Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Betanin je obvykle získáván z extraktu šťávy červené řepy, koncentrace betaninu v červené řepě může dosáhnout 300-600 mg/kg. Najdeme jej u nás také v mangoldu, jeho zdrojem jsou i některé kaktusy – opuncie. Když studujete zdravotně přínosné zeleniny, pak červená řepa či mangold mezi ně patří. Obsažené betalainy obecně fungují jako antioxidanty, mají protizánětlivé a tkáně čisticí vlastnosti.
Betalainy
Betalainy jsou pigmenty obsahující dusík a jsou rozpustné ve vodě. Rozlišujeme
- červeno-fialové betacyaniny
- žluto-oranžové betaxanthiny
Jsou poměrně nestabilní.
Betanin
Betanin (betanidin-5-O-β-glukosid) patří v rostlinné říši mezi betacyaniny. Podle nařízení o potravinářských doplňcích je povolen jako přírodní červené potravinářské barvivo (E162). Kromě toho se betanin používá jako barvivo v kosmetice a léčivech. Řepou obarvená voda se následně průmyslově zahušťuje.
Betanin vykazuje genově regulační vlastnosti, ovlivňuje některé enzymatické reakce a antioxidační obranné mechanizmy. Betanin možná brání oxidaci LDL a poškození DNA. Betanin se dobře vstřebává ze střeva.
Vzorec:
Literatura o zkušenostech s červenou řepou v léčení
V knize Rostliny používané proti rakovině popisuje Jonathan Hartwell mnoho případů, kdy byla červená řepa používána k léčbě různých rakovinných stavů v celé historii. Červená řepa, ze které byl připraven odvar, byla podávána u nádorů střev, hlavy, nohou, genitálu a konečníku, u rakoviny plic, rakoviny prostaty, rakoviny prsu a u leukemie. Tyto informace jsou však neoficiální a studie byly založeny na malém počtu pacientů.
V recenzi Rosenbergovy literatury autor poznamená, že Osiander Göttingen používal červenou řepu jakožto lék na nádory nosu v r. 1826. Moderní zájem o červenou řepu jako lék na onemocnění rakovinou se datuje od r. 1930. Tehdy němečtí lékaři Farberse a Schoenenberger používali červenou řepu k léčbě pacientů s rakovinou a v roce 1939 maďarský profesor Bakay provedl pokusy na pacientech s nádory včetně leukémie a pozoroval u nich zlepšení celkového zdravotního stavu.
Jistý Mexičan jménem Erdos sbíral během cestování po Evropě a Africe r. 1939 neoficiální důkazy pro léčení rakoviny červenou řepou. Popsal setkání s léčitelem v pohoří Atlas, jenž mu tvrdil, že červenou řepou úspěšně léčil zhoubné nádory, a rovněž uvedl setkání s léčitelem v Jugoslávii, který poukázal na to, že v oblastech země, kde se konzumuje velké množství červené řepy, nejsou hlášeny žádné fatální rakoviny žaludku nebo plic.
V roce 1950 maďarský lékař zavedl novou, revoluční léčbu rakoviny pomocí syrové šťávy z červené řepy. Ve svých dokumentech z r. 1960 popisuje pozoruhodný úspěch v léčbě pacientů různých typů nádorového onemocnění. Jeho pověst rostla a šťáva z červené řepy se stala vyhledávanou pro léčbu rakoviny. Ta spočívala na denní konzumaci jednoho litru šťávy po dobu alespoň dvou až tří měsíců. Výsledky jeho pozorování však stále ještě nebyly podloženy větším počtem hodnocených případů, a tak na lékařském kongresu r. 1979 jeho vrstevníci kritizovali, že předložené důkazy byly málo přesvědčivé.
Nicméně, červená řepa obsahuje několik sloučenin, u nichž se předpokládají protirakovinné vlastnosti, včetně alkaloidu allantoin. 1960 bylo v Rumunsku prokázáno Constantinescem, že allantoin má protinádorový účinek. Ve stejném roce v několika studiích popsal, jak pomocí extraktů z červené řepy normalizoval dýchání izolovaných nádorových buněk.
Kapadia prováděli studie na buněčných kulturách a na zvířatech a potvrdili, že šťáva z červené řepy měla významné účinky nádor – inhibující a antimutagenní. A byla vyslovena myšlenka, že efekt červené řepy na rakovinné buňky je pravděpodobně v důsledku spojených účinků betaninu, allantoinu, vitaminu C a dalších přítomných látek. Byl také ustanoven lékařský závěr, že červená řepa nemůže být považována za lék proti rakovině, avšak může mít zesilující efekt tím, že zlepší celkový zdravotní stav pacienta a také že červená řepa může hrát prospěšnou roli v prevenci rakoviny.
