Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Každý rodič chce pro své děťátko jen to nejlepší. Sterilizujeme vše, s čím přijde miminko do styku, oblečení, které se dotkne jeho jemné pokožky, pereme na vyvářku, žehlíme každé body a snažíme se vytvořit to nejlepší, ale také nejčistější prostředí. Je to však správně? Nebývají nakonec děti, které nežijí zase až v takovém extrémním pořádku, zdravější? Není lepší občas nechat dítě zkoumat (ochutnávat) okolní svět?
„Bordel v bytě – zdravé dítě“?
Motto „Bordel v bytě – zdravé dítě“ patřilo za dob mé mateřské dovolené k nejoblíbenějším. Sterilní prostředí se mi příčí a také jsme často podnikali výlety do přírody. Vím, s jakým nechutenstvím sledovaly ostatní maminky mého batolícího se potomka, kterému z pusy vykukoval tu trs trávy, tu kousek hlíny. Pro maminky, jež své děti honily s dezinfekčními přípravky, bylo upatlané dítě zkrátka nepřípustné. Zajímavé však bylo, že zatímco můj syn měl jednou či dvakrát za rok rýmu, „vydezinfikované“ ratolesti prodělávaly jednu chorobu za druhou.
Kult sterilního domova je pro děti skutečně spíše zátěží, nežli ochranou. Děti, které nemají šanci dostat se do styku s běžnými nečistotami, ale také například s alergeny (prach, pyl, zvířecí srst), mají prokazatelně slabší imunitu a jsou náchylnější k různým nemocem, ale také alergiím. Je například vědecky dokázáno, že děti vyrůstající na farmách, kde mají větší přístup k přírodní „špíně“, jsou zdravější a mají mnohem méně alergií a autoimunitních problémů než děti, které tráví dětství zavřené doma. Děti si zkrátka potřebují osahat a ochutnat okolní reálný svět.
Potřebné ochutnávky
Zatímco v některých rodičích vyvolává představa dítka, které konzumuje trávu, ochutnává hlínu či olizuje kamínky, běsy, existují důkazy, že taková občasná „degustace“ okolního světa je pro naše ratolesti dokonce přínosná. Nejen, že pomocí ochutnávek poznávají okolí – vzpomeňme na Freudův popis orální fáze dítěte – ale také si budují imunitní systém, který je pak schopen je ochránit. Většina bakterií, se kterými dítě přijde běžně do kontaktu, posiluje jeho obranyschopnost. Čím méně bakterií „bydlí“ ve střevní mikroflóře dětí, tím více nemocí se může objevit. To platí i pro nás dospělé.
Živě si pamatuji, jak babička na chalupě s úsměvem uklidňovala úzkostlivou tetu z Prahy větou – „Jarmilko, hlína není špína“. Pro tetu byl pohled na její vymydlenou holčičku sedící na hliněném dvorku strastiplný, ale babička měla pravdu. V hlíně se totiž ukrývá řada „přátelských“ bakterií, které jsou prospěšné pro střevní mikroflóru. Snad všechny děti hlínu milují, protože instinktivně vědí, že je pro jejich imunitní systém prospěšná. Hovoříme samozřejmě o běžném kontaktu, kdy si děti s hlínou hrají, zkoumají ji, sedí na ní a sem tam ji třeba olíznou.
Myčka, dezinfekční gely a vlhčené ubrousky
Zatímco dříve se nádobí mylo najednou v jednom lavoru, dnes má téměř každá domácnost svou vlastní myčku na nádobí. Ano, je to báječný pomocník, který šetří čas, ale nádobí je pak zcela vysterilizované a nezůstanou na něm žádné bakterie. To na nádobí ze škopku zůstávaly a my je pak přirozeně dostávali do těla. My i naše děti. Zkrátka platí poměr – čím pestřejší střevní mikroflóra, tím pevnější zdraví.
Málokterý kočárek dnes není ověšen desinfekčními přípravky – různými gely, krémy či vlhčenými ubrousky. Maminky vystrašené přítomností bakterií jimi děti neustále čistí a ty si pak tyto „vydezinfikované“ ruce opět strkají do úst. Ano, například vlhčené ubrousky pomohou očistit ušpiněné dítě na cestě z hřiště, ale také je třeba mít na paměti, že všechny tyto desinfekční přípravky jsou napuštěny pestrou směsí chemických látek, které se skrze kůži dostávají do celého těla a mohou představovat zdravotní rizika. Určitě větší, než trocha bláta na ručkách. Místo desinfekce s sebou noste pro SOS případy lahev s vodou. Poslouží stejně a je bez nadměrné chemie.
Jablko versus gumový vitamin
Řada maminek pořizuje ve snaze posilovat dětem imunitu nejrůznější doplňky stravy, neboť nedůvěřují kvalitě lokálního ovoce. Nicméně je prokázáno, že pro dítě je větším přínosem právě jablko či jiné sezónní ovoce ze zahrádky, než gumový bonbon z lékárny, do kterého je přidán umělý vitamin (a často další pojivové látky). Ostatně, jestli to s čistotou budeme přehánět i nadále, hrozí nám pilulky s bakteriemi, které děti, přikované ve sterilních domácnostech u tabletů a mobilů, nebudou mít jak získat. Pokud chcete dětem přece jen dopřát něco navíc, zvolte přírodní variantu. Častá je ale i zátěž těžkými kovy (rtuť, olovo), z léků nebo antibiotik z vody a potravy. Důležitou součástí preparátu je i detoxikace gliového systému, který je často zatížen toxiny například z očkovacích vakcín.