prozdravi.cz
Vše pro vaše zdraví
krasa.cz
Vše pro vaši krásu
parfemy.cz
Značková parfumerie
hodinky.cz
Značkové hodinářství
sperky.cz
Značkové klenotnictví
vivantis.cz
Být sám sebou
logo  
lékařská poradnakatalog stránekobchod pro zdraví

Najdete nás na facebooku
Joalis


Cukry, cukry a zase cukry... Kolik jich vlastně je?

15.12.2015
Cukry, cukry a zase cukry...

V řadě přípravků se často setkáváme s různými druhy cukrů, z nichž nejznámější jsou glukóza, fruktóza a laktóza. Existuje jich i mnohem více druhů, jen si často neuvědomíme, že se jedná o cukry. Odborník by nás v první řadě upozornil, že název cukr je ne zcela správný. Jejich správný název je sacharidy. Název je odvozený z latinského jména saccharum, tedy doslova právě cukr - nicméně správně jsou sacharidy. Zejména ve starší literatuře se můžeme setkat s názvem karbohydráty nebo uhlovodany. Některé z nich jsou přírodního původu, jiné jsou vytvořeny uměle. Aniž bych se pouštěl hlouběji do chemické nomenklatury sacharidů, zmíním se jejich dělení stručně.

Monosacharidy

Základní cukry, které se nemohou již dále v organismu štěpit, se nazývají monosacharidy. S některými jste se mohli setkat na krabičkách doplňků stravy mezi obsaženými pomocnými látkami - můžeme jmenovat galaktózu. D-manóza je zase užitečný pomocník při infekcích močových cest, kdy zabraňuje bakteriím se uchytit na sliznici močových cest a škodit. Rovněž sem patří D-glukosamin nebo D-galaktóza, které jsou součástí látek glukosamin sulfátu a chondroitin sulfátu, jenž jsou důležitými součástmi přípravků na kloubní výživu. Nejznámějším monosacharidem je ovšem glukóza (někdy označovaná jako hroznový či krevní cukru).

 

Glukóza

Nejznámějším monosacharidem je glukóza (v staré lékařské literatuře byla pravotočivá forma glukózy, D-glukóza označovaná jako dextróza). Je nezbytná pro správné fungování našeho organismu, protože je základním a nejrychlejším zdrojem energie pro tělesné tkáně. Například pro nervové buňky a červené krvinky představuje jediný zdroj energie.

 

Koncentrace glukózy v krvi (odborně glykemie) je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot (3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l). Je přísně regulována řadou mechanismů: inzulinem, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − glukagonem, katecholaminy, glukokortikoidy a růstovým hormonem, které glykemii zvyšují.

 

Glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie a je základním projevem diabetes mellitus. Při diabetu se objevuje glukóza i v moči. Vzniká tím, že krevní glukóza je propuštěna ledvinami do moči, kde se normálně nevyskytuje. Je to způsobeno nadměrným množství glukózy při cukrovce v krvi - tělo se ji snaží za každých okolností zbavit.

 

Udávaná bývá hodnota krevní glukózy přesahující 10 mmol v 1 litru krve (norma je do 6,1 mmol v litru). Tělo se pak snaží tohoto nadbytku zbavit, a cukr se pak, zejména při průchodu ledvinami, do naší moči dostává. Glukóza v moči se vyskytuje i u těhotných žen. U některých žen je přítomnost glukózy v moči během těhotenství přirozená, a není příznakem žádného onemocnění. U jiných může naopak glukóza v moči svědčit pro možný vznik těhotenské cukrovky.

 

Pokud chceme vědět, kolik je glukózy v konkrétní potravině, musíme znát její glykemický index. Glykemický index je údaj, popisující, do jaké míry daná potravina zvyšuje hladinu krevního cukru. Čím rychleji je jídlo stráveno, tím vyšší má glykemický index. Podle tohoto indexu má glukóza (nejjednodušší sacharid) 100 bodů a všechny ostatní potraviny se s touto hodnotou poměřují. Nejvyšší glykemický index mají potraviny tvořené především jednoduchým cukrem - glukózou (bílé pečivo, bagety, hamburgery, pizza, koblihy apod.), naopak nejnižší je glykemický index potravin s vysokým podílem komplexních sacharidů.

