Kdy vysadit antikoncepci

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Jak vlastně hormonální antikoncepce funguje? Je založena na blokádě ovulace. Vychází z předpokladu, že dodáme-li organismu každý den malou dávku hormonů, bude si mezimozek myslet, že hladina v krvi je dostatečná a nevydá příkaz k další produkci. Není-li však v organismu dostatečné množství vlastních hormonů, nedojde k dozrání a uvolnění vajíčka z vaječníku, tedy k ovulaci.

Když se prostě ženskému tělu dodá uměle estrogen a progesteron, které běžně tvoří vaječník, ten zkrátka vypne a přestane fungovat. S myšlenkou využít chemicky produkované hormony k hormonální antikoncepci přišli poprvé v USA kolem roku 1960. Tehdejší přípravky obsahovali velké dávky hormonů a měli mnoho vedlejších účinků. Od té doby se dávky snížily a kvalita syntetických hormonů se zvýšila. Některé vedlejší účinky však zůstaly. Nás bude především zajímat jeden – ten, který se týká plodnosti a případných následků na budoucí dítě.

Fakt, na který vás většinou žádný doktor neupozorní je ten, že některé ženy zůstávají neplodné celé měsíce po vysazení antikoncepce. I v případě, že se plodnost obnoví ihned, ženy trpí závažným nedostatkem minerálů a vitamínů jako zinek, hořčík, vitamín A, E, B6, B12 a kyselina listová, který nemohou pokrýt běžnou stravou. Navíc jim o této skutečnosti většinou nikdo nic neprozradil, takže nemají potřebu užívání ani vitamínových preparátů.

Pokud žena otěhotní brzy po vysazení antikoncepce, může to mít takovéto následky – nedostatek hořčíku může způsobit omezení prokrvení dělohy a placenty – dítě je podvyživené a je ovlivněn jeho motorický vývoj (potíže v učení, chování), nedostatek vitamínu E vyvolává neplodnost a samovolné potraty, nedostatek vitamínu A je stejně nebezpečný jako jeho nadbytek, může způsobit hromadění tekutin v mozku a kostní dřeni. Nedostatek vitamínů B6, B12 a kyseliny listové se projevuje zvýšeným rizikem rozštěpu páteře a sníženým vývojem nervové tkáně. Nízká hladina zinku se spojuje s patologicky prodlouženým průběhem porodu a různými gynekologickými záněty (které negativně ovlivňují zrání mozkových buněk vyvíjejícího se dítěte).

Hormonální antikoncepce má kromě jiného za následek poruchy funkce placenty a děložní tkáně (endometria), což vede k zvýšenému riziku potratů ještě 12 měsíců po vysazení antikoncepce. U dětí zplozených během šesti měsíců po vysazení orální antikoncepce se vyskytují anomálie nebo vrozené vady významně častěji. Jens Bielenberg, který provedl tuto rozsáhlou studii o vlivu hormonální antikoncepce, také cituje tři odborné studie, které zaznamenaly statisticky významný vzestup poškození nervové tkáně u dětí, jejichž matky užívaly v posledních třech měsících před početím orální kontraceptiva. Sám Bielenberg doporučuje vysadit antikoncepci až rok před plánovaným početím.