vitaminu D, osteoporóza se léčila hlavně produkty s obsahem vápníku. Podobné kolísání se týká vitaminu C a toho, jakou formu aplikace zvolit, zda pomocí tablet, či nitrožilně infuzí, anebo moderní formou liposomální. Stejné téma se týká magnezia, jód, sodíku a draslíku… Také se nevědělo o působení volných radikálů a pak nastal boom s antioxidanty, dnes se ukazuje výhodnost používání molekulárního vodíku.
Na tyto myšlenky dnes volně navážu otázkou:
Co skutečně způsobuje onemocnění srdce? Je hlavním viníkem cholesterol?
Vyhledal jsem si informaci u Thomase Dayspringa, známého lipidologa (expert na tuky a cholesterol). Napsal, že většina infarktů a chronických nemocí srdce je způsobena inzulinovou rezistencí. On a další skupina vědců demonstrují spojitost mezi metabolickou funkčností tuku a citlivostí na inzulin. Rozlišují, že máte zdravý tělesný tuk a nezdravý tuk, nebo jinak řečeno, tuk, který chrání vaše zdraví, a tuk, který podporuje onemocnění. Klíčovým rozdílem je přítomnost nebo absence citlivosti na inzulin.
Co je inzulinová rezistence
Inzulinová rezistence je stav, kdy dojde ke snížení schopností tkání odpovídat na inzulin, což je zejména ve svalech a tukové tkáni. Tělo kompenzuje inzulinovou rezistenci další tvorbou hormonu, neboť buňky potřebují glukózu k přežití. Pokud dlouhou dobu konzumujete cukry a sacharidy, produkuje slinivka více a více inzulinu, takový stav se nazývá hyperinzulinemie, a to udržuje hladinu cukru v krvi pod kontrolou, ale po čase už inzulin přestane plnit svou funkci, cukr se nedostává do buňky, ale zůstává v krvi a při krevním testu najdete zvýšenou glykemii. Rozvíjí se tak diabetes druhého typu.
Mezi další faktory, které podporují rezistenci na inzulin, patří:
- kouření, alkohol, ponocování, změna denního rytmu, nedostatečný spánek, málo fyzického pohybu, všemožné stresy, strava chudá na omega 3 mastné kyseliny, naopak bohatá na omega 6 mastné kyseliny, již zmíněný nedostatek vitaminu D, málo času stráveného na slunci a samozřejmě genetické dispozice.
>> Čím vyšší je inzulinová rezistence, tím horší jsou ukazatele pro rozvoj srdečního onemocnění a diabetu.
Hyperinzulinemie a inzulinová rezistence
Může ovlivnit poměr mezi tělesnými lipidy, významně zvyšuje koncentraci triacylglycerolů a malých denzních lipoproteinů (LDL) v krvi a snižuje koncentraci HDL (lipoproteinů o vysoké denzitě, takzvaný „dobrý cholesterol“). Též zvyšuje riziko krevní koagulace, způsobuje zánětlivé změny a zvyšuje zadržování sodíku, který se podílí na zvýšeném krevním tlaku.
Vědci tedy doporučují preventivní sledování popsaného metabolického syndromu, jinak řečeno inzulinové rezistence, pravidelnými kontrolami u svého lékaře.
Je žádoucí
- držet HDL cholesterol na patřičné úrovni,
- snižovat hodnoty vysokých triglyceridů (triacylglycerolů),
- snižovat obvod pasu,
- snižovat vysoký krevní tlak a
- snižovat vysokou hladinu krevního cukru.
Máte-li
- tři nebo více z těchto faktorů mimo limit, je to považováno za důkaz metabolické dysfunkce a předpoklad inzulinové rezistence, která představuje stadium pro chronická onemocnění včetně aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob, ale také dny, diabetu, Alzheimerovy choroby a dále různých zánětů.
Naděje
Pokud máte k této situaci genetické sklony, neznamená to, že tuto nemoc musíte mít. S genem neuděláte nic, ale můžete ovlivnit to ostatní, co je výše vyjmenováno, velmi dobře můžete ovlivnit svou stravu a pohyb.
Odpusťte si příjem cukru v jakékoliv formě
Netýká se to jen cukru rafinovaného. Je zbytečné hledat výjimky (například „Mohu jíst med?“ a „Co mám dělat, když mám rád(a) čokoládu?“). V popsaném problému je zcela jedno, který cukr přijímáte, tělo se neptá a neuzná výjimky! Omezte příjem bílé pšeničné mouky, také ve všech formách. Je to vlastně složený cukr, který se trávením přemění v cukr jednoduchý, takže efekt glykemie bude stejný. Jezte dostatek bílkovin, hodně zeleniny a ovoce. Fruktózy z ovoce se neobávejte. Samozřejmě zde není myšleno sníst kilo jablek na posezení. Jezte hodně vlákniny. Pozor na takzvané trvalé pojídání čehokoliv…
Dalším klíčem k řešení je dostatek pohybu
Například celková aktivita ve formě rychlé chůze, NORDIC WALKING, běhu, plavání a dalších způsobů aktivity dle vašich možností. Je to individuální, ale je zde důležité zapojit do pohybu celé tělo.
Platí pravidlo, že pokud se vám podaří včas usměrnit rozvoj popsané inzulinové rezistence, zbavíte se mnohých zdravotních obtíží.
>> Člověk se domnívá, že postupuje dobře, a přitom netuší, že chybuje. Poznej svůj problém a odstraň jej ze svého života. <<