 

Pokud sníme potraviny s velkým množstvím glukózy, tělo na to reaguje zvýšeným vyloučením inzulínu, který má hladinu glukózy v krvi snížit. Navíc vylučování tohoto hormonu probíhá setrvačníkovým efektem - i když už ho není třeba, stále se ještě vylučuje. Výsledkem je velký pocit hladu - a hrozba vzniku začarovaného kruhu obezity. Proto je nutno jíst i potraviny s nízkým glykemickým indexem, které strávíme pomaleji a nemáme po nich tak rychle pocit hladu. Pozor by si na vyvážené složení jídelníčku měli dávat zejména obézní pacienti, diabetici a jedinci s kardiovaskulárními nemocemi v rodinné anamnéze. Je vědecky potvrzeno, že chronicky zvýšená hladina inzulinu v krvi (hyperinzulinémie) je samostatným rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních nemocí.

 

Fruktóza

Dalším monosacharidem je fruktóza. Fruktóza se nachází v mnoha potravinách, zejména v ovoci, od toho je odvozeno její pojmenování ovocný cukr. Velké procento je v medu (38 %), lesním ovoci, melounech, cibuli, kukuřici a mnoha dalších potravinách. Je důležité zmínit, že v dnešní době, kdy mám v oblibě netradiční potraviny, je výrazně obsažena například v agávovém či datlovém sirupu. Fruktóza je často součástí různých sladkostí a zejména sladkých limonád. Můžeme ji často mít v potravě více, než tušíme. To může mít za následek vzestup nežádoucích triacylglycerolů v krvi. Triacylglyceroly (TAG) jsou tuky uložené v tukové tkáni, zejména v podkoží, a slouží jako zásobárna energie. Pokud se jejich hladina zvýší nad normální úroveň, zvyšuje se riziko vzniku a rozvoje aterosklerózy.

 

Při této nemoci dochází k ukládání tuků ve stěnách cév a to omezuje proudění krve. Kvůli nedostatečnému zásobování orgánů krví dochází ke zdravotním komplikacím - především onemocnění srdce, mozku, dolních končetin. Tuk se ale může usazovat i v játrech, kde může dojít ke steatóze (ztučnění) jater. Nevhodná je také pro diabetiky, protože u nich se může společně s další látkou, glucitolem, hromadit v čočce v oku a způsobit vznik diabetické katarakty. Pokud ovšem konzumujeme fruktózu v rozumném množství, jistou výhodu oproti již uvedeným nevýhodám přestavuje nízký glykemický index. Dále do této skupiny patří například arabinóza, xylóza a další.

 

Disacharidy

Další skupina sacharidů jsou disacharidy. Jsou tvořeny dvěma cukernými jednotkami - např. sacharóza ("řepný cukr"), maltóza ("sladový cukr") nebo laktóza ("mléčný cukr").

 

Laktóza

Z nich se budeme věnovat laktóze. Laktóza je disacharid označovaný také jako mléčný cukr, který tvoří podle druhu mléka 2-8 % pevných látek v mléce. Velmi často se využívá jako pomocná látka při výrobě léků i doplňků stravy. Největší problém představuje u tohoto disacharidu intolerance neboli nesnášenlivost laktózy.

 

Je třeba ji rozlišit od alergie na bílkovinu kravského mléka, se kterou je někdy zaměňována. Liší se od sebe tím, co tyto poruchy způsobuje. Zatímco intolerance laktózy je způsobena nedostatkem enzymu laktáza, který mléčný cukr rozkládá, u alergie na mléko se jedná o imunitní odezvu organismu na mléčné bílkoviny. Enzym laktáza chybí, protože organismus ho není schopen produkovat (tento enzym mléčný cukr rozkládá ve střevech).