Zájem vědců se stále soustředí na výzkum červené řepy ve vztahu k imunitním reakcím při rozvoji rakoviny.
V experimentu na myších vědci uměle vytvořili plicní rakovinu pomocí vinylkarbamátu a benzopyrenu: Jedné skupině myší potom podávali betanin v pitné vodě a ukázalo se významné utlumení plicního rakovinného procesu. To vědce povzbudilo v dalším výzkumu, aby se betanin mohl využívat v prevenci lidské rakoviny plic. A nejen to, další práce se věnují výzkumu, zda betanin může účinně potlačovat rozvoj nádorů na různých jiných orgánech. Např. extrakt z červené řepy byl porovnáván s proti-nádorovou substancí doxorubicinem, tedy lékem z kategorie antrycyklinových protinádorových antibiotik, používaným pro spektrum různých rakovin, mj. rakoviny prostaty a prsu. Vědce zaujal fakt, že chemická struktura chemického léku a betaninu je podobná. Kdyby se mohl použít extrakt z červené řepy, snížily by se vedlejší účinky, jež s sebou nese doxorubicin. Obě látky vykazují cytotoxický efekt v závislosti na dávce. U extraktu červené řepy je výrazně nižší. Autoři pak studovali možnost kombinace obou – chemického doxorubicinu a přírodního extraktu z červené řepy – a zdá se, že je to dobrá myšlenka, protože se tím zvyšuje účinnost chemické látky a umožňuje to snížit její dávkování, a tím i snížit nežádoucí vedlejší účinky.
Zánět a bolest
Je třeba se zmínit o enzymu, který se nazývá cyklooxygenáza. V organizmu se vyskytuje ve dvou formách: COX-1 a COX-2.
První z nich zajišťuje fyziologické funkce (především ochranu žaludeční sliznice). Druhá z nich reaguje na působení zánětlivých faktorů. Katalyzuje tvorbu prostaglandinů jako odpověď na zánět, a tím napomáhá k rozvoji zánětu, k bolestivým vjemům a ke zvýšení teploty.
V klinické praxi, třeba v oblasti ortopedie, se používá řada léků, jež působí proti COX-2, a tím zmírňují rozvoj zánětu, bolestivosti a snižují teplotu. Jenže mají nežádoucí účinky, projevující se ve funkci ledvin, žaludku, endoskopicky byly zjištěny žaludeční nebo dvanáctníkové vředy apod. Jako léky nové generace byly uvedeny na trh nové skupiny protizánětlivých léků – inhibitory cyklooxygenázy (COX), které mohou hlavně přes působení na COX-2 zmírňovat bolest a zánět bez nežádoucích účinků na sliznici gastrointestinálního traktu. Myslelo se, že se tohoto účinku může využít i v jiných případech, kde je potřeba zmírnit bolest a zánět, ale toto „nadšení“ pro tento druh léčiv časem opadlo a ukázalo se, že obecné podávání těchto léků není opodstatněno.
V této souvislosti svítá naděje, že přírodní pigmenty získané z červené řepy, mezi něž patří i zde popisovaný betanin, mají potenciál působit proti COX, a tím se mohou podílet na zastavování růstu nádorových buněk v prsu, tlustém střevu, žaludku, centrálním nervovém systému.
Červená řepa v mé desetileté praxi
Mohu jen subjektivně hodnotit, neměl jsem a nemám podmínky k tomu, abych prováděl standardizované dvojité a slepé pokusy. Moje pozornost se soustředila na sledování hlavně klinických projevů a některých laboratorních parametrů, hlavně těch, jež jsou dostupné: krevní obraz, zánětlivé markery, jako např. třídu IgM imunoglobulinů CRP, ASLO… Sledoval jsem, zda dochází při užívání extraktu z červené řepy ke snižování hodnot, které byly na počátku u sledovaných pacientů vysoké. Vysoké hodnoty IgM jsou ukazatelem u chronických zánětů nebo alergií a při užívání extraktů červené řepy lze pozorovat snížení hodnot, vidím souvislost s protizánětlivým působením extraktu. Při úzkém kontaktu s pacientem jsou taková zjištění povzbudivá. Máme k dispozici přírodní zdroj, užívání není spojeno s vedlejšími projevy a lze pozorovat ustupující chronický zánět.