Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Seriál, který chci na těchto stránkách prezentovat, se týká přibližně 20% obyvatel. Polinóza není život-ohrožující stav, ale jde o velmi nepříjemnou záležitost, která významně ovlivňuje kvalitu života postiženého jedince. Neléčené onemocnění vede k progresi (zhoršení) směřující k průduškovému astmatu. Polinóza – pylová alergie se také nazývá senná rýma. I když je to multisystémové onemocnění, netýká se jenom nosní sliznice, ale také oční, průduškové a jiných tělových orgánů.
Jde o sezónní onemocnění, které je podmíněno chybnou imunologickou reakcí I. typu (zprostředkovanou Ig E) na alergeny obsažené v pylových zrnech. Pylový alergen se spojí s protilátkou typu Ig E, která je navázaná na povrchu různých buněk, a toto spojení složitým mechanizmem způsobí, že uvedená buňka praskne a z ní se uvolní mediátory. Ty pak útočí na různé tkáně a účastní se vzniku pestrých příznaků. Často je toto onemocnění geneticky podmíněno. Kontaktem takového organizmu s pylovým alergenem nejprve dochází ke vzniku přecitlivělosti (senzibilizace) a opakovaným kontaktem dochází ke vzniku imunopatologické reakce časné přecitlivělosti I. typu, jak o ní bylo již zmíněno výše.
Rychlost vzniku této první fáze nemoci je závislá na mnoha faktorech, je to vždy přísně individuální. Uvedu příklad: předisponovaný jedinec si hraje se psem – do této chvíle neměl potíže, pohladí psa, nic se nestane, neprojeví se žádná potíž, jenomže tento první kontakt vyvolá určitou změnu v chování imunitního systému – ten zbystří pozornost vůči alergenu – psí srsti – začne se vytvářet přecitlivělost. Dojde k dalšímu kontaktu, opět se nic nestane, ale síla přecitlivělosti se zvýší, to se opakuje 5x, 10x, týdny, měsíce a najednou se po běžném dalším kontaktu, kdy pacient jako obvykle pohladí svého psa, naplní pomyslná hranice přecitlivělosti a již se projeví alergická reakce – třeba dušnost. Pacient se pak diví, jak je to možné, že je najednou alergický na svého psa, když nikdy předtím potíže neměl. V jeho případě se alergie vyvíjela postupně.
Ovšem k přecitlivělosti může dojít také jiným způsobem. Uvedu další příklad: Narodí se dítě se s predispozicí k alergii, je to např. dítě dvou rodičů alergiků. Po porodu má matka zdravotní potíže, mateřské mléko se jí začíná tvořit zpožděně, ale dítě potřebuje mléko. V porodnici dítěti podají náhradní mléko, je to nějaký druh kravského mléka. Dostane jednu jedinou dávku kravského mléka. Neprojeví se žádný problém. Další dávku již dostane od své matky, které se již mléko spustilo. Dítě prospívá, je zdravé, nemá žádné potíže, je plně kojeno třeba půl roku. Po té má málo a je hladové, matka již ztrácí své mléko a podá dítěti příkrm – opět je to nějaký derivát vyrobený z kravského mléka. Dostane dávku a okamžitě vznikne problém. Třeba průjem, zvracení, dušnost, ekzém apod. Došlo k alergii na kravské mléko a ke vzniku přecitlivělosti stačila ta jediná dávka kravského mléka podaná v porodnici, imunitní systém si to stále pamatoval, ale protože bylo dítě plně kojeno, kravské mléko nedostávalo, nic se nedělo, ale v okamžiku, když dostalo další dávku mléka, po půl roce, imunitní systém to poznal a okamžitě zareagoval.
Ale zde máme nyní hovořit o polinóze. Alergizující pyly pocházejí hlavně z rostlin opylovaných vzduchem, jsou to tzv. větroprašné rostliny, které produkují a uvolňují obrovská množství lehkých pylů, které jsou roznášeny prouděním vzduchu do rozsáhlé vzdálenosti. Mezi nejznámější alergizující pyly patří pyly stromů, keřů, trav, obilí, plevelů a bylin. Pylové zrníčko obsahuje antigenní složku, která je schopna zmíněné pře-citlivosti. Vzdušnou cestou se dostane na vybranou sliznici, je ideálně přizpůsobeno k velmi rychlému uvolnění části svého obsahu navenek při styku s vlhkým povrchem, nabobtná a následně praskne, z něj unikají antigeny, současně se uvolňují enzymy, které rozrušují povrch sliznice, a alergeny tak mohou pronikat hlouběji. Jmenované antigeny jsou schopné vyvolat IgE reakci. Pylové zrno může obsahovat více druhů alergenů.
V našich podmínkách střední Evropy obvykle začíná pylová sezóna časně na jaře (konec února, začátek března) při květu dřevin (líska, která kvete jehnědami). Nejvýznamnější je během jara a léta při květu travin a obilovin. Pýr, psineček, kostřava, psárka, ovsík, jílek, bojínek, srha, lipnice, chundelka, medyněk, sveřep a z obilí zejména žito, ječmen, pšenice, oves. Z keřů je to černý bez, ptačí zob, jasmín, akát a ze stromů olše, líska, bříza, vrba, habr. Maximální pyl je v červnu. Pylová sezóna přetrvává až do podzimu při květu různých plevelů – pelyněk, merlík, jitrocel, šťovík, celík, ambrózie. Nejvýznamnější jsou pelyněk a ambrózie. Pylová sezóna končí teprve s prvními přízemními mrazy koncem října. V další části seriálu si popíšeme patogenezi polinózy.