Bez kyslíku není život

 Pojďme se společně podívat na to, jak je kyslík pro naše tělo důležitý.

 

Tři pojmy

Kyslík

  • potřebuje každá tělní buňka, protože bez kyslíku buňky nemohou tvořit energii a umírají.

 

Mitochondrie

  • jsou malé “továrny” vytvářející energii ve formě ATP, jsou jako generátory energie pro každou živou buňku.

 

ATP (adenosintrifosfát)

  • je molekula nesoucí energii, kterou vychytává z chemických reakcí při rozpadu molekul potravin a uvolňuje ji, aby byla použita k mnohým životním funkcím. Zde je tedy zdroj energie, jenž udržuje organizmus při životě. To se děje ve složitém procesu oxidační fosforylace, a tento proces vyžaduje velké množství kyslíku. Zdravé buňky si tedy vytvářejí energii za přítomnosti kyslíku.

 

 

Náhradní řešení

Když organizmus nemá dostatek kyslíku, proces oxidativní fosforylace probíhá pomalu a zastavuje se. Pak je tělo nuceno řešit situaci jiným způsobem a energii si vyrábět bez přítomnosti kyslíku procesem, který se nazývá anaerobní glykolýza. Ale je mnohonásobně méně efektivní. Navíc se při tomto procesu generuje kyselina mléčná, která způsobuje bolest a únavu svalů. A dále vlivem nahromaděné kyseliny mléčné může dojít ke změně pH vnitřního prostředí buňky, což na zdraví nepřidává, ba naopak podporuje vznik jiných zdravotních komplikací.

 

 

Jak se sebou zacházíme

Je to všechno o tom,

  • jakým způsobem se každý člověk stará o přísun kyslíku,
  • jakou technikou dýchá,
  • zda se pohybuje, zda sportuje, jak trénuje,
  • jestli kouří, pohybuje se v zakouřeném či jinak znečištěném prostředí,
  • jak se stravuje, zda jeho strava obsahuje správné živiny a vitaminy, jestli má dostatečný pitný režim,
  • do jaké míry žije ve stresu,
  • jaký má spánek.
  • A pokud má zdravotní problémy, jestli dokáže učinit podstatnou změnu ve svém životě a zanechat těch aktivit či zvyklostí, které mu berou kyslík.

 

 

Následky nepochopení

Je dobré přijmout informaci, že se za výše popsaných situací vytváří takzvaný oxidační stres, což je výsledek porušení rovnováhy mezi antioxidační kapacitou buňky a množstvím volných radikálů. Buňka potřebuje své antioxidační enzymy, které mají obrannou funkci, žel, nedostatek kyslíku způsobí nefunkčnost právě těchto enzymů, a tím se volné agresivní radikály začnou patologicky prosazovat.

 

A tehdy se objeví nejprve různé nespecifické příznaky nepohody jako fyzická a psychická únava, snížení výkonu, nezájem o aktivitu, bolesti hlavy, migrény, nesoustředěnost, nervozita, poruchy paměti, nespavost, zhoršení imunity, a pokud trvá popsaná situace dlouho, stanovuje lékař nemoci typu: Alzheimerova choroba, demence, degenerace sítnice, kornatění tepen, cukrovka, rakovina…

A to jsou vlastně projevy degenerace buněk, jež nemají energii, svou funkci vykonávají neefektivně, což jsou podmínky pro rozvoj rakoviny, pro selhávání imunity a tak dále. Tělo přechází na „náhradní“ anaerobní dýchání, ale porovnejme:

Při uvolnění jedné chemické vazby ATP vzniká energie kolem 30 ATP molekul na jednu molekulu glukózy, kdežto při anaerobní glykolýze se dostaneme ke dvěma molekulám ATP, a to samozřejmě nestačí. Buňky s nedostatkem ATP se poškozují, rozpadají, předčasně stárnou, dokonce umírají.

Nedostatek ATP negativně ovlivní fungování sodík-draslíkové pumpy, a to znemožní programování přirozené apoptózy, tedy programování odumření staré buňky. Nedostatečná apoptóza může obecně způsobit nadměrné pomnožení buněk. Když se buňky dělí rychleji, než umírají, tkáň nadměrně bují a dochází ke vzniku nádorů…

 

Pokud se člověk dostane do degenerativní fáze svých onemocnění a lékaři mu určí nepříjemnou diagnózu, bude pošetilé si myslet, že lze takový stav vyléčit. Lékařská věda nabídne hyperbarickou kyslíkovou terapii, aby se popsaný proces trochu zpomalil a jinými léky potlačuje projevy, postižené orgány udržuje uměle v chodu a podobně. Je jistě jasné, že prioritou má být včas provedená změna života, každý musí včas pochopit, co dělá špatně, a bez odkladu musí začít správně dýchat. Což je vlastně jeho nejpodstatnější lék.

 

 

Zpět nahoru