 

Pokud k tomu nedojde, mléčný cukr se ve střevech nestráví a jeho přebytkem se pak živí přirozené střevní bakterie. Tyto bakterie při jeho zpracování produkují plyny (CO2 či H2) a další látky, které dráždí tlusté střevo a tím způsobují nadýmání, střevní koliky, průjmy a zvracení. Méně častými projevy jsou atopické ekzémy, nechutenství, pálení žáhy, pocit plnosti a bolesti břicha. Proto jsou k dispozici na trhu již přírodní přípravky s obsahem enzymu laktázy, které pomohou zlepšit vstřebávání laktózy při nedostatku laktázy v našem těle.

 

Hlavním zdrojem laktózy jsou samozřejmě mléčné produkty. Je přitom jedno, jestli jsou mléčné výrobky vyrobeny z kravského mléka, nebo z mléka jiných zvířat. Laktóza je přirozenou součástí všech mlék včetně lidského.

 

O složení se musíme zajímat ale i u ostatních potravin. Mohou se v nich objevit různé složky mléka a tedy laktóza. Jedná se nejčastěji o tyto: pečivo sladké i slané, plněné oplatky, čokoládové a tukové polevy, energetické tyčinky pro sportovce, instantní pokrmy, uzeniny, margaríny, koktejly na hubnutí a další pokrmy. Samotná laktóza se přidává například do některých mléčných čokolád, zmrzlin, ochucených bramborových lupínků nebo sladkého pečiva. Přítomnost laktózy může překvapit i v šunce nebo jiných uzeninách.

 

Polysacharidy

Další skupinu, polysacharidy, již zmíním pouze stručně. Jsou tvořeny více než deseti cukernými jednotkami. V potravě se často objevují vysokomolekulární polysacharidy, což jsou přírodní polymery složené z mnoha desítek až stovek cukerných jednotek. V živých organismech slouží jako dlouhodobá zásobárna energie (škrob, glykogen) nebo mají stavební funkci (celulóza, chitin). K nestravitelným polysacharidům patří i vláknina.

 

Na závěr je třeba uvést, že podle doporučení pro vyváženou stravu mají sacharidy ve výživě člověka tvořit 50 až 55 % z celkového energetického příjmu. Měli bychom se zaměřit na správný výběr sacharidů (které mají nízký glykemický index) a dávat přednost především polysacharidům a dbát na dostatečné množství vlákniny ve stravě. To znamená jíst výrobky z celozrnné mouky (celozrnné pečivo, těstoviny), luštěniny, ovesné vločky, müsli s co nejnižším množstvím přidaného cukru, neochucené jogurty a další mléčné výrobky a samozřejmě dostatek zeleniny.

 

Cukr je možné nahradit nekalorickými či nízkokalorickými sladidly, jako je aspartam, stevia, sukraloza a další. Z nich mohu příznivcům přírodní medicíny a zdravé stravy doporučit v současnosti velmi oblíbenou stévii.

 

Celková nabídka zdravých sladidel.


Související články:
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Diabetes a glykemický index potravin
Potravinová intolerance
Glykemický index potravin - pomocník při výběru jídelníčku


15.12.2015
autor: PharmDr.Tomáš Arndt
další články v rubrice: Výživa


 
Bioženy ohrožují zemi
Vyvážená strava - pomoc při překyselení
Vitamín B3 – Niacin
Dýně Hokaido
Cukrovka - příznaky a hodnoty glykemie
Hemeroidy - léčba, která zabírá
Překyselení organismu a zrádnost jeho jednoduchých řešení
Mládež, alkohol a oparový virus
Jak snížit hladinu škodlivého LDL cholesterolu přirozenou cestou
Priessnitzův obklad

134,- Kč
(c) 2004-2016 www.celostnimedicina.cz
O násRSS