Dna a dieta

Je chronické onemocnění, vyznačující se zvýšeným množstvím kyseliny močové ve tkáních těla. Projevuje se zvýšenou hladinou kyseliny močové v séru, charakteristickými kloubními příznaky, často i rozmanitými projevy mimo-kloubními, zejména postižením ledvin.

Jedná se o metabolické onemocnění, které se dotýká purinů. K onemocnění mohou vést také genetické (dědičné) vlohy. V lidské DNA je již několik desítek milionů let poškozený gen zodpovědný za syntézu enzymu urikáza, který u většiny ostatních živočichů odbourává kyselinu močovou. Ta je v krvi špatně rozpustná, na rozdíl od metabolitů po štěpení urikázou. Nemocný člověk odbourává puriny příliš rychle a výsledkem je právě zvýšená hladina kyseliny močové. Postižený organismus produkuje nadměrně enzym xanthin oxidázu (XAO), což vede k hromadění kyseliny močové v krvi a tkáních, později ke krystalizaci – za působení gravitace – obvykle v chladných spodních částech lidského těla. Vytvořené jehličkové urátové krystalky pronikají jako skutečné jehly do málo prokrvených tkání, zejména do kloubů, kde způsobují autoimunitní reakce – zánět. Kromě diety se toto nevyléčitelné onemocnění léčí podpůrně za pomoci blokátoru xanthin oxidázy Allopurinolu s obchodním názvem Milurit. Enzym urikáza je možné syntetizovat a používá se při náročných operacích nebo při chemoterapii, kdy je vysoká hladina kyseliny močové riziková.

Často se kyselina močová usazuje přednostně v kloubu palce u nohy, ale náchylné k jejímu ukládání mohou být i jiné další klouby, například kotníky, kolena, zápěstí i klouby prstů. Obvyklým prvním příznakem je prudká bolest. Hovoříme o dnavém záchvatu, kdy se v kloubní tekutině vysráží močan sodný v podobě již popsaných mikrokrystalů a tím pak dochází k zánětu postiženého kloubu a k jeho zčervenání, otoku a vzniku extrémní citlivosti na dotek.

Kyselina močová je vedlejší produkt rozkladu některých potravin, takže dna úzce souvisí s výživou, jako je přejídání. Ale na vzniku se mohou podílet i další faktory: některé léky, stres, operace nebo poranění kloubu, infekce, časté rentgenování určitého kloubu při jiné nemoci.

Diagnóza je potvrzena laboratorně a zachycením rtg změn na kloubu.

Klasická léčba spočívá při akutním záchvatu v klidu na lůžku, dietě a podávání léků se salicyláty a kolchicinem.

Dieta při dně

U dlouhodobých potíží klademe velký důraz na dodržování diety s omezením přívodu nukleoproteinů. Nejvíce se vyhýbáme potravinám s vysokým obsahem nukleoproteinů – vnitřnosti, sardinky, ančovičky, masové extrakty, masové polévky a omáčky. Omezujeme potraviny se zvýšeným obsahem nukleoproteinů – červená masa, luštěniny, mořské ryby, úhoř, humr, sladkovodní ryby, maso. Vždy zakazujeme alkohol, včetně piva, červeného vína a také sůl. Uvedená jídla mohou zvýšit hladinu kyseliny močové a tak přispět k akutnímu záchvatu dny. A také musíme připomenout některé léky jako diuretika, která jsou často užívána ke kontrole vysokého tlaku krve nebo ke snižování otoků – také mohou způsobit akutní záchvat dny. A dále stres, infekce trauma a jiné.

Naopak doporučujeme pití velkého množství vody. Alkalické minerálky mají přednost, protože napomáhají alkalizaci moči, a tím k udržení jinak špatně rozpustné kyseliny močové v roztoku, takže se předejde tvorbě močových konkrementů. Nezapomínáme na pravidelnou pohybovou aktivitu.

Hnědá rýže, kukuřice, vařené zelí nebo kapusta, celer, mrkev, pečené sladké brambory, cibule, datle, čerstvá dužina z kokosu, avokáda, med, hrozinky, zakysané mléčné výrobky, (jogurt, tvarohový farmářský sýr, kysaná smetana), čerstvé kaštany/mandle (ne vařené), banány, hrušky, jahody, třešně, pomeranče, kiwi, grepy, sojová omáčka (přidaná k ochucení rýže), čerstvé neslazené ovocné džusy (chlazené nebo mražené – ne z brusinek) a pečené brambory (ne bílé brambory).

Na pečené brambory je vhodné používat zakysanou smetanu. Zařazujte některé z těchto jídel do svého každodenního jídelníčku. Když máte záchvat dny, pak byste měli plně využívat výše uvedená jídla. Například – hnědá rýže, čerstvé mandle a kukuřice poskytuje všechny bílkoviny a aminokyseliny, které jsou také v mase, ale bez purinů. Alkoholické nápoje jsou nevhodné, zejména destiláty.

Pokrmy a potraviny nevhodné, s vysokým obsahem purinů (případně oxalátů) – vnitřnosti: brzlík, játra, ledvinky, mozeček, plíce, slezina, kostní morek, krev, játrové paštiky, jaternice, jaternicové polévky, masové koncentráty, zvěřina a výrobky z ní, kořenící směsi a koncentráty: Maggi, sojová omáčka, masové kostky, maso a masné výrobky: nakládaná masa, uzeniny, masa mladých zvířat (telecí, jehněčí, kuřecí), ryby a rybí výrobky: sardelová pasta, očka, olejovky, šproty, rybí konzervy, nakládané ryby ostatní: obilniny a celozrnné výrobky, luštěniny droždí, čokoláda, kakaový prášek, špenát, reveň, červená řepa, fíky. V běžné stravě je třeba vybírat ty potraviny, jejichž obsah purinů je nízký.

Hodnoty obsahu purinů jsou uvedeny v tabulce. Ve výsledku jde tedy o lehce redukční stravování rozdělené do více denních dávek (cca 4x).

Obsah purinů v potravinách (mg/100g) – Hodnoty purinů převzaty z Oddělení klinické výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Maso, uzeniny
Hovězí40
Telecí48
Vepřové 48
Skopové46
Kuřecí 40
Králičí 38
Zvěřina35-39
Šunka 24
Anglická slanina25
Vnitřnosti
Játra95
Ledvinky 80
Jazyk 55
Telecí brzlík 400
Ryby
Kapr54
Losos22
Pstruh56
Sardinky120
Sleď69
Štika48
Sardinky120

 

Mléko, vejce
Mléko1
Vejce2
Bílek1
Žloutek 5

 

Tuky, ořechy, kakao
Kakaový prášek 1900
Mandle 9
Lískové ořechy10
Vlašské ořechy8

 

Mouka, pekárenské výrobky
Žitná nebo pšeničná mouka0
Celozrnný chléb 14
Bílé pečivo8
Ovesné vločky30

 

Brambory, luštěniny, zelenina
Brambory6
Čočka70
Hrách45
Fazole44
Celer10
Cibule1
Fazolové lusky5
Zelený hrášek80
Chřest14
Kapusta6
Kedlubny5
Květák10
Mrkev2
Okurky3
Pór3
Rajčata4
Reveň4
Ředkvičky6
Řepa červená5
Salát hlávkový5
Špenát23
Zelí bílé5
Zelí červené8
Houby5

 

Ovoce
Borůvky2
Hrušky1
Jablka1
Jahody 5
Meruňky0
Švestky1
Hroznové víno 1
Pomeranče1

 

Zpět nahoru