Pohanka (fagopyrum esculentum moench)

Pohanka nepatří mezi typické obiloviny, je řazena mezi rostliny rdesnovité. Důvodem toho, proč je k obilovinám řazena, je to, že její semena jsou moučnatá a používají se k výrobě mouky. Pohanka sama pochází z chladných oblastí střední Asie, kde byla využívána i z toho důvodu, že se tradičně věřilo, že tělu dodává silnou až zahřívající energii. Toto bylo jistě důležité pro těžce pracující rolníky v těchto oblastech. Do Evropy se dostala ve středověku.

Pohanka obsahuje 18 různých aminokyselin. Dále obsahuje zinek, měď, selen, mangan a další stopové prvky. Z vitamínů obsahuje například vitamíny skupiny B - vitamin B1 (thiamin), vitamín B2 (riboflavin), vitamin B3 (niacin), vitamín C a E. Velmi důležitý je také obsah rutinu. Rutin je látka zpevňující cévní stěny. Rutin patří do skupiny bioflavonoidů. Pomáhá zamezovat tvorbě krevních sraženin, zvyšovat pružnost krevních kapilár či snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Také pomáhá zvyšovat účinek vitaminu C (proto je i v lécích kombinován rutin s vitaminem C). Rutin je také někdy označován jako vitamín P.

Pohanka rovněž obsahuje vlákninu. Také napomáhá posilovat imunitu díky obsahu zinku a vitaminu C. Další zajímavou látkou je cholin, který pomáhá regenerovat jaterní buňky.

V organismu je cholin také důležitou stavební látkou pro acetylcholin, který zajišťuje přenos nervových impulsů do mozku a do nervosvalové ploténky. Pohanka je tudíž vhodná pro pacienty trpících na křečové žíly, s hypertenzí nebo aterosklerózou. Užitečná je i konzumace pohanky v období chřipek a nachlazení, je doporučována i jako doplněk stravy při léčbě oparů.

Pohanka má samozřejmě odedávna i využití v kuchyni. Připravují se z ní různé přílohy, pomazánky, kaše, polévky, ale je vhodná i k zapékání.


Celková nabídka přípravků obsahujících Pohanku.