Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Kašel představuje sám o sobě jeden z příznaků onemocnění horních cest dýchacích, na druhé straně je to nezbytný reflex, kterým se náš organismus snaží zbavit škodlivých částic z okolního prostředí. Dráždit ovšem nemusí jen částice, může se jednat také například o chlad či o některou z forem alergie. Pak je to v pořádku, ovšem co nás zajímá je, jak zvládnout kašel (a případně usnadnit odkašlávání), pokud se projeví jako symptom čili příznak nemoci.
Jaké jsou příčiny kašle?
Může to být projev astmatu, ale také projev gastroezofageálního refluxu, kdy se potrava vrací do jícnu a nutí nás kašlat. Nejčastější příčinou je, dá se říct, zatékání hlenu, který se hromadí v horních cestách dýchacích a tělo se ho potřebuje zbavit. Dostává se tam z nosních dutin, kdy při zadní rýmě dochází k zatékání hlenu. Hlen je odborně označován jako sputum.
Průběh a vývoj kašle
Ovšem v počátku onemocnění se jedná o kašel suchý, kdy dochází k podráždění dýchací trubice a začneme kašlat. Kašel je dráždivý, často se opakující a až bolestivý. Každé nadechnutí může při záchvatu nutit ke kašli. Tento kašel je třeba tlumit.
Teprve v další fázi dochází k tvorbě hlenu, jenž se nahromadí v plicích. Ten se objevuje jako následek(většinou) virové nebo bakteriální infekce. Hleny se vykašlávají obtížně, jsou hodně vazké a potřebují zředit.
Jaké léky na kašel používáme?
Skupina chemických a přírodních látek (extrakty z léčivých rostlin) zlepšující vykašlávání se souhrnně nazývá expektorancia. Podle mechanismu působení se dělí na mukolytika, sekretolytika a sekretomotorika.
1. Mukolytika
Jsou látky snižující vazkost (dá se říct “hutnost”) hlenu, dochází k jeho “roztrhání” a tím zlepšují vykašlávání. Jakmile k tomu dojde, zlepší se i celkový průběh onemocnění.
2. Sekretolytika a sekretomotorika
Tato skupina podporuje činnost bronchiálních žlázek. Zvyšují tím produkci serózního hlenu v dýchacích cestách a snižují viskozitu hlenu. Sekretomotorika usnadňují transport hlenu a jeho vykašlávání zvýšením aktivity řasinkového epitelu. Jedná se převážně o přírodní látky (éterické oleje). Z nichž lze uvést eukalyptovou (eucalypti etheroleum), mátovou (menthae piperitae etheroleum) nebo kosodřevinovou silici (pini pumilionis etheroleum).
Ovšem přírodní látky, jako tyto zmíněné, mohou působit více mechanismy. Většina sekretomotorik má i sekretolytický účinek.
Přírodní pomoc s vykašláváním? Voda a bylinky
Vykašlávání lze také podpořit dodržováním správného pitného režimu nebo aromaterapií.
Důležité je nepoužívat mukolytika při suchém a dráždivém kašli. Jak již bylo zmíněno, používají se v lécích, ale také doplňcích stravy různé extrakty, které díky obsaženým látkám působí právě mukolyticky. K těmto látkám patří zejména silice, saponiny, slizy nebo flavonoidy.
Éterické oleje
Silice (též éterické neboli esenciální oleje, olea aetherea) jsou těkavé, často hořlavé, ve vodě nerozpustné olejovité látky (nebo směsi látek). Většinou jsou vonné a mají palčivou chuť. Označení „silice“ pochází z překladu německého slova „Geist“ (neboli „duch“ či „síla“) ve smyslu „prchavé esence“ (latinsky „spiritus“).
V rostlinách jsou silice obsaženy v tzv. siličných kanálcích. Tyto kanálky můžeme v podstatě najít v kterékoliv části rostliny – v plodech, květech, ve dřevě, uvnitř listů nebo ve žláznatých trichomech (výrůstky, jakési “chlupy) na povrchu stonků a listů. Některé rostliny poskytují éterické oleje z různých částí, které se mohou značně lišit svým chemickým složením (například u skořicovníku). Silice jsou například: silice borovicová (Pini pumilionis etheroleum), anýzová (Anisi etheroleum) nebo eukalyptová (Eucalypti etheroleum).
