Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vojtěšku dnes většinou známe leda jako zelené krmivo pro krávy. Proto se ostatně pěstuje již od starověku. Jak jsme se však s bylinkami mnohokrát přesvědčili, nic není tak, jak se zdá na první pohled, a tak i vojtěška skrývá obrovský, dosud plně nevyužitý potenciál. Vojtěšce se dříve v mnoha jazycích lidově říkalo „lucerna“. Její semena v luscích totiž v noci světélkují. Prý. V současnosti je však nejznámější pojmenování vycházející z původního staroarabského a-fac-facah, tedy něco jako „matka všech léků“ nebo „otec všeho jídla“, které později Španělé zkomolili do dnes mezinárodního: alfalfa. Botanické jméno Medicago sativa zase pochází od starých Řeků, kteří správně předpokládali, že vojtěška pochází ze země Medes (dnešní Írán).
Z MALÉ ASIE DO VELKÉHO SVĚTA
Evropě vojtěšku představili Řekové, španělští konquistadoři Jižní Americe. Celosvětový boom přišel ale až koncem 19. století, kdy byla její semena přivezena do Kalifornie a pěstování alfalfy ve velkém se rychle rozšířilo napříč celými USA, které jsou dnes jejím největším producentem. Vojtěška je víceletá, běžně osmi-, někdy až 20letá luštěnina z čeledi bobovitých, jejíž lysá hranatá lodyha dorůstá 30–90 cm výšky. Má trojčetné listy se zoubkovaným okrajem a s palisty. Během celého léta, od konce května do začátku října, vykvétá vzpřímenými hrozny s cca 13 modrofialovými, pro bobovité charakteristicky motýlími kvítky. Z nich vznikají šedočerné kroutivé lusky s ledvinovitými semeny.
GLOBÁLNÍ LUŠTĚNINA
Zodpovědným zemědělcům (nemyslím pobírače dotací) skýtá pěstování vojtěšky mnoho benefitů. Díky mohutnému kořenovému systému (běžně 2–3 m, někdy až 15 m) je vojtěška velmi odolná
vůči suchu a účinně brání erozi. Používá se i jako zelené hnojivo – symbiotické bakterie žijící na hlízkách jejích kořenů jí, jako všem bobovitým, pomáhají získávat vzdušný dusík, který sama nestačí využít a kterým se tak perfektně pohnojí celé pole. Sice se vojtěška obtížně silážuje, ale čerstvá, sušená i ve formě granulí a v krmných směsích je pro hospodářská zvířata jedním z nejdůležitějších zdrojů rostlinných bílkovin. A vajíčka slepic mají díky vysokému obsahu karotenoidů ve vojtěšce krásně žluté žloutky. Sklízet se dá tato plodina 3 až 4x ročně. Není divu, že v současnosti je alfalfa celosvětově nejpěstovanější krmná luštěnina.
ALFA AŽ OMEGA
Vojtěška je přímo nabitá energií. Má obrovské množství bílkovin (v klíčcích až 40 %, včetně osmi esenciálních aminokyselin). Obsahuje i nezanedbatelný podíl minerálů (vápník, draslík, železo,
hořčík, fosfor, atd.) a vitaminů (A, B, C, E, K). Přírodní medicína, ať již naše západní, arabská, čínská či indická, využívá již po staletí vojtěškovou nať, květy, listy i naklíčená semena. Popsat všechny její známé účinky by zabralo několik stran, takže rychle. Vojtěška má dezinfekční a protiplísňové působení, je močopudná, pomáhá s detoxikací – ovlivňuje funkci jater a ledvin, prospívá metabolismu a imunitě – podporuje střevní mikroflóru,podporuje také růst kostní tkáně, harmonizuje krevní oběh i hladinu cukru a cholesterolu v krvi a celkově zvyšuje výkonnost. Užívání vojtěšky tak pomáhá při mnoha zdravotních potížích, například: nechutenství, kožních problémech z překyselení organismu, nadýmání, žaludečních vředech, je vhodná při zánětech jater a močových cest, revmatismu a dně, srdečních a oběhových onemocněních, u menstruačních a prostatických problémů, bolestí hlavy, alergií atd. Její účinky využívají nejen nemocní, ale i těžce pracující lidé, sportovci, senioři,… alfalfa je zkrátka pro každého.
NEJEN PRO DOBYTEK
Nenaklíčená semena ale nejezte – obsahují totiž aminokyselinu canavanin, který může způsobit u citlivějších osob alergickou reakci. Naklíčená semena jsou bezpečnější, nesmí se však užívat
dlouhodobě, po 2–3 měsících si raději dejte pauzu. Vynechat vojtěšku by měly i těhotné (obsahuje fytoestrogeny) a lidé užívající léky na ředění krve. K dostání jsou vojtěškové tablety, potravinové doplňky i léčivé přípravky. Doma si můžete připravit jak čaj, tak čerstvou šťávu z lodyhy a listů (použijte odšťavňovač a na chuť třeba mátu), nebo naklíčená semena. „Díky“ chemizaci zemědělství si ale raději vypěstujte vlastní, klíčení trvá pouhé 3–4 dny. Vojtěšku lze míchat i do salátů, polévek, těsta na pečení, apod. Alfalfa opravdu není jen pro krávy a slepice.