Bedrník obecný

Bedrník obecný (Pimpinella saxifraga) je vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 60 cm. Patří do čeledi mrkvovitých (Dauaceae). Má lysou, oblou a jemně rýhovanou lodyhu a vřetenovitý kořen světle hnědé barvy. Má nepříjemný zápach, charakterizovaný jako “kozlí”. Květy jsou bílé až narůžovělé barvy. Plody jsou vejčitého tvaru a na hřbetu žebernaté.

Bedrník roste na loukách, pastvinách, ve světlých lesích a křovinách a podobných plochách. Můžeme ho najít zejména na místech se suchou a kamenitou půdou a s nižším obsahem živin. Jako rostlinná droga se z bedrníku obecného sbírá a zpracovává kořen. Pokud se dobře usuší, měl by mít kořenitou a nasládlou chuť.

Z důležitých látek obsahuje silici s deriváty eugenolu a aromatické kumariny, dále třísloviny, hořčiny, soli draslíku a vápníku, pektin, sliz, saponin, tanin. Obsah kumarinů znamená, že by bedrník obecný neměli užívat pacienti s poruchou krevní srážlivosti (obvykle mají předepsaný Warfarin či obdobný lék).

V tradičním léčitelství se bedrník obecný užívá k odstraňování a rozpouštění ledvinových kamenů, na podporu imunity a celkově k podpoře detoxikace. Při onemocnění horních cest dýchacích se podával kvůli svému sekretolytickému účinku – zvyšoval sekreci sliznic a tím podporoval lepší průběh tohoto onemocnění. Pokud je používán zevně, má hojivý účinek. V léčitelství se podával ve formě tinktury nebo prášku.

Bedrník není vhodný v těhotenství a pro osoby po zánětu ledvin. Předávkování může způsobit vzhledem k obsahu kumarinů fotosenzibilitu (přecitlivělost na světlo). Jako zajímavost lze uvést, že v minulosti se jím kořenilo pivo.

Někdy se u některých národů používají i čerstvé listy jako koření. Listy z důležitějších látek obsahují silice, furokumarin, pimpinellin, kumariny, třísloviny, saponiny, vitamín C a karoten. Podporují látkovou výměnu, pomáhají při poruchách trávení, podporují chuť k jídlu a také zvyšují sekreci trávicích šťáv.

V různých kuchyních se lístky bedrníku se přidávají do polévek, omáček, koření se jimi hlávkový salát. Lze je rovněž přidat do majonézy, bylinkového másla, tvarohových pomazánek. Bedrník se například používá v italské, francouzské, španělské, ale i v německé a anglické kuchyni.

Na závěr je dobré uvést varování bylinkářů – bedrník (podobný bedrník větší) patří mezi rostliny z čeledi mrkvovité (Daucaceae), jak již bylo zmíněno, a proto lze sběr doporučit opravdu jen tehdy, umí-li sběrač rostliny spolehlivě rozeznat – v čeledi mrkvovitých se nalézají i smrtelně jedovaté druhy.

 

Zpět nahoru