Hliník

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Hliník (chemická značka Al, latinsky Aluminium), je velmi lehký kov bělavě až stříbřitě šedé barvy. Je to nestálý, ale velmi dobře kujný kov. Velmi dobře vede elektrický proud. Z tohoto důvodu se široce používá v elektrotechnice nebo ve formě slitin v leteckém průmyslu.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi reaktivní kov, v přírodě se nevyskytuje samostatně, ale jen pouze ve sloučeninách. Minerály na bázi oxidu hlinitého jsou velmi vyhledávaným artiklem v řadě průmyslových odvětví, ale také jako drahé kameny. Z nejznámějších je možné zmínit safír nebo rubín. Červený rubín byl používán při konstrukcích prvních laserů na světě. Modrý safír se používá k výrobě velmi odolných hrotů do měřících přístrojů. Z běžných rud hliníku je nejvýznamnější bauxit.

Tím ale využití hliníku nekončí. Vyrábějí se z něho drobné mince, ale také běžné kuchyňské nádobí a příbory. V obou případech se ale spíše jedná o pamětnické záležitosti. Drobné mince vymizely z oběhu a s hliníkovým nádobím se možná setkáme jen u trampů ve formě ešusů.

Hojně se ale využívá ve tvorbě alobalu, jako tepelná ochrana hotových jídel. Ve stavebnictví se používá při výrobě oken a dveří.

Problémem se ovšem v současnosti stávají jeho negativní vlastnosti, které mohou ohrozit naše zdraví.

Vědci stále diskutují o tom, zda případný zvýšený výskyt hliníku v krvi může být příčinou vzniku Alzheimerovy choroby tím, že likviduje mozkové a nervové buňky. Světová zdravotnická organizace (WHO), uvádí existenci spojení mezi vystavením působení hliníku a Alzheimerovou chorobou. Hliník se také velmi často vyskytuje v deodorantech. Vyšší frekvence používání antiperspirantů odpovídá vyšším rizikům vzniku Alzheimerovy choroby. Prozatím se dá konstatovat, že pacienti s Alzheimerovou chorobou měli často v mozku zvýšenou hladinu hliníku. Celá věc se ovšem stále diskutuje, stejně jako možná škodlivost hliníkového nádobí a příborů. Háček je v tom, že pokud se potraviny běžně tepelně upravují i konzumují, je hliník nejstálejší a prakticky nerozpustný. Horší je to, pokud je uvařené jídlo ochuceno ještě v hliníkovém nádobí octem či je při vaření použita pitná voda se zvýšenou kyselostí. Pak může dojít k uvolnění hliníku, který může potencionálně škodit.

Zpět nahoru

NOVÉ ČLÁNKY KAŽDÝ TÝDEN ZDARMA NA VÁŠ E-MAIL?

Přihlaste se zdarma k odběru novinek z webu Celostnimedicina.cz a už Vám neunikne ani jedna zajímavost ze světa celostní a alternativní medicíny.