Jak aromaterapie pomáhá při kašli?
Silice zvyšují produkci řídkého hlenu v průduškách díky mírnému dráždění povrchu sliznice. Tento hlen se smíchá s vazkým hlenem (který se špatně vykašlává) a tím se zlepší jeho vykašlávání. Zlepší se i pohyb řasinkového epitelu na povrchu sliznic a tato okolnost také zlepší vykašlávání hlenu. Také působí proti mikroorganismům na povrchu sliznice.
Z léčivých rostlin lze uvést jako příklad tymián (thymus vulgaris). Ten obsahuje silice (thymol, karvakrol, cineol a podobně), které pomáhají při léčbě kašle a mírní jeho průběh. Tymiánové silice se používají i v aromaterapii k inhalacím. Podobné silice (thymol, karvakrol, cymen) obsahuje i mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) se stejnými účinky. Tyto oleje pomáhají velmi dobře rozpouštět hleny.
Slizy kolem nás
Slizy je souhrnné označení pro viskózní, lepkavou a mazlavou strukturu tvořenou nejčastěji vodou a makromolekulárními cukry. Mají schopnost tvořit koloidní roztok s vodou. Při roztírání této lepkavé látky nad určitou hranici se sliz stává tekutým. Této vlastnosti se využívá v léčbě kašle. Mají schopnost zklidňovat podrážděnou sliznici a jsou obsaženy v rostlinných expektorancií (např. proskurník lékařský nebo podběl lékařský).
Jedním z nejznámějších slizů je jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), který obsahuje sliz, který zlepšuje viskozitu hlenu a napomáhá vykašlávání. Jitrocel je vhodný i pro děti.
Z dalších léčivých rostlin je možné uvést tyto: lípa srdčitá (Tilia cordata), proskurník lékařský (Althaea officinalis), podběl lékařský (Tussilago farfara), sléz maurský (Malva sylvestris), pukléřka islandská (Cetraria islandica), břečťan popínavý (Hedera helix) nebo mateřídouška obecná (Thymus serpyllum).
Saponiny
Saponiny jsou přirozeně se vyskytující povrchově aktivní látky. K jejich účinkům patří snížení povrchového napětí. A právě tímto způsobem napomáhají vykašlávání. Tyto látky dráždí povrch sliznice a tím dojde ke zvýšení bronchiální sekrece. To má za následek ztekucení vazkého hlenu a jeho jednodušší odstranění z dýchacích cest.
Jsou příkladem přírodních látek, která podporují vykašlávání dvěmi odlišnými mechanismy:
- Působí totiž jednak sekretolyticky (snižují viskozitu hlenu zvýšením sekrece bronchů)
- Ovlivňují sekretomotoriku (zvyšují aktivitu řasinkového epitelu, a tím usnadňují transport a vykašlávání hlenu)
V rostlinných drogách je můžeme najít v květu prvosenky jarní (Flos primulae), květu divizny velkokvěté (Verbascum densiflorum) nebo v kořenu lékořice lysé (Radix liquiritiae). Vysoký obsah saponinů můžeme najít v břečťanu popínavém (Hedera helix).
Flavonoidy
Flavonoidy jsou velmi bohatou skupinou rostlinných fenolických látek, které se řadí mezi sekundární metabolity produkované různými druhy léčivých rostlin a někdy se setkáme s jejích označením vitamín P. Působí protizánětlivě. Tím zabraňují pronikání bakterií do buněk sliznice dýchacích cest a šíření infekce. Z rostlinných drog jsou obsaženy v květu černého bezu (Sambucus nigra), divizny velkokvěté (Verbascum densiflorum) nebo v lipovém květu (lípa srdčitá, Tilia cordata).
TIP Celostní medicíny: Přečtěte si více o bezpečném použití aromaterapie v článku na partnerském blogu.