Potrava pro mozek

Informace o vlivu DHA, L-karnitinu, fosfatidylserinu a vitaminu D na kognitivní schopnosti. Mezi kognitivní funkce patří myšlenkové procesy zahrnující schopnost učení nových věcí, intuici, soudnost, jazykové schopnosti a paměť. Demence je charakterizována ztrátou nebo snížením těchto mentálních schopností, především paměti. Je způsobena řadou faktorů včetně nemocí, které vedou k poškození mozkových buněk. Nejobvyklejší formou je Alzheimerova choroba.

Zdravý mozek dospělé osoby má miliardy mozkových buněk či neuronů s dlouhými větvenými vlákny propojenými v trilionech bodů (synapse). Tudy proudí informace formou jemných chemicky vyvolaných impulsů posílaných neurony do cílových buněk. Mozkem stále probíhají signály různé intenzity a formy a vytvářejí buněčný základ paměti, myšlení a dovedností. S demencí se zhoršuje přenos informací, protože počet synapsí se snižuje a mozkové buňky odumírají. Demence je přirozenou součástí procesu stárnutí, který začíná hned po narození.

Prevence zachování kognitivních schopností je v dnešní době v popředí zájmu osob, především ve věku 30 – 60 let. K tomu mohou přispět speciální potraviny a doplňky stravy. Vliv těchto látek se stále zkoumá.

Složky potravin dávané do souvislosti se zlepšením kognitivních funkcí: kakao, L-tyrosin, kukrumin, DHA, žen-šen, L-karnitin, L-theanin, L-tyrosin, fosfatidylserin, granátové jablko, kurkuma, vitamin D, vitamin E.

DHA
Vedoucí pozici mezi látkami pro myšlenkové zdraví má kyselina dokosahexaenová (DHA), jedna z omega-3-mastných kyselin, která společně s kyselinou ekosapentaenovou (EPA), je uznána, že snižuje riziko srdečně-cévních chorob. Zatím sice regulační orgány neuznaly vliv DHA na duševní zdraví za dostatečně prokázaný, ale o účinku svědčí výsledky řady studií (viz prezentace na Alzheimer ´s Association 2009 International Conference ve Vídni). Ve studii zveřejněné v Journal of Nutrition (Vol. 139, No. 4, 804S-819S, April 2009) se uvádí, že zlepšení logického myšlení a pracovní paměti u osob 35 až 54 let  se projevilo při zvýšené hladině DHA v krvi, ale nikoli při zvýšení kyseliny alfa-linolenové (ALA) nebo EPA.

Ve studii publikované v American J. of Clinical Nutrition (Vol. 91, No. 4, 1060-1067, April 2010) se příjem DHA (v porovnání s placebem) po dobu 8 týdnů u chlapců ve věku 8 – 10 let projevil naměřením změn aktivace v mozkové kůře během setrvalého udržování pozornosti. DHA v membráně erytrocytů vzrostla, což pozitivně korelovalo s dorsolaterální aktivací přední části mozkové kůry a inverzně s reakční dobou.

DALŠÍ LÁTKY S ÚČINKEM NA MOZEK 
L-karnitin je základní přirozeně obsažená živina v těle i některých potravinách, která je nutná pro přenos mastných kyselin s dlouhým řetězcem do mitochondrií, kde se štěpí a transformují na energii. Vzhledem k této funkci nepřekvapuje, že je L-karnitin dáván dio souvislosti s duševním zdravím.

Fosfatidylserin (PS) - přirozený fosfolipid obsažený v mozku je uznáván jako významná součást membrán mozkových buněk a zdá se, že hraje roli ve zpomalování nebo až obrácení některých kognitivních procesů souvisejících se stárnutím (zlepšení krátkodobé paměti, schopnosti učení nových věcí). FDA však zatím nepovažuje tento vliv fosfatidylserinu za dostatečně prokázaný.

Vitamin D je rovněž dáván do souvislosti se schopností myšlení. V přehledové studii publikované  ve Federation of American Societies for Experimental Biology (FASEB) Journal (April 2008) se hodnotí suplementace vitaminem D v případě velmi nízkého příjmu jako oprávněná s ohledem na vývoj a funkci mozku. Tyto závěry byly potvrzeny studií Davida Llewelyna (University Cambridge), kde byly porovnávány duševní schopnosti 1 700 osob ve věku nad 65 let v závislosti na hladině vitaminu, a také studií prováděnou na Univerzitě v Cambridge s 3 100 osobami ve věku 40-79 let z různých zemí.

Značný počet výrobků, včetně mléčných je obohacován DHA a vitaminem D, což zřejmě přispívá k udržování mentálních schopností.

Celková nabídka produktů mozkové výživy.